Kompenzace za zavřené provozy už nebudou, banky se připravují na krizi

Nahrávám video

Zavřeno budou muset mít kvůli zhoršující se nákaze mezi půlnocí a šestou ráno restaurace a bary ve Středočeském kraji, v Praze už toto opatření platí od středy. Ministerstvo financí ale v tuto chvíli nepočítá s tím, že by podnikatelům, kteří musí v noci povinně zavřít, ztráty kompenzovalo. Banky se navíc připravují na krizi, řada lidí a podnikatelů v tuto chvíli stále ještě využívá odkladu splátek, moratorium ale brzy skončí.

„Neuvažujeme (o kompenzaci ztrát – pozn. red.) v tuto chvíli, protože si vemte, že my musíme vládní pomoc začít vypínat. A postupně jsme s tím začali, byla to složitá doba, nikdo nevěděl co, prostě my jsme chtěli ochránit zdraví, proto se vypnula ekonomika, ale s tím už se musíme chovat obezřetně,“ vysvětluje ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO).

Řada lidí a podnikatelů přitom v tuto chvíli stále využívá odklad splátek, jde zhruba o 340 tisíc domácností a 18 tisíc firem. Toto moratorium ale brzy skončí a banky se připravují na to, že někteří poté budou mít problémy s úhradou svých pohledávek. S navýšením podílu nesplácených půjček počítá centrální banka i banky komerční.

Například Zdenka Hroncová byla loni nemocná, a protože neměla na běžný chod domácnosti, půjčila si 30 tisíc korun. Splatit jí zbývá sedm. Zažádala si ale o odklad. „Opět jsem byla ale v neschopnosti a nezvládala jsem splácet,“ vysvětluje. A bojí se, protože to není její jediná půjčka, aby od listopadu, kdy moratorium skončí, zvládala splácet. 

Domácnosti si odložily splátky úvěrů za víc než čtvrt bilionu korun

Podobně jsou na tom i další domácnosti, odložily si splátky úvěrů za víc než čtvrt bilionu korun. Nejčastěji toho lidé využili u spotřebitelských úvěrů, nejméně pak u bydlení. „V případě klientů, kterým končí odklad splátek v říjnu, odhadujeme, že u retailových se může dostat do prodlení cirka deset procent úvěrů, u těch firemních to může být i více,“ říká mluvčí Komerční banky Pavel Zúbek.

Problémy předpokládá například majitelka Foodin Catering. Společnost běžně přijímá nejvíce objednávek na občerstvení od firem, ale kvůli koronaviru jim většina těchto objednávek na jaře odpadla.

„Začali se nám vracet klienti, ale velice zlehka, pořád lidi zůstávají doma na home officech. Dostali jsme se na nějakých maximálně čtyřicet procent toho, co normálně vyděláváme,“ říká majitelka Foodin Catering Petra Pavičová.

Teď se situace z jara ale opakuje. I když se firmy a obchody nezavírají úplně, v obavě z druhé vlny začaly všechny objednávky stornovat. A proto cateringová firma nyní jedná s bankou o tom, co bude, až jim skončí odklad splátek. „My banku žádáme znova o úlevu nebo o odložení splátek. Jaká to bude forma, jestli to bude plné, nebo aspoň nějaké částečné – nám pomůže cokoli,“ dodává. 

Právě v odvětví gastronomie a ubytování si podle odhadů zažádaly o odklad splátek tři čtvrtiny firem. Hosté se jim ale pořád zcela nevrátili, a tak by některé firmy mohly mít problémy. „Toto odvětví zůstává stále celkem citelně zasaženo koronavirovou krizí, na konci července zůstaly podle statistického úřadu tržby v ubytování nižší o padesát procent meziročně,“ upřesňuje hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.

Banky klienty oslovují, zjišťují zájem o případný další odklad splátek

Některé banky už teď své klienty oslovují, aby zjistily, kdo by se splácením mohl mít od listopadu problémy, a domluvily se s ním na dalším postupu. „Banka kontaktuje klienty, kteří mají odklad splátek, proaktivně a sama, ale pokud vím a tuším, že se mi významně snížily příjmy nebo že se moje životní situace změnila celkově, vždycky v každém případě, i když se nejedná o odklad splátek, je prospěšné, když kontaktuju banku,“ zdůrazňuje ředitel a předseda představenstva České spořitelny Tomáš Salamon.

„Připravujeme nějakou možnost individuálních splátkových kalendářů, možnost individuálního řešení každého případu,“ potvrdil jednatel firmy Fair Credit Tomáš Konvička. 

