Ziggy Stardust - ten druhý David Bowie

Londýn - Ziggy Stardust je bezpochyby nejslavnějším alter egem britského zpěváka Davida Bowieho. Album The Rise and Fall of Ziggy Stardust and the Spiders from Mars představil 6. června 1972.

„Bowie byl celkem talentovaný muzikant, ale chybělo mu TO něco. Východní filozofie, kterou propagovalo hippies, volná láska a make peace not war, to všechno zkrachovalo s Charlesem Mansonem. Začátkem 70. let se najednou lidé začali upínat ke hvězdám, ke kosmickým letům. A to všechno se propojilo v tohle albu,“ popisuje dobu, v níž deska a s ní Ziggy Stardust vznikli, hudební publicista Honza Dědek.

Bowie stvořil rockovou hvězdu, kterou rozdrtí vlastní kult osobnosti. Lidský projev mimozemské bytosti, jež se pokoušela představit lidstvu poselství naděje. „Člověk, který mluví o lásce a míru, ve skutečnosti je ale promiskuitní a oddává se drogovým excesům. Ani jedno nebylo Bowiemu zas tak vzdálené,“ připomíná Dědek.

I když šlo o fiktivní figuru, Bowie se nechal inspirovat postavou Vince Taylora, rokenrolového zpěváka. Ten se totiž nervově zhroutil z důvodu rozštěpu osobnosti. Nedokázal identifikovat, zdali je mimozemšťan, nebo Bůh.

Android s oranžovým přelivem a namalovaným „bleskem“ přes obličej se stal Bowieho karikaturou. V jeho příběhu zpěvák odhalil i svůj strach před nekritickým obdivováním společenských idolů, mezi které sám patřil. Bowie tehdy také šokoval publikum ženskými šaty a postavou „ženo-muže“, která dala podnět k diskusím o Bowieho sexuální orientaci a mnoha drbům, s kým se ocitl v posteli.

„Ziggy ho proslavil, ale pak se ho těžko zbavoval. Spousta lidí ho totiž vnímala víc jako Ziggyho Stardusta než jako Davida Bowieho,“ upozorňuje Dědek. „Začal si tedy vytvářet nová a nová alter ega a místy se do toho dost zamotával.“

Nahrávám video

Album The Rise and Fall of Ziggy Stardust and the Spiders from Mars zařadilo Bowieho do klubu nejvlivnějších autorů moderní hudby a také položilo základ nového žánru glitter (glam rock). „A přitom v době vydání nebyla ta deska tak úspěšná jako dneska. Byla jen na pátém místě v britské hitparádě, v americké tuším dokonce až sedmdesátá pátá. Teprve později se z ní stala kultovní záležitost a dnes ji najdete v téměř každé anketě o nejlepší desky všech dob,“ poznamenává Dědek.

V roce 2010 byl přebal alba dokonce vybrán do desítky obalů klasických rockových alb, které vydala na známkách britská pošta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 2 hhodinami

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
včera v 09:03

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026
Načítání...