Atény/Berlín - Řecký ministr financí Janis Varufakis se na nadcházejícím jednání ministrů financí eurozóny nechystá předložit nový návrh reformních opatření. Po Aténách je požadují mezinárodní věřitelé výměnou za zbývající peníze z prodlouženého úvěrového programu. Varufakis to prohlásil v rozhovoru pro německý bulvární deník Bild. Řecký premiér Alexis Tsipras dal zároveň najevo, že pokud se Řecku nepodaří uzavřít včas novou dohodu o finanční pomoci s mezinárodními věřiteli, nezaplatí Atény svůj dluh Mezinárodními měnovému fondu, který je splatný koncem měsíce.
Nový návrh reforem od Řecka nečekejte, vzkázal Varufakis
6 minut
Atény a věřitelé stále přešlapují na místě
Nový seznam reforem Řecko podle Varufakise nepředloží, protože „euroskupina není tím správným místem, kde představovat návrhy, o kterých se nediskutovalo a nejednalo dříve na nižší úrovni“.Zástupci tří věřitelských institucí, tedy Evropské unie, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu, se podle něj musí vrátit k jednacímu stolu s „jasným, silným mandátem“. Zopakoval přitom svůj apel na německou spolkovou kancléřku Angelu Merkelovou, aby se odhodlala k „proslovu naděje“ a vyslala signál, že Evropa už skoncuje se svým voláním po přísných řeckých úsporách. Odvolal se přitom na podobný projev, který byl po skončení druhé světové války určený Německu.
- Premiér Alexis Tsipras řekl během jednání parlamentu, že se mezinárodní věřitelé snaží jeho zemi ponížit. Zároveň dodal, že Atény dělají vše pro to, aby zůstaly v eurozóně. V otázce škrtů, které Brusel požaduje, ale ustupovat nehodlá. Požadavek je podle něj politicky motivovaný.
Sama Merkelová prohlásila, že chce podniknout vše proto, aby Řecko zůstalo v eurozóně. „Soustředím všechnu svou sílu na to, abych pomohla třem (věřitelským) institucím najít řešení, nějaký návrh, na základě kterého by se mohlo v euroskupině jednat. To vidím jako svůj úkol. A vždy jsem říkala, že chci udělat vše, co bude možné, aby Řecko v eurozóně zůstalo,“ řekla německá kancléřka a dodala, že rozhodující bude nyní čtvrteční jednání ministrů financí zemí platících eurem.
Řecká dluhová krize
Řecký premiér Alexis Tsipras dal zároveň najevo, že pokud se Řecku nepodaří uzavřít včas novou dohodu o finanční pomoci s mezinárodními věřiteli, nezaplatí Atény svůj dluh Mezinárodními měnovému fondu (MMF), který je splatný koncem měsíce. Podle řeckých listů Kathimerini a To Vima požaduje šéf řecké vlády „důstojnou dohodu a restrukturalizaci zahraničních dluhů“.
Tsipras se svěřil se svými záměry několika představitelům opozičních parlamentních stran při dnešním setkání na úřadu vlády. „Vláda nezaplatí MMF, pokud nebude do konce měsíce dosaženo dohody s věřiteli,“ řekl Tsipras vůdci liberální a proevropské strany To Potami Stavrosi Theodorakisovi. Podle zdrojů z vedení této strany se řecký premiér zdá pevně rozhodnut k tomuto jednostrannému kroku, pokud dohoda s věřiteli nebude pro Řecko „prospěšná“. „To, co je teď na stole, není řešení,“ řekl také v rozhovoru se zástupkyní pravicově konzervativní Nové demokracie Dorou Bakojannisovou s poukazem na to, že i kdyby nakonec vláda ustoupila a dohodu podepsala, nikdy by to prý neprošlo parlamentem.
Zároveň upozornil, že pokud by nakonec došlo k výhodné dohodě pro Řecko, a přesto ji krajně levicové křídlo jeho vládní formace Syriza nechtělo přijmout, pak by byl nucen se s ní pustit do otevřené války. „Nikdo není levicovější než já,“ podotkl prý přitom. Tsipras také vystoupil před poslaneckou skupinou Syriza, přičemž zdůraznil, že MMF je „zločinně odpovědný“ za situaci, v jaké se Řecko v současnosti nachází. Dodal, že skutečné vyjednávání s věřiteli začíná až teď.
