Nová vláda se bude muset vypořádat s rozhodnutím Ústavního soudu, který letos v červenci zrušil velkou část zdravotnických reforem exministra Leoše Hegera (TOP 09). Soud zrušil jednak nadstandardy, kdy si pacienti mohli vybrat dražší a kvalitnější léčbu – šlo třeba o lehčí sádru, lepší oční čočky nebo některá očkování. Navíc odmítl i zvýšení poplatků za pobyt v nemocnici z 60 na 100 korun za každý den. Situace ve zdravotnictví bude ve čtvrtek 26. září stěžejním tématem volební debaty České televize s volebními lídry z Libereckého kraje. Přímý přenos sledujte na ČT24 26. září od 20:00 hod.
Zdravotnictví nemá peníze, hrozí kolaps?
Dříve, pokud pacient zvolil dražší léčbu, pojišťovna uhradila „standardní léčbu“ a pacient doplácel jen zbytek. Po rozhodnutí ÚS musí třeba lepší čočky zaplatit celé. Ústavní soud ve svém nálezu sice principiálně neodmítá dělení péče na standard a nadstandard, kritizoval ale nesrozumitelnost celé normy a také to, že nadstandardy byly definovány pouze ministerskou vyhláškou, nikoli přímo zákonem.
U poplatků v nemocnici dal Ústavní soud na rozdíl od nadstandardů politikům čas do konce roku, aby zvýšení sami zrušili. Soudcům u poplatků vadilo, že zákon nerozděluje, kdy je pobyt na lůžku součástí péče a kdy jde jen o doprovodnou hotelovou službu. Soud upozornil i na to, že v okolních zemích jsou stanovené limity a časová omezení – v Česku nic takového není.
Nadstandardy i zvýšení poplatků bylo součástí zákona o veřejném zdravotním pojištění – 51 poslanců ČSSD se však obrátilo na ÚS, aby tyto paragrafy odstranil. Sociální demokraté proto verdikt uvítali: „Je to zasloužený krach dalšího nespravedlivého experimentu Nečasovy vlády,“ uvedl předseda strany Bohuslav Sobotka. A vzhledem k tomu, že jsou sociální demokraté jasnými favority voleb, tak nový zákon o nadstandardech asi nevznikne. Naopak je velmi pravděpodobné, že ČSSD upraví poplatky: snížit je chce na 60 korun a za pobyt v nemocnici by se platilo jen po časově omezenou dobu, zřejmě 30 dní.
- Nemocnice autor: Václav Šálek, zdroj: ČTK http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/51/5036/503557.jpg
- Rehabilitace zdroj: ČT Brno http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/51/5016/501577.jpg
- Muž na vozíčku zdroj: ČTK/WAVEBREA http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/50/4936/493596.jpg
- Nemocnice zdroj: ČT24 http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/49/4824/482367.jpg
Vyšší platby za státní pojištěnce = miliardy pro zdravotnictví
Vzhledem k tomu, že celý systém zdravotní péče už několik let bojuje s propadem financí, uvažovalo se o zvýšení plateb za státní pojištěnce opakovaně. Tento krok několikrát navrhoval bývalý ministr Leoš Heger (TOP 09), na vládě ale nepochodil – proti byl zejména exministr financí Kalousek (TOP 09) jako strážce státní kasy, protože by musel miliardy shánět jinde. Zvýšení plateb v minulých letech požadovala i ČSSD.
Zdravotní pojištění si v Česku musí ze zákona platit každý, za některé skupiny ho ale platí stát: jde např. o děti, studenty, důchodce, ženy na mateřské nebo nezaměstnané. Z výčtu je patrné, že jde o poměrně velkou skupinu obyvatel, která navíc spotřebuje vysokou část nákladů na zdravotní péči. Jenomže za každého státního pojištěnce jde do zdravotního systému jen 723 Kč měsíčně - třeba u zaměstnanců je to zhruba čtyřikrát tolik a více platí i podnikatelé. Navíc se tato částka nezvyšovala od roku 2010, mezitím však stoupla DPH a rostly i platy zdravotníků.
Nicméně se zdá, že příští rok se platby za státní pojištěnce zvednou. Rusnokova vláda v demisi chce totiž do Senátu poslat své první zákonné opatření, které navrhuje zvýšení plateb za státní pojištěnce o 4,7 miliardy korun; o kolik by se mohly zvýšit platby za jednotlivé pojištěnce, premiér v demisi Jiří Rusnok neřekl.
