Končí lex voucher. Cestovní kanceláře musí do poloviny září vrátit peníze za nevyužité poukazy z pandemie

7 minut
Události: Vouchery na dovolenou
Zdroj: ČT24

V úterý končí lhůta platnosti zákona nazvaného lex voucher. Část klientů na jeho základě loni získala poukaz od cestovních kanceláří poté, co kvůli pandemii koronaviru nemohli odjet na plánovanou dovolenou. Pokud poukaz nevyužijí, cestovní kanceláře jim musí do poloviny září vrátit peníze. Podle ministerstva pro místní rozvoj zbývalo k 19. srpnu vyplatit poukazy zhruba za šest set milionů korun.

„Zákonná lhůta by měla být čtrnáct dní po 31. srpnu a já věřím, že cestovní kanceláře udělají maximum pro to, aby klienty vyplatily včas,“ uvedla zastupující výkonná ředitelka Asociace českých cestovních kanceláří Kateřina Chaloupková.

Úterý je tak poslední den, kdy se mohou klienti s cestovkou domluvit na alternativě – primárně tedy na možnosti, že by peníze kryté lex voucher uplatnili na nákup alternativního zájezdu. „Zákazníci čerpají poukazy ještě i nyní, nicméně zhruba jedna třetina zatím svůj poukaz nepoužila a budou chtít peníze,“ odhadl mluvčí CK Alexandria Petr Šatný. 

„Je lepší, když se klient s cestovní kanceláří spojí a dohodne se, jakou formou peníze budou vyplaceny, popřípadě jakou náhradní dovolenou si v budoucnosti vybere,“ říká k této možnosti místopředseda Asociace cestovních kanceláří ČR Jan Papež.

Lex voucher se týkal dovolených s plánovaným odjezdem od 20. února do 31. srpna loňského roku.

Pokud chce zákazník peníze jen dostat zpět, nemusí dělat vůbec nic. Cestovní kancelář se na něj podle advokáta Tomáše Nahodila obrátí sama s žádostí o číslo účtu, na který peníze vrátí. S ohledem na náročnost této agendy Chaloupková klienty žádá, aby měli s cestovními kancelářemi strpení. Zaručuje se ale, že všechny peníze kanceláře vyplatí – ty, které byly v platební tísni, si kvůli tomu už během léta braly úvěry u svých bank.

Pokud by se zákazník svých peněz v řádném termínu nedočkal, může se obrátit na Českou obchodní inspekci, která má mimosoudní spotřebitelské spory v gesci. Oslovovat ji v tomto případě může během nadcházejících dvanácti měsíců.

„Tady je důležité upozornit na to, že si nemůže přijít pro ty peníze kdokoliv, ale měl by si o ně říct ten, kdo je cestovní kanceláři zaplatil,“ upozornil Papež. 

Vouchery jsou dvojího druhu

Cestovní kanceláře vydaly celkem 440 tisíc voucherů, dohromady za dvě a půl miliardy korun. Poukazy byly ovšem dvojího typu. Lex voucher představoval státní reakci na krizi tuzemského turismu a čítal zhruba 176 tisíc kusů.

Vedle toho ale reagovaly cestovní kanceláře v prvních měsících pandemie také samy a vouchery vydávaly vlastní, na základě dohody s klientem. Umožňovaly mu tak zájezd stornovat, současně ale nemusely vracet peníze a místo nich vystavily poukázku. Na začátku léta ležely v těchto kuponech dvě miliardy korun.

Tyto vouchery se „prioritně řídí smlouvou o zájezdu a obchodními podmínkami té které cestovky. I ony jsou pojištěny pro případ úpadku té cestovní kanceláře,“ uvádí advokát Nahodil.

Některým cestovkám ani zákon nepomohl

Poukazy z lex voucher zavedla loni na jaře ministryně pro místní rozvoj, aby zabránila vlně úpadků cestovních kanceláří. I přesto se ale některým insolvence nevyhnuly. V problémech skončila třeba Firo-tour. Peníze klientům nyní vyplácí pojišťovna.

„Samozřejmě uvidíme, co bude po září. My jako asociace dopředu nevidíme do účetnictví cestovních kanceláří, nevíme, kdo na tom jak fyzicky je,“ dodal Papež. 

