Praha - Cena Rudolfa Medka, pojmenovaná po významném legionáři a spisovateli, popáté ocenila významné kulturní osobnosti, které se zabývají česko-ruskými vztahy. Letošními laureáty se stali překladatel a publicista Milan a Libor Dvořákovi.
Cenu Rudolfa Medka převzali Milan a Libor Dvořákovi
Milan Dvořák, který dostal přezdívku „Hlas Moskvy“, byl v 80. letech dvorní tlumočník Michaila Gorbačova, generálního tajemníka KSSS. Dvorním překladatelem byl ale také v případě ruských písničkářů Bulata Okudžavy nebo Vladimíra Vysockého, jehož protest songy dodnes sám rád hraje. „Jsem proti tomu, aby se vše ruské šmahem zavrhovalo, kvůli Stalinovi a Brežněvovi, nesmíme zapomenout na Tolstého a Čajkovského,“ prohlásil Milan Dvořák.
Ruské klasiky překládá i bratr Libor, známý novinář, komentátor Českého rozhlasu, dříve zahraniční redaktor ČT. Rusku se oba věnovali hlavně v 90. letech, v době, kdy nechuť k čemukoliv ruskému v české společnosti přetrvávala. „My jsme prostě v sobě tu představu normálního ruského člověka měli. Věděli jsme, že je to svět, který má také nárok na život,“ řekl Libor Dvořák po převzetí ceny.
2 minuty
Reportáž P. Sedliské a P. Schubertové
Milan Dvořák se narodil 29. září 1949 v Praze. Základní školu absolvoval na náměstí Svobody v Praze 6, ale několik let (1959-63) chodil do ruské školy v Moskvě, kde jeho otec působil jako diplomat. V roce 1968 maturoval na střední škole ekonomické v Resslově ulici (dnes opět Obchodní akademie Edvarda Beneše). Na podzim 1968 a na jaře 1969 strávil s rodiči několik měsíců v Indii a po návratu nastoupil na obchodní fakultu vysoké školy ekonomické. Posléze se přihlásil na obor tlumočnictví-překladatelství, který na FFUK v roce 1976 absolvoval. Od té doby se živí jako konferenční tlumočník a zabývá se také literárním překladem. Jeho žena Daria je překladatelka, starší syn Michal programátor v softwarové firmě a mladší syn Václav pracovník marketingové společnosti.
Libor Dvořák se narodil 6. června 1948 v Chebu je český novinář, komentátor rádia Český rozhlas 6 a překladatel z ruštiny, který se dlouhodobě zaměřuje na oblast Ruska a přilehlých postsovětských regionů. V letech 1959 až 1963 pobýval v Sovětském svazu. V roce 1967 ukončil mladoboleslavskou Střední zemědělskou technickou školu mechanizační, po které pokračoval studiem filozofie a ruštiny na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde promoval roku 1974.
Až do sametové revoluce byl zaměstnán v časopise Sovětská literatura, v období 1990–1991 se stal jeho šéfredaktorem a ředitelem Lidového nakladatelství Praha. Poté postupně pracoval na pozici redaktora ve Východoevropské informační agentuře, České televizi (1992–1993 a opět 1996–2005), Rádiu Alfa (1993–1995), České informační agentuře (1995–1996). Od roku 2005 do současnosti je členem redakce Českého rozhlasu 6, kde se podílí na vzniku pořadů Studio Stop, Rozmluvy, Politická literatura na českých pultech a Zaostřeno na vědu. Pracuje také v redakční radě časopisu Plav.
Za překlad díla Proklaté dny od Ivana Alexejeviče Bunina získal tvůrčí prémii v rámci Ceny Josefa Jungmanna pro rok 2006. Na přelomu milénia se účastnil stávky v České televizi, po níž napsal knihu Česká televize, věc veřejná aneb Deník teroristy. Je také autorem knih Nové Rusko a trilogie Ej, čuvak! Ruský slang aneb Český hambář jazyka ruského, Šutkopis a Lenin je v Ječný.
Od roku 1967 je ženatý s Ludmilou Dvořákovou, mají dvě děti. Bratr Milan Dvořák je překladatel a tlumočník z ruštiny a angličtiny.
Cena Rudolfa Medka se uděluje od roku 2008 a je příležitostí nejen k oceňování, ale i připomenutí odkazu a díla Rudolfa Medka - za 1. sv. války se účastnil bitvy u Zborova. Patřil mezi nejvýznamnější prvorepublikové osobnosti. Nestranný politik, talentovaný básník, spisovatel i dramatik. Varoval před Hitlerem i bolševiky, a tak se na dlouhá léta ocitl na indexu zakázaných autorů. Roku 1940, v předvečer Medkovy smrti, byly jeho knihy vyřazeny z knihoven.
