„S Palestinci se dohodneme,“ věří Šimon Peres

Vítejte v České republice. Rád bych začal nejčerstvějšími zprávami, a to jmenováním nové izraelské vlády, které má proběhnout ještě v úterý. Tuto vládu vede pan Netanjahu a měla by zahrnovat i ultraortodoxní a ultranacionalistické izraelské strany, což Palestinci považují za velký krok zpět v mírovém procesu. Co na to říkáte?
Pan Netanjahu není žádný nováček. Jednou už premiérem byl a také tehdy přijal dohodu. Navíc oznámil, že bude respektovat dřívější závazky končící vlády. Okamžitě začnou vyjednávat, budou se snažit uzavřít mír se všemi sousedy a hledat možnost pro mír v celém regionu. Bral bych to vážně, nechci k tomu přistupovat s žádným předsudkem. Doporučil bych Palestincům, aby si nedělali starosti předčasně.

Poslední válka v pásmu Gazy byla na palestinské straně vnímána také jako něco, co bude mít zásadní dopad na mírový proces. Opravdu si myslíte, že válka byla nezbytná?
Ano. Podívejte se na to takto: Co byste dělali, kdyby na Prahu každou noc někdo útočil stovkou raket? Nereagovali byste? Oni tvrdí, že se chtějí zbavit izraelské okupace. Jenže v Gaze žádná izraelská okupace neexistuje. Není tam ani jeden Izraelec - ani voják ani civilista ani osadník. Zcela jsme ji vyklidili, tak za co tedy bojují? Proč odpalují rakety?
Vláda prostě musí bránit životy svých lidí. Přes milion lidí žije ve dne v noci pod hrozbou těchto raket. Cílem naší reakce bylo zastavit odpalování raket. A to se také podařilo.

Přesto, čerstvé zprávy izraelských tajných služeb tvrdí, že pašování zbraní do pásma Gazy probíhá i nadále. Když se na to podíváte z této perspektivy, považujete tuto válku za úspěch?
Válka nebyla vedená proti nějaké organizaci nebo nějaké zemi. Měla omezený cíl a tím bylo zastavit odpalování raket, což se povedlo. Pašování zbraní se týká jiného velkého problému na Blízkém východě, kterým je Írán. Írán dodává zbraně, Írán je ohniskem teroru, Írán chce vyvinout jadernou bombu, Írán vyhrožuje zničením Izraele. To je úplně jiný problém.

Zdá se, že po této válce ve světě narůstá protiizraelské cítění. Máte také takový pocit nebo to považujete za běžnou kritiku, která je potřebná?
Nemyslím si, že je to pravda. Nepřišli jsme o podporu ve Spojených státech ani v zemi, jako je Indie. To jsou země, které s tím nemají problém, chápou, co se tady děje. Země, které čelí teroru, to musí pochopit.
Toto je poprvé v historii, kdy demokratická země musí čelit teroristické skupině, která se silou zmocnila kusu země a udělala z něj teroristickou základnu. Něco takového ještě nikdo nezakusil. Ovšem ve světě je spousta situací, které se nedají kontrolovat: Severní Korea, Gaza, Súdán, Afghánistán, Pákistán…, je devět nebo deset takových míst. A ani Spojené státy, které jsou nejsilnější, nedokážou zastavit všechen teror. My musíme.

Předpokládám, že narážíte na vládu Hamasu v pásmu Gazy. Předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás se pokouší sestavit palestinskou vládu národní jednoty, která podle mého nemůže nezahrnout i právě Hamas. Existuje možnost, že by Izrael zahájil s Hamasem nějaká jednání?
Hamas vyjednávat nechce. Není to politické uskupení, ale náboženská skupina. Jejich myšlení není založené na rozumu, ale na extremismu a fanatismu. A pan Abbás se s nimi nedokáže spojit, stejně jako my. Také Egypťané s nimi nemohou mluvit. Egyptský prezident otevřeně Hamas kritizoval a pan Abbás také. Cokoliv pan Abbás řekne, může říct i Izrael.
Hamas rozdělil palestinský lid, udržuje Gazu pod vládou teroru a lidé pod ním trpí, jak je tomu u všech teroristických skupin. Takže opravdu nechápu, proč lidé mluví o Hamásu, jako by to bylo nějaké hodné zvířátko. Tak to prostě není. Je to krajně extremistická fanatická náboženská skupina pod vedením velmi extremistické a ambiciózní vlády, jako je ta v Íránu, která chce ovládnout celý Blízký východ.