Poukazy vystavovaly cestovní kanceláře všem klientům, kteří si koupili zájezd a z důvodu pandemie na něj neodjeli. Přijmout ho nemuseli například uchazeči o zaměstnaní vedení na úřadu práce, senioři nad 65 let nebo těhotné ženy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Platy ve státní sféře porostou podle Babiše i v rozpočtovém provizoriu

Platy učitelů, policistů, vojáků, úředníků a dalších státních zaměstnanců by od ledna mohly vzrůst i přesto, že Česko bude od začátku roku v rozpočtovém provizoriu. V rozhovoru pro ČT to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Provizorium přitom umožňuje vládě utratit každý měsíc jen dvanáctinu výdajů z předchozího roku. Třeba budoucí ministr školství Robert Plaga (za ANO) plánuje tarifní platy učitelů zvýšit od ledna o sedm procent. Stejný nárůst pro ně schválila na podzim i vláda Petra Fialy (ODS).
před 54 mminutami

Města plánují na příští rok deficitní rozpočty, realita může být jiná

Města po celém Česku schvalují návrhy rozpočtů pro příští rok. I tentokrát mají ta největší v plánu hospodařit většinou se schodky. U Prahy a všech sedmadvaceti statutárních měst je schválený nebo navržený deficit dohromady přes 21 miliard korun. Realita se proti schválenému rozpočtu u měst často dost liší. Radnice tak třeba peníze neutratí a končí v plusu nebo na nule. Za přebytky na účtech je opakovaně kritizuje ministerstvo financí.
před 15 hhodinami

Chudobu způsobují hlavně drahé nájmy, ukazuje analýza a hledá řešení

Hlavní příčinou chudoby v Česku nejsou nízké příjmy, ale drahé a nedostupné bydlení. Zatímco podíl lidí žijících v nájmu v posledních letech roste, počet rodin i mladých, kteří si mohou dovolit vlastní bydlení, klesá. Nájemné se ale zvyšuje výrazně rychleji než výdělky, vyplývá z analýzy Platformy pro sociální bydlení a dalších organizací. Navrhují řadu opatření, jak krizi zmírnit už v nadcházejícím volebním období.
včera v 12:00

Hosté Událostí, komentářů debatovali o klimatických cílech EU

Evropský parlament oznámil odsunutí platnosti emisních povolenek ETS 2 na rok 2028. Nový klimatický cíl je pak do roku 2040 snížit emise o devadesát procent oproti roku 1990. Z pěti procent se ale členské státy budou moci vykoupit takzvanými uhlíkovými kredity. Podle poslankyně Bereniky Peštové (ANO) jsou cíle EU příliš ambiciózní, některé protichůdné a nesplnitelné. „Evropa v současné době svými nesmyslnými cíli páchá sebevraždu, ve smyslu sebevraždy průmyslové,“ uvedla Peštová v Událostech, komentářích. Poslankyně Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) v debatě moderované Martinem Řezníčkem uvedla, že investice do zelené transformace je důležité provádět tak, aby směřovaly k perspektivním odvětvím a dekarbonizaci.
včera v 11:00

Neortodoxní, ale potřebné, říká o využití zmrazených aktiv Hulicius. Koten vidí rizika

Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou hovořil o přípravách klíčového summitu, který se uskuteční za týden. Má rozhodnout mimo jiné o financování Ukrajiny pomocí půjčky ze zmrazených ruských aktiv. Babiš si zatím není jistý, jestli by se Česko mělo podílet na finančních zárukách. Poslanec Radek Koten (SPD) v Událostech, komentářích uvedl, že takový krok by mohl negativně ovlivnit finance eurozóny a destabilizovat finanční trh. Podle náměstka ministra zahraničí v demisi Eduarda Huliciuse (KDU-ČSL) jde o „neortodoxní“ nástroj, který je ovšem potřeba. Hosté v debatě moderované Martinem Řezníčkem probrali také jednání o příměří v ruské válce na Ukrajině a výdaje na obranu.
včera v 09:22

Objem hypoték v listopadu klesl

Banky a stavební spořitelny v Česku poskytly v listopadu hypotéky za 37,1 miliardy korun, což je proti říjnu pokles o čtyři procenta. Nové úvěry bez refinancování klesly podobně na 28,1 miliardy korun. Průměrné úrokové sazby nových úvěrů zůstaly na říjnových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
včera v 06:25

Trump nařídil centralizaci regulace AI na federální úrovni

Americký prezident Donald Trump nařídil v noci na pátek centralizaci regulace umělé inteligence. To by mělo znemožnit jednotlivým americkým státům schvalovat vlastní regulace AI, píše agentura Reuters. Převedení regulace na federální úroveň požadují velké technologické firmy.
včera v 03:35

Nůžky příjmů i bohatství se dál rozevírají. A stále rychleji

Jen tisícina procenta světové populace, tedy méně než šedesát tisíc multimilionářů, vlastní třikrát více bohatství než nejchudší polovina světa, vyplývá ze Zprávy o světové nerovnosti, která je založená na datech dvou set výzkumníků ve spolupráci s Rozvojovým programem OSN. Ti zároveň zjistili, že deset procent nejbohatších lidí na světě vydělává více než zbývajících devadesát procent dohromady.
11. 12. 2025
Načítání...