Více peněz přinese i vyšší minimální mzda
Podle ní se totiž určuje, kolik na zdravotním pojištění zaplatí zaměstnanci a také osoby bez zdanitelných příjmů. Minimální mzda zůstávala od roku 2007 na úrovni 8000 Kč, Rusnokova vláda ji však od srpna zvýšila o 500 korun – do zdravotního systému by tak mělo podle propočtů přitéct o 550 milionů více. Sociální demokraté navíc v předvolebním programu slibují postupné zvyšování minimální mzdy až na 12 tisíc korun v roce 2018 – což by znamenalo i další miliardy pro zdravotnictví.
VZP žádá miliardy od zaměstnaneckých pojišťoven
Zdravotnictví spotřebuje v Česku ročně zhruba 290 miliard korun: ty jsou hrazeny z největší části ze zdravotního pojištění (přes 220 miliard), zbytek jsou peníze od krajů a měst a také platby od pacientů. Podle predikcí ministerstva financí se však letos bude systém zdravotního pojištění potýkat se šestimiliardovým propadem – ten nastal už v roce 2009 kvůli ekonomické krizi a zdravotní pojišťovny už od té doby prakticky vyčerpaly všechny rezervy z minulých let. Teď mají dohromady na účtech menší zůstatek, než kolik dají měsíčně na péči.
V Česku je suverénně největší zdravotní pojišťovnou VZP, která se stará o šest milionů lidí. Už několik let je ale ve špatné finanční situaci, koncem května měla na účtu zůstatek 208 milionů korun a na rezervním účtu 12 tisíc. Přitom příjmy i výdaje za loňský rok se blížily 150 miliardám. Pojišťovna prý sice podle svého ředitele Zdeňka Kabátka platí lékařům či nemocnicím včas, k tomu jí ale pomohla tzv. předsunutá platba – počátkem roku poskytlo ministerstvo zdravotnictví VZP 2,6 miliardy, sumu ale musí vrátit.
V mnohem lepší finanční kondici jsou zaměstnanecké pojišťovny. Ředitel VZP se proto vyslovil pro další přesun financí ze zaměstnaneckých pojišťoven do VZP – ta už loni získala mimořádným přerozdělením asi tři miliardy navíc.
Nemocnicím prý kvůli chybějícím financím hrozí kolaps
Nedávno vyzvala ČSSD ministra v demisi Holcáta, aby urychleně řešil situaci nemocnic, podle stínového ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka (ČSSD) je situace kritická a hrozí prý kolaps některých nemocnic. Jejich celková ztráta prý dosáhla za první pololetí dvě miliardy a ve druhém se čeká další nárůst. Němeček proto navrhuje vedle zvýšení plateb za státní pojištěnce ještě letos také odkoupit nedobytné pohledávky VZP i některých dalších pojišťoven, což by přineslo do systému asi tři miliardy, případně poskytnout VZP dlouhodobou návratnou půjčku. Odkup pohledávek nebo půjčku už ale zřejmě bude řešit až nová vláda.
Exministr zdravotnictví Leoš Heger ovšem oponuje, podle jeho informací se prý finanční situace nemocnic postupně zlepšuje a sociální demokraté jen straší před volbami. Sám Heger navrhoval odkup pohledávek i vyšší platby za pojištěnce, ale neuspěl.
Elektronické neschopenky zatím povinné nebudou
Nedávno se do centra dění dostal i další problém: elektronické neschopenky, které měly být ze zákona povinné již od prvního ledna příštího roku – úplně by tak nahradily papírovou komunikaci. Jenomže elektronické neschopenky odmítala Lékařská komora, sdružení praktických lékařů i ambulantních specialistů, podle nich nebyl projekt připravený. Dokonce hrozil bojkot povinných e-neschopenek, což by vedlo k tomu, že by lidé od ledna nedostávali nemocenskou.
Neschopenky píší nejčastěji praktičtí lékaři – z nich ovšem pětina nemá počítač. Z těch, kteří počítač mají, má zase jen 60 procent i připojení na rychlý internet. V některých oblastech připojení není, nebo je nespolehlivé. Lékaři by byli nejraději, kdyby elektronické neschopenky vůbec povinné nebyly – s tímto požadavkem však Kubek u ministra Koníčka nepochodil.
Nicméně šéf lékařské komory Milan Kubek nakonec vyjednal s ministrem práce v demisi Františkem Koníčkem kompromis: povinnost používat elektronické neschopenky se posouvá o dva roky, na rok 2016. Do té doby bude fungovat hybridní systém a lékaři budou moci vystavovat jak papírové, tak elektronické neschopenky.