Plzeň – Medvědi jsou sice cholerici, ale ze zlého úmyslu člověku neublíží. Režisér známých zvířecích večerníčků Václav Chaloupek se přesto na svých putováních s medvíďaty občas bojí. „Mám strach, aby neublížili někomu cizímu. Oni mají rádi cyklisty a ženské, protože si holí nohy. A oni ty nohy můžou cumlat,“ směje se Chaloupek, který v současnosti dokončuje další medvědí seriál.
Tentokrát však nepůjde o večerníček, nýbrž o osmnáctidílný svérázný cestopis pro celou rodinu, který bude, jak říká Chaloupek, poznávací, přírodní a zábavný. „Hlavní idea celého pořadu je ukázat hezká místa u nás. Já jsem v roli rodičů a medvědi v roli dětí,“ vysvětluje zkušený chovatel, který již točil s vydrou, vlky, liškou nebo bažanty.
- Hrdiny nového pořadu Méďové na cestách, který opět vzniká za spolupráce s Českou televizí, jsou medvíďata Martin a Agáta. Chaloupek s nimi během jara a léta procestoval mimo jiné Český kras, Šumavu, Pálavu nebo Krkonoše. Od začátku dubna navštívili přes šedesát lokalit a ujeli 21,5 tisíce kilometrů, aby se medvědí tuláci mohli divákům předvádět na nejkrásnějších místech Česka.
„Rodiče a děti by si po zhlédnutí měli říct, jé, tam by to mohlo být hezké, tam bychom se mohli podívat,“ přeje si filmař, který s medvědy pracuje již potřetí. Oceňuje především jejich vynikající herecké schopnosti. Scénář přitom spočívá hlavně v improvizaci. Hyperaktivní medvíďata se nerada omezují, a štáb musí být proto velmi pohotový. Navzdory veškeré pozornosti nelze zachytit všechno. Nejhezčí scény jsou ty, které jsme nenatočili," vyjadřuje Chaloupek pocity asi většiny filmujících rodičů.
Medvědi jsou čím dál rychlejší
Kolik kilometrů letos s medvíďaty urazil pěšky, Chaloupek zatím nespočítal. Dobře si však pamatuje, jak rázoval s dnes již populární medvědí trojkou Vojtou, Kubou a Matějem. „U prvních medvědů jsem věděl, že jsem s nimi nachodil asi 1500 kilometrů. To bylo v roce 2000. V roce 2003 jsem měl druhé medvědy a také jsem s nimi hodně chodil. Teď mám třináct let po těch prvních už třetí a zjišťuju, že ti medvědi jsou čím dál rychlejší a já jim čím dál méně stačím,“ vtipkuje letos čtyřiašedesátiletý filmař.
Skutečností je, že medvědi jsou přes svou zjevnou zavalitost opravdu zdatnými běžci, a to jak vytrvalci, tak i sprintery. Chaloupek vzpomíná, jak méďa Kuba kdysi vyplašil v pasece tři kusy srnčího, a i když srnka utekla na čtyřicet metrů, on ji přesto dohonil a zadávil. „Srnčí se vyhýbá stromkům, vysoké trávě, ale medvěd běží jako tank.“
Dospělý medvěd umí běhat rychle jako kůň, do výše deseti metrů na strom vyšplhá za deset vteřin a jednou ranou dokáže složit krávu. Režisér se přesto často a rád tváří v tvář setkává i se svými dávno odrostlými herci. Klíčový je podle něj respekt k osobnosti ochlupeného bližního: „Každé zvíře, které poznám, je pro mne osobnost. Strach nemám. Ze všech zvířat mám ale respekt. Lidé bez respektu leží v špitálu.“
Jinou cestou než Berousek
Chaloupek sice přiznává, že i jeho medvědi několikrát pokousali, ale nepřikládá tomu valnou váhu vzhledem k přirozené medvědí nátuře. „Všude po rukách mám škrábance a jizvy, ale oni to nedělají ve zlém úmyslu, medvěd je prostě povahově cholerik. V jedné vteřině vybuchne a za tři vteřiny na to zapomene,“ popisuje Chaloupek medvědí mravy.
Jisté obavy jsou však samozřejmě na místě. „Občas, když se nikdo nedívá, si vezmou moji ruku do tlamy a mně běhá mráz po zádech, aby se ten druhý nenaštval a nechtěl se s ním o tu ruku přetahovat,“ říká Chaloupek o svých prvních svěřencích, a to zrovna v době, kdy se známý cirkusák Jiří Berousek léčí ze zranění, které mu způsobil rozzuřený medvěd.
„Četl jsem rozhovor s Berouskem a je vidět, že tomu rozumí a ve většině věcí s ním souhlasím. Ale naše cesty se zvířaty jdou každá na jinou stranu. Oni používají drezůru a potřebují, aby medvědi něco uměli. Moje drezůra je, aby mě brali za mámu a chovali se přirozeně,“ komentuje to Chaloupek, který rád říká, že je po letech už zkušenou medvědicí.
Kapitán Martin Straka
Medvíďata Martina a Agátu si od soukromého chovatele přivezl letos v únoru a od té doby je vychovává ve své hájovně na jižním Plzeňsku jako jejich „máma“ na plný úvazek. Jména dostali méďové na počest plzeňského hokeje, konkrétně podle kapitána Martina Straky a jeho dcerky, neboť Chaloupek patří mezi srdcové fanoušky.
- „Hokeji jsem propadl, je to pět let, když se Martin Straka vrátil z Ameriky,“ vysvětluje Chaloupek. Prozradil, že kromě Straky obdivuje třeba Tomáše Vlasáka nebo rváče Radka Dudu. „Já mam takové typy rád, mně se líbí, jaký je to provokatér.“
Osmnáct dílů po deseti minutách nového seriálu Méďové na cestách se objeví na obrazovce již brzy. To však rostoucí medvědy nijak nevzrušuje a zajímají se raději o to, co si dát dobrého k snědku. „Teď žerou hlavně ovoce, jablka, mrkev a sladké rohlíky z plzeňských pekáren,“ usmívá se jejich režisér i medvědice.
Na nových internetových stránkách Decko.cz mohou po zahájení vysílání seriálu děti i rodiče nahlédnout do Lexikonu Déčka, kde se mohou něco dozvědět o různých druzích medvědů, později přibyde i zvířecí videopexeso.
První medvědí sourozence měl Chaloupek před 13 lety a natočil s nimi večerníček Méďové. Vojta, Kuba a Matěj dnes žijí ve výběhu v Berouně, desetiletí sourozenci Honzík a Eliška, hrdinové dalších večerníčků, našli domov v plzeňské zoo. Martin a Agáta na podzim zřejmě zamíří na Točník.