Nicméně Jásir Arafat byl v minulosti také označován za teroristu, a přesto s ním Izrael zahájil vyjednávání…
Musíme to vzít od začátku. Byl jsem členem a místopředsedou socialistické internacionály, když chtěli do organizace přijmout za člena Jásira Arafata. Ptal jsem se: Proč? Je to snad demokrat? Je mírumilovný? Odpovědí bylo: Pokud se změní, ukončí teror a přijme rezoluce Rady bezpečnosti OSN, nebudeme mít námitky. A to se také stalo - Arafat změnil svou politiku. Arafat nebyl tak nábožensky založený jako Hamas, ale uvažoval víc politicky, a ve chvíli, kdy oznámil konec teroru, jsme začali jednat.
Nechceme okupovat Gazu, odešli jsme odtamtud a nechceme se tam vrátit. Nechceme okupovat žádné Palestince. O to nám nejde. Když byla válka, vyhráli jsme a získali území. Ale to území jsme vrátili, ať už to bylo Egyptu nebo Jordánsku, a stejně tak ho chceme vrátit i Palestincům.
Dovolte mi pár slov o veřejném mínění: Může veřejné mínění zastavit teror? Může zastavit odpalování raket? Co vlastně může veřejné mínění udělat? Jenom odsoudit Izrael? Kdyby umělo teror zastavit, nic bych nenamítal. Nebyl by žádný problém.

Vidíte nějakou možnost, že by se Hamas změnil podobně, jako to udělal Arafat?
Dělám rozdíl mezi náboženskými skupinami a politickými stranami. Politické strany vyjednávají, hledají kompromis. Fanatické náboženské skupiny jsou něco jiného. Ty kompromisy nedělají. Domnívají se, že mají od boha právo zabít kohokoliv chtějí. A kdo s nimi nesouhlasí, v jejich očích prostě neexistuje. Ať už je to spisovatel jako Salman Rushdie nebo země jako Izrael. Na tom nesejde.

Zmínil jste, že když se někdo snaží blíže pochopit blízkovýchodní konflikt, potřebuje si udělat širší obrázek, protože existuje celá řada třetích stran, které do tohoto konfliktu promítají své vlastní zájmy. Zmínil jste Írán, mohli bychom zmínit také Sýrii. Existuje šance na celkový regionální mírový proces, a ne jen bilaterální mezi Izraelci a Palestinci?
Odpověď zní ano. Existuje už několik iniciativ (třeba saúdská iniciativa), které volají po regionálním míru. Izrael také chce mír v celém regionu. Nechceme žít ve válce a konfrontaci. Naopak. Nepovažujeme Araby, muslimy za nepřátele. Za nepřítele považujeme válku a teror, ne lidi. Za šedesát let existence Izraele jsme prošli sedmi válkami. Sedmkrát na nás zaútočili. Všechny války jsme vyhráli.
Ale také jsme budovali mír s Egyptem i s Jordánskem, naším necitlivějším sousedem. Všechno jsme jim vrátili. Vyjednáváme i s Palestinci. Zbývající třecí plochy mezi námi jsou už velmi malé a opravdu věřím, že se s Palestinci také dohodneme. A pokud Syřané opustí teroristický tábor, přestanou dodávat podporu a zbraně Hizballáhu a sloužit iránských choutkám, dohodneme se i s nimi.

A co právě Írán?
Co Írán? Je možné jej změnit? Doufám, že ano. Máme velmi dlouhou společnou historii s íránským lidem. Lidé v Íránu nejsou naši nepřátelé. Bývaly časy, kdy jsme byli přátelé. První sionista byl ve skutečnosti íránský král Kýros, který žádal, aby se Židé vrátili do Izraele. Pokud se Írán zbaví svého extrémního a bojechtivého vedení, proč ne? Nemáme proti Íránu nic. Jsme proti íránské destruktivní politice.

