Končí lex voucher. Cestovní kanceláře musí do poloviny září vrátit peníze za nevyužité poukazy z pandemie

Nahrávám video
Události: Vouchery na dovolenou
Zdroj: ČT24

V úterý končí lhůta platnosti zákona nazvaného lex voucher. Část klientů na jeho základě loni získala poukaz od cestovních kanceláří poté, co kvůli pandemii koronaviru nemohli odjet na plánovanou dovolenou. Pokud poukaz nevyužijí, cestovní kanceláře jim musí do poloviny září vrátit peníze. Podle ministerstva pro místní rozvoj zbývalo k 19. srpnu vyplatit poukazy zhruba za šest set milionů korun.

„Zákonná lhůta by měla být čtrnáct dní po 31. srpnu a já věřím, že cestovní kanceláře udělají maximum pro to, aby klienty vyplatily včas,“ uvedla zastupující výkonná ředitelka Asociace českých cestovních kanceláří Kateřina Chaloupková.

Úterý je tak poslední den, kdy se mohou klienti s cestovkou domluvit na alternativě – primárně tedy na možnosti, že by peníze kryté lex voucher uplatnili na nákup alternativního zájezdu. „Zákazníci čerpají poukazy ještě i nyní, nicméně zhruba jedna třetina zatím svůj poukaz nepoužila a budou chtít peníze,“ odhadl mluvčí CK Alexandria Petr Šatný. 

„Je lepší, když se klient s cestovní kanceláří spojí a dohodne se, jakou formou peníze budou vyplaceny, popřípadě jakou náhradní dovolenou si v budoucnosti vybere,“ říká k této možnosti místopředseda Asociace cestovních kanceláří ČR Jan Papež.

Lex voucher se týkal dovolených s plánovaným odjezdem od 20. února do 31. srpna loňského roku.

Pokud chce zákazník peníze jen dostat zpět, nemusí dělat vůbec nic. Cestovní kancelář se na něj podle advokáta Tomáše Nahodila obrátí sama s žádostí o číslo účtu, na který peníze vrátí. S ohledem na náročnost této agendy Chaloupková klienty žádá, aby měli s cestovními kancelářemi strpení. Zaručuje se ale, že všechny peníze kanceláře vyplatí – ty, které byly v platební tísni, si kvůli tomu už během léta braly úvěry u svých bank.

Pokud by se zákazník svých peněz v řádném termínu nedočkal, může se obrátit na Českou obchodní inspekci, která má mimosoudní spotřebitelské spory v gesci. Oslovovat ji v tomto případě může během nadcházejících dvanácti měsíců.

„Tady je důležité upozornit na to, že si nemůže přijít pro ty peníze kdokoliv, ale měl by si o ně říct ten, kdo je cestovní kanceláři zaplatil,“ upozornil Papež. 

Vouchery jsou dvojího druhu

Cestovní kanceláře vydaly celkem 440 tisíc voucherů, dohromady za dvě a půl miliardy korun. Poukazy byly ovšem dvojího typu. Lex voucher představoval státní reakci na krizi tuzemského turismu a čítal zhruba 176 tisíc kusů.

Vedle toho ale reagovaly cestovní kanceláře v prvních měsících pandemie také samy a vouchery vydávaly vlastní, na základě dohody s klientem. Umožňovaly mu tak zájezd stornovat, současně ale nemusely vracet peníze a místo nich vystavily poukázku. Na začátku léta ležely v těchto kuponech dvě miliardy korun.

Tyto vouchery se „prioritně řídí smlouvou o zájezdu a obchodními podmínkami té které cestovky. I ony jsou pojištěny pro případ úpadku té cestovní kanceláře,“ uvádí advokát Nahodil.

Některým cestovkám ani zákon nepomohl

Poukazy z lex voucher zavedla loni na jaře ministryně pro místní rozvoj, aby zabránila vlně úpadků cestovních kanceláří. I přesto se ale některým insolvence nevyhnuly. V problémech skončila třeba Firo-tour. Peníze klientům nyní vyplácí pojišťovna.

„Samozřejmě uvidíme, co bude po září. My jako asociace dopředu nevidíme do účetnictví cestovních kanceláří, nevíme, kdo na tom jak fyzicky je,“ dodal Papež. 

Poukazy vystavovaly cestovní kanceláře všem klientům, kteří si koupili zájezd a z důvodu pandemie na něj neodjeli. Přijmout ho nemuseli například uchazeči o zaměstnaní vedení na úřadu práce, senioři nad 65 let nebo těhotné ženy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 18 mminutami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 2 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 3 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...