Kompenzace za zavřené provozy už nebudou, banky se připravují na krizi

Nahrávám video

Zavřeno budou muset mít kvůli zhoršující se nákaze mezi půlnocí a šestou ráno restaurace a bary ve Středočeském kraji, v Praze už toto opatření platí od středy. Ministerstvo financí ale v tuto chvíli nepočítá s tím, že by podnikatelům, kteří musí v noci povinně zavřít, ztráty kompenzovalo. Banky se navíc připravují na krizi, řada lidí a podnikatelů v tuto chvíli stále ještě využívá odkladu splátek, moratorium ale brzy skončí.

„Neuvažujeme (o kompenzaci ztrát – pozn. red.) v tuto chvíli, protože si vemte, že my musíme vládní pomoc začít vypínat. A postupně jsme s tím začali, byla to složitá doba, nikdo nevěděl co, prostě my jsme chtěli ochránit zdraví, proto se vypnula ekonomika, ale s tím už se musíme chovat obezřetně,“ vysvětluje ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO).

Řada lidí a podnikatelů přitom v tuto chvíli stále využívá odklad splátek, jde zhruba o 340 tisíc domácností a 18 tisíc firem. Toto moratorium ale brzy skončí a banky se připravují na to, že někteří poté budou mít problémy s úhradou svých pohledávek. S navýšením podílu nesplácených půjček počítá centrální banka i banky komerční.

Například Zdenka Hroncová byla loni nemocná, a protože neměla na běžný chod domácnosti, půjčila si 30 tisíc korun. Splatit jí zbývá sedm. Zažádala si ale o odklad. „Opět jsem byla ale v neschopnosti a nezvládala jsem splácet,“ vysvětluje. A bojí se, protože to není její jediná půjčka, aby od listopadu, kdy moratorium skončí, zvládala splácet. 

Domácnosti si odložily splátky úvěrů za víc než čtvrt bilionu korun

Podobně jsou na tom i další domácnosti, odložily si splátky úvěrů za víc než čtvrt bilionu korun. Nejčastěji toho lidé využili u spotřebitelských úvěrů, nejméně pak u bydlení. „V případě klientů, kterým končí odklad splátek v říjnu, odhadujeme, že u retailových se může dostat do prodlení cirka deset procent úvěrů, u těch firemních to může být i více,“ říká mluvčí Komerční banky Pavel Zúbek.

Problémy předpokládá například majitelka Foodin Catering. Společnost běžně přijímá nejvíce objednávek na občerstvení od firem, ale kvůli koronaviru jim většina těchto objednávek na jaře odpadla.

„Začali se nám vracet klienti, ale velice zlehka, pořád lidi zůstávají doma na home officech. Dostali jsme se na nějakých maximálně čtyřicet procent toho, co normálně vyděláváme,“ říká majitelka Foodin Catering Petra Pavičová.

Teď se situace z jara ale opakuje. I když se firmy a obchody nezavírají úplně, v obavě z druhé vlny začaly všechny objednávky stornovat. A proto cateringová firma nyní jedná s bankou o tom, co bude, až jim skončí odklad splátek. „My banku žádáme znova o úlevu nebo o odložení splátek. Jaká to bude forma, jestli to bude plné, nebo aspoň nějaké částečné – nám pomůže cokoli,“ dodává. 

Právě v odvětví gastronomie a ubytování si podle odhadů zažádaly o odklad splátek tři čtvrtiny firem. Hosté se jim ale pořád zcela nevrátili, a tak by některé firmy mohly mít problémy. „Toto odvětví zůstává stále celkem citelně zasaženo koronavirovou krizí, na konci července zůstaly podle statistického úřadu tržby v ubytování nižší o padesát procent meziročně,“ upřesňuje hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.

Banky klienty oslovují, zjišťují zájem o případný další odklad splátek

Některé banky už teď své klienty oslovují, aby zjistily, kdo by se splácením mohl mít od listopadu problémy, a domluvily se s ním na dalším postupu. „Banka kontaktuje klienty, kteří mají odklad splátek, proaktivně a sama, ale pokud vím a tuším, že se mi významně snížily příjmy nebo že se moje životní situace změnila celkově, vždycky v každém případě, i když se nejedná o odklad splátek, je prospěšné, když kontaktuju banku,“ zdůrazňuje ředitel a předseda představenstva České spořitelny Tomáš Salamon.

„Připravujeme nějakou možnost individuálních splátkových kalendářů, možnost individuálního řešení každého případu,“ potvrdil jednatel firmy Fair Credit Tomáš Konvička. 