Řečtí občané jsou většinou pro kompromis
Jednání mezi Řeckem a jeho věřiteli, která mají zabránit hrozící platební neschopnosti Řecka a možnému odchodu země z eurozóny, o víkendu zkrachovala. „Rozhovory musí začít znova. Zaznamenal jsem, že řecká vláda uvedla, že je připravena vrátit se k jednacímu stolu. Stejně jako Evropská komise. Věřitelské instituce a Atény by se tedy měly vrhnout do práce a vyřešit ony palčivé otázky,“ prohlásil francouzský prezident Francois Hollande. V pondělí se ale obě strany vzájemně obviňovaly z nedostatečné vstřícnosti a nejevily ochotu k dalším ústupkům.
- Termín, dokdy se musí Řekové s věřiteli domluvit, je 30. června.
Eurozóna v březnu schválila čtyřměsíční prodloužení záchranného programu pro Řecko. Výplatu zbývajících 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard korun) ale pozastavila do zhodnocení reformních plánů nové řecké vlády. A právě na tom zkrachovala veškerá dosavadní jednání - věřitelům se zdají předkládané reformy příliš měkké a vágně formulované a naopak Atény odmítají návrhy věřitelů jako příliš radikální. Řecko odmítá hlavně podstatné zvýšení DPH na elektrickou energii.
Řecký premiér Alexis Tsipras a německá kancléřka Angela Merkelová
Neshod je nicméně mezi oběma stranami podstatně více: věřitelé například požadují snížení nákladů na důchodový systém (průměrný řecký důchod se blíží německému, ačkoli hospodářský výkon obou zemí je výrazně rozdílný). Rovněž usilují o podstatné zvýšení DPH na většinu zboží a služeb a nechtějí se zabývat další restrukturalizací dluhů, kterou stále nastolují Atény.
Řekové očekávají, že ústupky udělají Atény, ne věřitelé
Podle průzkumu, který uskutečnila agentura GPO pro soukromou televizní stanici Mega TV, se 67,8 procenta řeckých respondentů domnívá, že většinu kompromisů v jednáních s trojicí mezinárodních věřitelů učiní Atény. Jenom 19,4 procenta oslovených očekává, že pro dosažení dohody o uvolnění zbývající finanční pomoci z dohodnutého záchranného programu učiní více ústupků mezinárodní věřitelé.
Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond (MMF) o úvěrovou pomoc. Dohodlo se přitom na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur (6,6 bilionu korun).
Výměnou za úvěrovou pomoc musely Atény zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, výrazně zvýšilo nezaměstnanost a znamenalo pro řadu Řeků sociální krizi. Nová řecká vláda záchranný program ostře kritizuje a premiér Alexis Tsipras před volbami sliboval zmírnění jeho podmínek.
Bankrot může nastat každým dnem
Pokud se Atény s věřiteli v průběhu příštích dnů nedohodnou, hrozí Řecku platební neschopnost, protože již 30. června má Mezinárodnímu měnovému fondu splatit úvěr ve výši 1,6 miliardy eur a už splátku, kterou měly uhradit na začátku června, odložily.
„Evropské země si tím, jak dlouho do černé řecké díry sypaly peníze, vlastně jen kupovaly čas pro své banky, aby se tyto banky od Řecka dostatečně odstřihly. A aby je řecký bankrot zastihnul v obstojné kondici, v níž ho ustojí. Takže od Řecka jako od takového by nyní celoevropská nákaza už neměla hrozit,“ říká ředitelka společnosti Next Finance Markéta Šichtařová, která ale zároveň dodává, že vzhledem k tomu, jak zbrkle reaguje finanční svět na něco, co už měl dávno očekávat, není jisté, zda byl tento koupený čas skutečně dobře využit a zda se eurozóně podařilo od Řecka dostatečně odstřihnout.
Podle bruselských zdrojů se minulý týden začalo poprvé hovořit o záložním plánu pro případ, že se obě strany nedohodnou. Mezi prvními zmiňovanými opatřeními kvůli hrozícímu řeckému bankrotu je zavedení kontroly pohybu kapitálu, tedy faktické zavření bank a přerušení či omezení finančních transakcí.
