Německu hrozí recese, varuje šéf Bundesbanky. Inflaci čeká nejvyšší od poválečných let

Meziroční míra inflace v Německu by se na podzim mohla vyšplhat na deset procent. Uvedl to šéf německé centrální banky Joachim Nagel v rozhovoru s listem Rheinische Post. Upozornil, že dvoucifernou inflaci zaznamenalo Německo naposledy před více než sedmdesáti lety. Varoval rovněž, že pokud se prohloubí energetická krize, německá ekonomika zřejmě v zimě vstoupí do recese.

„Skončí sleva na pohonné hmoty a devítieurová jízdenka, to by mohlo zvýšit míru inflace o více než jeden procentní bod,“ uvedl Nagel. „Celkově je v podzimních měsících možná inflace ve výši deseti procent,“ dodal. V Německu nyní od června do konce srpna platí nižší daň na pohonné hmoty a celoněmecká měsíční jízdenka na regionální a městskou dopravu za devět eur (zhruba 220 Kč).

Inflace se podle Nagela bude nacházet na příliš vysoké úrovni také v příštím roce. „Roste pravděpodobnost, že inflace bude vyšší, než se dříve předpokládalo, a že se v příštím roce bude pohybovat v průměru kolem šesti procent,“ uvedl šéf centrální banky. Ta doposud průměrnou inflaci v příštím roce odhadovala na 4,5 procenta.

Zvyšte úroky, vyzývá Nagel ECB

Nagel rovněž vyzval, aby Evropská centrální banka (ECB) pokračovala ve zvyšování úroků. ECB minulý měsíc v reakci na prudký růst inflace poprvé od roku 2011 zvýšila své úrokové sazby, a to výrazněji než původně avizovala. Její základní úrok stoupl na 0,50 procenta z rekordního minima nula procent, na kterém se držel od roku 2016. Další zasedání ECB se bude konat 8. září.

„Vzhledem k vysoké inflaci musí následovat další zvyšování úroků,“ uvedl Nagel, který je rovněž členem Rady guvernérů ECB. Odmítl nicméně upřesnit, jak výrazné by zářijové zvýšení úroků v eurozóně mělo být. „Posledních několik měsíců ukázalo, že o měnové politice musíme rozhodovat od zasedání k zasedání,“ upozornil. „Jsem přesvědčen, že Rada guvernérů ECB podnikne nezbytná opatření.“

Chmurné vyhlídky

V červenci meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Německu zpomalilo na 7,5 procenta z červnových 7,6 procenta. Inflace tak klesla už druhý měsíc za sebou. Hospodářský růst v Německu se ve druhém čtvrtletí zastavil poté, co se v prvním čtvrtletí hrubý domácí produkt (HDP) zvýšil o 0,8 procenta. Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky.

„Pokud se energetická krize vyostří, je recese v zimě pravděpodobná,“ uvedl Nagel. „V první polovině roku si německá ekonomika za obtížných podmínek stále vedla celkem dobře,“ upozornil.

Mezinárodní měnový fond (MMF) minulý měsíc zhoršil výhled německé ekonomiky. Předpověděl, že německé HDP se v letošním roce zvýší o 1,2 procenta, zatímco v květnové prognóze počítal s dvouprocentním růstem. Loni ekonomika podle fondu vzrostla o 2,9 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 6 hhodinami

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 16 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
17. 1. 2026

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026
Načítání...