Bankovní sektor je ale podle analytiků na navýšení nesplácených úvěrů připravený a měl by ho tak ustát. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovna odmítla senátní úpravy EET, například vynětí bezhotovostních plateb

Sněmovna ve středu přehlasovala Senát a stvrdila původní verzi zákona, který od příštího roku opět zavede elektronickou evidenci tržeb (EET). Sněmovna odmítla pozměňovací návrh Senátu, který chtěl kromě jiného zrušit limit pro osvobození od daně z příjmů u zaměstnaneckých zdravotních benefitů. Evidence se také podle Senátu neměla vztahovat ani na bezhotovostní převody nebo prodej zemědělských produktů přímo od farmářů. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s návrhy Senátu nesouhlasila. Podle ní by úpravy snížily účinnost systému.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Sněmovna přehlasovala Senát a stvrdila koaliční novelu stavebního zákona

Sněmovna ve středu hlasy vládní koalice přehlasovala Senát a stvrdila koaliční novelu stavebního zákona, která především zavádí centralizovanou soustavu státních stavebních úřadů. Senát ji zamítl v srpnu. Podle kritiků z řad senátorů či opozičních poslanců návrh nahrává developerům, je prokorupční a jde proti veřejným zájmům i obcím. Mnozí z nich označili předlohu za paskvil. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident republiky Petr Pavel.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoZásoby malé, poptávka velká. Ropa zdražuje a Unie zvažuje dotace pro rafinerie

Nafta prudce zdražuje – její zásoby v Evropě jsou podle petrolejářů malé a poptávka zůstává naopak velká. Významně k tomu přispívají i vysoké ceny ropy. Barel ropy Brent po více než dvou měsících vystoupal nad sto dolarů a vzhledem k eskalaci konfliktu v Perském zálivu může dále růst. Zatímco situace s benzinem zůstává vzhledem k nižší poptávce klidnější, cena nafty se v Česku blíží padesáti korunám. Vláda se prozatím rozhodla, že zastropování cen pohonných hmot znovu nezavede. Podle ní je nutné situaci řešit na celoevropské úrovni. Drahé suroviny tak opět otevřely téma strategické ropné infrastruktury. Unie totiž v posledních letech dávala přednost dovozu paliv před jejich výrobou a rafinerií tak v EU výrazně ubylo. Zmiňují se proto možné dotační tituly, které by měly některé moderní rafinerie pomoci udržet.
před 9 hhodinami

EU chce zpřísnit pravidla pro Airbnb a krátkodobé pronájmy kvůli bytové krizi

Evropská komise chce prostřednictvím Aktu o dostupném bydlení, který představila ve středu 9. září, poskytnout evropským městům větší právní jistotu při omezování krátkodobých pronájmů, jako je Airbnb, pokud tyto pronájmy prohlubují bytovou krizi.
před 13 hhodinami

USA zakážou dovoz některých kanadských mléčných výrobků a alkoholu

Spojené státy od 29. září zakážou dovoz některých mléčných výrobků, většiny alkoholických nápojů a motocyklů z Kanady. Od poloviny září se také na řadu dalších výrobků bude vztahovat 50procentní clo. V noci na středu to oznámil Bílý dům. Opatření přichází v době vyhrocené obchodní války mezi oběma sousedními zeměmi.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Plaga trvá na penězích pro soukromé školy. Schillerová chce systémovou změnu

V koalici probíhá boj o financování církevních a soukromých škol. Z roku na rok by mohly podle návrhu rozpočtu přijít o tři miliardy korun, tedy asi patnáct procent prostředků. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) to odmítá. Upozorňuje, že jde o zákonem dané výdaje. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) chce systémovou změnu. Podle zástupců škol by odebrání dotací bylo likvidační.
8. 9. 2026

Polsko má nejplnější zásobníky plynu v Evropské unii

Polsko naplnilo své zásobníky zemního plynu na 96 procent kapacity, což je nejvyšší úroveň v celé Evropské unii a výrazně převyšuje unijní průměr 67 procent. Vyplývá to z údajů, na které se odvolává polská rozhlasová stanice RMF FM.
8. 9. 2026

Babiš je v potenciálním střetu zájmů, rozhodla EK. Premiéra to „nezajímá“

Evropská komise dospěla k závěru, že český premiér Andrej Babiš (ANO) se nachází v potenciálním střetu zájmů, uvedla mluvčí Komise Louise Bogeyová. Svěřenský fond podle ní situaci dostatečně neřeší. Komise proto potvrdila pozastavení proplácení části dotací pro Agrofert. Babiš prohlásil, že ho postoj EK k jeho střetu zájmů nezajímá a neřeší to. Premiér v únoru vložil akcie holdingu do svěřenského fondu RSVP Trust.
8. 9. 2026Aktualizováno8. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.