Izrael v minulosti udeřil v Iráku, aby zabránil tamnímu režimu získat jadernou zbraň. Je Izrael připraven udělat totéž i v Íránu?
Írán je spíš celosvětový problém než jen izraelský. Írán je nebezpečný pro všechny země. Pokud se totiž teroristé trénovaní v Íránu dostanou k jaderné zbrani a budou schopni se dostat do jakéhokoli města, je to problém pro všechny. Izrael nemá ambice vést celý svět nebo na něj mít monopol.
Dříve se říkalo, že Izrael je problém pro svět. Dnes můžeme říct, že svět je problém pro Izrael - globální teror je problém. Nevyhledáváme válku ani místo, kam shodit bomby. To není naše přání ani poslání. Nemáme ale na vybranou, když se na nás útočí.

Co očekáváte od nového amerického prezidenta, že udělá pro mír v oblasti?
Očekávám od něj, že bude velký prezident. Ptal se mě, co může udělat pro Izrael. Moje odpověď zněla: To nejlepší, co můžete udělat pro Izrael, je stát se velkým prezidentem Spojených států.
Předchozí prezident Bush zbavil svět Saddáma Husajna. Kdyby byl Husajn stále u moci, táhl by z Kuvajtu do Saúdské Arábie a vládl by s brutalitou na celém Blízkém východě. Nebo jiný příklad: Kdyby v Evropě někdo dokázal zastavit Hitlera při jeho prvních krocích, zachránilo by to miliony životů.
Musíme se na to dívat s otevřenýma očima. Na lidi jako Hitler nebo Saddám Husajn neudělají dojem projevy, ale pouze demonstrace síly. A když se probudíte příliš pozdě, zaplatíte příliš draze.

Barack Obama se zdá být jiným typem politika než George Bush. Je více otevřený vyjednávání. Říkáte, že některým politikům se slovy čelit nedá. Myslíte si, že Barack Obama s tímhle přístupem uspěje?
Doufám, že ano. Pokud se mu podaří způsobit změnu v Íránu tím, že s nimi bude jednat, proč ne. Ale prezident sám řekl, že pokud jednání nikam nepovedou, přijme jiná opatření. Jinak změna je dobrá věc. Zvolení Baracka Obamy byla velká událost. Pro Obamu sice hlasovali Američané, ale volil ho skoro celý svět. Je to nová tvář, nový přístup.

Jste na návštěvě České republiky, která v současné době vede Radu Evropy. Jak mohou do mírového procesu přispět Češi?
Především si velmi vážíme postoje českých úřadů (ať už to byl prezident nebo vláda), které jasně prohlásily, že Izrael se v Gaze pouze bránil, nic víc. Také si vážíme toho, že se Češi v rámci unie velmi snaží bránit tomu, aby se nezneužívalo izraelského práva na obranu vlastních životů.
Českou veřejnost považujeme za velmi přátelskou, historicky i jinak. Vy jste malí, my jsme malí. Ale jsme malí co do velikosti, ne co se hodnot týče. Také jdeme stejnou cestou. Obě země bojují za svobodu, demokracii, respekt k lidskému životu, za lepší svět. A není to oportunistické ani na vaší ani na naší straně.
Vy jste trpěli i my jsme trpěli. Když nacisté obsadili Československo, byl to jen jeden z kroků k vybudování plynových komor. A když se k moci dostali komunisté, bylo to zase předtím, než začali diskriminovat Židy. Opravdu nechápu, proč Hitler a Stalin šli proti Čechům a proti Židům. Nejste nebezpeční, my také nejsme nebezpeční. Alespoň pokud si nemyslíte, že být národ uznávající hodnoty je nebezpečné. Nechápu, proč to viděli takto. Z toho důvodu utrpěli těžkou porážku a my i vy jsme nezávislí. Vyhráli jsme, protože ctíme morální závazky. A oni prohráli, protože neuznávali lidské potřeby a naději.