Bankovní sektor je ale podle analytiků na navýšení nesplácených úvěrů připravený a měl by ho tak ustát. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Schodek rozpočtu na konci října vzrostl na 230,9 miliardy korun

Stát ke konci října hospodařil s deficitem 230,9 miliardy korun, prohloubil se ze zářijových 194,5 miliardy korun, vyplývá z dat ministerstva financí. Celoroční plán se schváleným schodkem 310 miliard je tak skoro ze tří čtvrtin vyčerpán. Letošní říjnový deficit je čtvrtý nejhlubší od vzniku Česka v roce 1993. Loni na konci října činil rozpočtový schodek 183,1 miliardy korun.
14:00Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoPřed 35 lety odstartovala registrace kuponových knížek

Přesně před pětatřiceti lety začala registrace kuponových knížek pro první vlnu velké privatizace. Předpokládalo se, že o kupony, za které bylo možné získat akcie tehdy státních podniků, bude mít zájem dva a půl milionu Čechoslováků. Nakonec se ale zapojilo o šest milionů lidí víc – i díky nástupu privatizačních fondů. Šanci zaregistrovat se dostali i obyvatelé menších obcí.
před 10 hhodinami

VideoPoptávkovou dopravu využívá stále více lidí, výhody přináší cestujícím i obcím

Zájem o hromadnou dopravu na objednání roste. V České republice funguje již v jednadvaceti oblastech a expandovat má i nadále. Například ve středních Čechách by mělo být do dvou let pokryto území celého kraje. Místo je v mikrobusech možné rezervovat v aplikaci nebo zavoláním. Služba, kterou nejčastěji využívají studenti a senioři, má u klientů pozitivní ohlasy.
před 11 hhodinami

Vláda hledá cesty na snížení schodku rozpočtu. Přišla s daní pro rafinerie

Daň pro rafinérie, seškrtání dávek pro ukrajinské uprchlíky, zvýšení mýta a daní z některých neřestí. Vláda skládá opatření, kterými chce v příštím roce snížit schodek státního rozpočtu. Kabinetem schválený plán počítá s deficitem 386 miliard, nejvyšším od covidu. Kombinace úspor a nových příjmů by ho měla snížit o 20 miliard. Kabinet chce potřebné úpravy prosazovat postupně – na rozdíl od minulých volebních období tak nepůjde o jeden konsolidační balíček.
před 21 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o změnách v definici závislé práce

Vládní návrh zákona o platformové práci vyvolává kritiku kvůli plánovaným změnám v definici závislé práce. Podle odborů, odborníků i části opozice by mohl vést k legalizaci 70 až 90 procent případů takzvaného švarcsystému, oslabit ochranu zaměstnanců a připravit stát o část příjmů. Ministerstvo práce kritiku odmítá. Poslankyně Irena Ferčíková Konečná (Zelení, klub Pirátů) označila v Událostech, komentářích z ekonomiky návrh za největší zásah do pracovního práva za posledních třicet let. Směrnice měla podle ní zlepšit pracovní podmínky lidí pracujících pro digitální platformy, navrhované změny však mohou vést k jejich zhoršení. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza míní, že nejde o redefinici závislé práce, ale o zpřesnění jejích stávajících znaků. K tématu hovořil také analytik PAQ Research Jonas Kreisinger. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
včera v 13:39‌‌

VideoNové zakázky kolem Dukovan jsou šancí pro české firmy

Otevírají se nové zakázky spojené s rozšířením jaderné elektrárny Dukovany. Jednání se stavebním konsorciem korejská KHNP sice ukončila, spustila ale tendr na hybridní chladicí věže, které jsou klíčovou součástí elektrárny, jelikož odvádějí přebytečné teplo vznikající při výrobě elektřiny. Smlouvu s vítězem chtějí Jihokorejci uzavřít v první polovině příštího roku. Podle KHNP by se české firmy měly podílet zhruba na 60 procentech celého projektu Dukovan. V souvislosti s výstavbou má do lokality přijít až deset tisíc lidí.
včera v 06:30‌‌

VideoČeši dál preferují diesely, počet elektromobilů ale roste

Česko i podle nejnovějších evropských dat zůstává na prvním místě v celé Evropské unii v prodeji nových aut s naftovými motory. Diesely představují skoro osmnáct procent registrací, zatímco unijní průměr je sedm. I automobilky v Česku přitom vyrábějí čím dál víc elektromobilů. Stoupá ale i počet registrovaných nových elektrifikovaných vozidel. Přispívají k tomu i čínské značky – se zhruba dvojnásobným nárůstem. Některé sázejí hlavně na hybridní pohon.
včera v 06:00‌‌

Resort zdravotnictví chce přidávat sestrám. Nemocnice ukazují na chybějící peníze

Až šest tisíc měsíčně navíc pro začínající sestry. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) by si ve státních nemocnicích měli příští rok polepšit hlavně lidi z nelékařských profesí na startu kariéry. Odbory ale upozorňují, že řada krajských a regionálních zařízení na to nebude mít, protože úhradová vyhláška hlavně u těch menších nepočítá s dostatečným navýšením příjmů. Šéf resortu chce, aby pojišťovny nevydávaly víc peněz, než vyberou, a nemusely dál sahat do rezerv.
31. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.