Česko bude muset více spolufinancovat dotace z EU, podíl se zvýší v Praze a pěti krajích

U evropských dotací se v programovém období 2021 až 2027 zvýší podíl spolufinancování ze státního rozpočtu v pěti krajích a hlavním městě. Ve Středočeském, Plzeňském, Jihočeském, Jihomoravském kraji a na Vysočině vzroste z 15 na 30 procent. V Praze se zvýší z 50 na 60 procent. V ostatních krajích zůstane na 15 procentech. Uvedlo to ministerstvo financí (MF) a ministerstvo pro místní rozvoj (MMR).

Změna podle obou ministerstev souvisí se zvýšením bohatství České republiky a jejích regionů. Na jednotlivých projektech financovaných z evropských dotací se tyto peníze podílejí vždy právě podle rozvinutosti příslušných území.

Pro příjemce byly stanoveny minimální podíly na financování projektů. Mateřské, základní a střední školy budou platit pět až deset procent nákladů na celý projekt, u veřejných vysokých škol, vědeckých a výzkumných institucí nebo příjemců vykonávajících veřejně prospěšnou činnost to bude pět procent.

„V případě obcí, krajů a jejich příspěvkových organizací s výjimkou škol to bude 15 procent. V Praze se účast státního rozpočtu na financování projektů předpokládá pro školy, vědecké a výzkumné instituce a příjemce vykonávající veřejně prospěšnou činnost,“ uvedla ministerstva ve společné zprávě.

Podle dřívějších informací se v příštím programovém období změní současné pravidlo N+3 na N+2. To znamená, že dotace přidělené v daném roce musí stát vyčerpat nejpozději do dvou let, a ne do tří jako dosud.

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) na začátku loňského prosince uvedla, že Česko bude moci v příštím programovém období čerpat z evropských dotací zhruba 960 miliard korun. Proti původnímu návrhu z roku 2018 je to asi o 450 miliard korun více. V současném období může Česko čerpat zhruba 620 miliard korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Maďarsko a Slovensko prosí Chorvatsko o ruskou ropu. Pomoc nabízí Česko

Budapešť požádala Chorvatsko, aby umožnilo přepravu ruské ropy přes ropovod Adria do Maďarska a na Slovensko. Klíčová trasa pro dodávky suroviny přes Ukrajinu totiž zůstává zablokovaná. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó chorvatské vládě žádost zaslal společně se slovenskou ministryní hospodářství Denisou Sakovou. Chorvatská strana je připravena ve věci vyhovět. Český ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) nabídl Slovensku možnost dodávek ropy prostřednictvím ropovodu Družba.
14:11Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Lajkuj v pokoji. Meta si patentovala AI, která na sítích zastoupí zesnulého

Společnost Meta získala patent na jazykový model, jenž by v nepřítomnosti uživatele pokračoval v jeho aktivitě na sociálních sítích, napsal server Business Insider. Nástroj vycvičený na datech konkrétního účtu by vytvořil „digitální klon“, který by dle firmy byl vhodný k zastoupení dotyčného třeba v případě dovolené – nebo smrti. Meta tvrdí, že eticky sporného robota nemá v plánu dál rozvíjet.
před 7 hhodinami

Analýza srovnává hodnotu majetku domácností napříč Evropou. Jak si stojí Česko?

Čistá hodnota majetku mediánové tuzemské domácnosti dosahuje sto tisíc eur (zhruba 2,4 milionu korun) a je tak podobná jako v Nizozemsku nebo v Německu, vyplývá z analýzy majetku domácností, kterou zveřejnil think-tank Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při Ekonomickém ústavu Akademie věd ČR. Studie nicméně upozorňuje, že na rozdíl od západních zemí v Česku tvoří dominantní díl hodnoty majetku nemovitost, v níž domácnost bydlí.
před 15 hhodinami

Přípravy Dukovan pokračují podle plánu, řekl Havlíček. Stavba by měla začít v roce 2029

Přípravy projektu stavby dvou nových jaderných bloků v Dukovanech, které má vybudovat korejská společnost KHNP, pokračují podle časového harmonogramu. V příštím roce by tak projekt měl získat platné stavební povolení, samotná stavba by pak měla začít v roce 2029. Na pondělní tiskové konferenci to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). První blok by měl být zprovozněn v roce 2036.
včeraAktualizovánovčera v 18:25

Vláda schválila hospodářskou strategii i zvláštní pobyt pro ukrajinské uprchlíky

Vláda na pondělním zasedání schválila hospodářskou strategii i nařízení umožňující uprchlíkům z Ukrajiny i v letošním roce žádat o udělení zvláštního dlouhodobého pobytu. Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání rovněž oznámil, že novým kandidátem na post ministra životního prostředí je Igor Červený (Motoristé). Kabinet také jmenoval zmocněnce pro transformaci sítě pražských nemocnic a výstavbu nové. Podle resortu zdravotnictví jím bude Pavel Scholz.
včeraAktualizovánovčera v 17:59

Banky poskytly v lednu hypotéky za 35,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v lednu hypoteční úvěry za 35,5 miliardy korun, což je o 4,4 procenta méně než před měsícem, ale o 57 procent více ve srovnání s loňským lednem. Nové úvěry bez refinancování klesly meziměsíčně o pět procent na 27,2 miliardy korun. Úrokové sazby nepatrně klesly na 4,48 procenta z prosincových 4,49 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:19

Vliv NERV na vládu je omezený, shodli se hosté Otázek Václava Moravce

Kabinet Andreje Babiše (ANO) v týdnu rozhodl o zrušení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Ta přitom může pozitivně ovlivňovat konání vlád, shodli se ekonom Miroslav Singer a sociolog Daniel Prokop, kteří v NERV v minulosti působili. Zejména Singer ale vidí v existenci této rady spíše „marketingové cvičení“ politiků. Oceňuje, že se „jeho“ NERV podařilo zabránit plošnému zavření průmyslu během pandemie. Myslet si ale, že nějaká vláda použije návrhy reforem, je podle Singera naivní. Prokop vidí fungování NERV pozitivněji. Podle něj může doplnit analytický aparát státních úřadů a poskytnout jim nezbytné kalkulace. Poslední NERV zanechal podle Prokopa užitečné návrhy, které by mohla využít i Babišova vláda. Prokop zmínil například reformu zdravotní prevence, rozpočtového určení daní nebo důchodů. I on však vidí roli rady spíš jako „inspiraci“.
15. 2. 2026

Juchelka mluví o „porodních bolestech“ superdávky. Dle Jurečky se vědělo, že to nebude jednoduché

Nová superdávka se má místo od května dostat k příjemcům až v srpnu. S návrhem hned v prvním čtení souhlasila sněmovna, předloha jde do Senátu. Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všichni věděli, že „najet na superdávku“ nebude jednoduché. Současný šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) zmínil, že zatím neví, jak se projeví superdávka na rozpočtu. V debatě v Událostech, komentářích se věnovali také možným změnám v oblasti důchodů. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
14. 2. 2026
Načítání...