V Berlíně se bude jednat o krizi v autoprůmyslu. Merkelová zatím odmítá další úlevy

Kvůli krizi německého automobilového průmyslu budou v Berlíně jednat zástupci odvětví se členy spolkové vlády a zemských vlád. Kancléřka Angela Merkelová (CDU) zatím odmítá podpořit automobilový průmysl dalšími úlevami. Podle jejího vyjádření k nim není důvod, protože i výrobci aut se spalovacím motorem těží ze schváleného snížení daně z přidané hodnoty (DPH). S tím ale nesouhlasí spolupředseda koaliční SPD Norbert Walter-Borjans, podle kterého jde o páteř německého průmyslu, na níž závisí statisíce pracovních míst.

Německý automobilový sektor zasáhla koronavirová krize více než jiná odvětví a jeho dosavadní problémy ještě prohloubila. Sektor tak po mnoha letech přestane být tahounem ekonomiky, uvádí studie Německého hospodářského institutu (IW), o které v pondělí napsal deník Handelsblatt.

„Prodejní čísla za srpen jsou oproti stejnému měsíci minulého roku zhruba o pětinu nižší. A pokud se podíváme na vývoj za celý rok 2020 a srovnáme ho s rokem 2019, tak se dostaneme na čísla, která jsou o necelou třetinu nižší,“ doplnil zpravodaj ČT v Německu Martin Jonáš s tím, že i vývoz je v srpnu oproti loňskému roku zhruba o třetinu nižší.

v červnu vláda podpořila elektromobily a plug-in hybridy. Spor se ale nadále vede o to, zda podpořit vývoj a prodej modelů, „které sice používají spalovací motory, ale efektivním a relativně ekologickým způsobem,“ dodal Jonáš s tím, že šrotovné naopak podle všeho na stole není.

Německo se snaží boj s krizí spojit právě s velkou odvětvovou změnou směrem k elektromobilům. „Za srpen je to více než šest procent vozů, které jezdí čistě na elektrický pohon. Velmi dobře se daří hybridům, jejich podíl zřejmě dosáhne brzy dvaceti procent,“ uvádí Jonáš. Německé firmy ale podle něj zaspaly a poptávku po elektromobilech nezvládají uspokojit.

Zpravodaj ČT Jonáš: Německý autoprůmysl se může stát z tahouna slabým místem (zdroj: ČT24)

Nejhůře jsou na tom střední a malí dodavatelé

Krize zasáhla hlavně menší dodavatelské firmy. Zatímco velké automobilové koncerny mohou přejít na výrobu elektromobilů, dodavatelé tuto možnost nemají, uvádí IW.

„Ten, kdo je v tuto chvíli existenčně ohrožen, jsou střední a malé firmy. Zároveň se obtížněji hledají recepty, jak jim pomoci. Částečně tuto poptávku německá vláda plní snížením DPH, která se u většiny výrobků posunula z 19 na 16 procent,“ připomíná zpravodaj ČT.

„V tuto chvíli se řeší koncepty, jak jim finančně pomoci. Jestli by to měly být finanční injekce cílené například na inovace, na investice do budoucích technologií. Mluví se také o sektorovém snížení daní. Všechno jsou to ovšem témata, která jsou velmi sporná,“ uzavírá Jonáš.

Posledních deset let se německý automobilový průmysl „vyvíjel výrazně lépe než zpracovatelský sektor jako celek“, napsal IW, a výrazně tak přispíval k růstu německé ekonomiky. Ještě stále má na hrubém domácím produktu (HDP) Německa podíl téměř deset procent. Přímo a nepřímo odvětví zaměstnává 936 tisíc lidí.