Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) a práce Jana Maláčová (ČSSD) se v úterý nedohodly na podobě rozpočtu resortu práce na příští rok. Důvodem jsou hlavně výdaje na sociální služby a na přídavek na děti. Ministerstvo práce na ně požaduje navíc kolem 7,5 miliardy, uvedla po jednání Schillerová. Podle ní bude jednání pokračovat ještě tento týden. Šéfka financí se naopak dohodla v úterý s ministrem zemědělství Miroslavem Tomanem (ČSSD) na rozpočtu jeho resortu v příštím roce.
Schillerová a Maláčová se na rozpočtu nedohodly kvůli výdajům na sociální služby a přídavky
Podle ministryně financí žádá ministerstvo práce tři miliardy na sociální služby a 4,5 miliardy na zvýšení přídavků na děti. Kolem miliardy by pak mělo být navíc na podporu zaměstnanosti či dotace. Ministerstvo práce letos hospodaří s příjmy zhruba 530 miliard a výdaji 694 miliard. Kolik by to mělo být příští rok, ministryně neupřesnily.
„Rozpočet musí kopírovat ekonomiku a sledovat nejnutnější potřeby lidí. Na ministerstvu práce chceme ušetřit 80 milionů. Naopak chceme investovat do sociálních služeb (přidat personálu a investovat do výstavby domovů pro seniory) a přídavků na děti pro pracující rodiny s dětmi a samoživitelky,“ uvedla na Twitteru Maláčová.
Její náměstkyně Zuzana Jentschke Stöcklová (ČSSD) v úterý řekla, že resort chce navýšení platů pro pracovníky v sociálních službách o deset procent a půl miliardy na investice do domovů seniorů.
„Až dnes zaznělo, že je požadavek na tři miliardy, ale to je tak velká částka, že musí být doložena,“ uvedla Schillerová. Podotkla, že letos se na dotacích sociálním službám má vyplatit 18,6 miliardy korun. Mimořádné dotace jsou pak na odměny pro pracovníky za dobu epidemie a na pokrytí zvýšených nákladů kvůli nákaze.
Navýšení výdělků je podle Schillerové potřeba „dát do kontextu celého jednání o platech a případného snížení daní zaměstnanců“. Už dřív šéfka státní pokladny uvedla, že by se platy ve veřejném sektoru po zrušení superhrubé mzdy navyšovat nemusely, lidem by zůstalo víc peněz po snížení daní. První návrh schodku rozpočtu zrušení superhrubé mzdy ale nezohledňoval.
Na přídavky na děti žádá ministerstvo práce navíc 4,5 miliardy. Členové vlády se o možnosti navýšení dávky zmínili koncem června jako o pomoci rodinám v koronavirové krizi. Od té doby se k záměru ale nevrátili a návrh nezveřejnili. Není tak jasné, jak vysoká by podpora měla být a kdo by na ni měl mít nově nárok.
„Toto téma nebylo diskutováno na koalici a není připravena legislativa. Není to možné poskytnout. Musela bych vidět nějaký návrh, pak se o tom bavme. Nicméně nemůžu poskytnout bianco šek,“ řekla Schillerové.
Přídavek na dítě pobírají domácnosti s příjmem pod 2,7násobkem životního minima. Dávka činí 500, 610 či 700 korun měsíčně podle věku dítěte. Pokud aspoň jeden z rodičů pracuje, je částka o 300 korun vyšší. Přídavek se zvyšoval od ledna 2018. Rozšířil se tehdy i okruh rodin, které na něj dosáhnou.
Úřady práce letos v červenci vyplatily 238 600 přídavků, o rok dřív jich bylo 254 400. Letošní výdaje za sedm měsíců činily 1,28 miliardy korun, loňské 1,39 miliardy. Sociolog Daniel Prokop před nedávnem uvedl, že by úprava přídavku mohla rodinám s nízkými příjmy pomoci. Zmínil dočasné navýšení.
Shoda na rozpočtu ministerstva zemědělství
Ministerstvo zemědělství bude v příštím roce hospodařit s 25,3 miliardy korun. V úterý se na tom dohodl ministr zemědělství Miroslav Toman s ministryní financí Alenou Schillerovou.
Rozpočet na letošní rok měl původně činit 24,2 miliardy, meziročně tak proti loňským plánům jde o zvýšení o více než miliardu. Ta chyběla i v letošním plánu, nyní ji Toman s ministryní financí dojednal, uvedli oba. Půjde na vodní hospodářství. Včetně peněz z evropských zdrojů bude mít ministerstvo zhruba 55 miliard.
„S paní ministryní jsme se dohodli na navýšení rozpočtu pro ministerstvo zemědělství o miliardu korun na vodní hospodářství, zároveň jsme se dohodli na pětiprocentních úsporách, co se týká provozních nákladů,“ řekl po jednání novinářům Toman. Ministerstvo v letošním roce získalo i další peníze, například sedm miliard korun šlo na kompenzaci škod a boj s kůrovcem, kvůli krizi se zvyšovaly výdaje pro Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond.