Český export: místo Ruska Kolumbie, Senegal, Indie nebo Singapur

Sankce Evropské unie vůči Rusku budou podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) prodlouženy do konce letošního roku. Premiér to dnes řekl na Exportním fóru v Mladých Bukách na Trutnovsku. Situace na Ukrajině podle Sobotky destabilizuje část českého exportu. Vláda proto hledá pro české firmy alternativní trhy, na mušce má například Kolumbii, Senegal, Indii a Singapur.

Případné omezení sankcí Evropské unie uvalené na Rusko bude záviset na plnění minských mírových dohod, připomněl premiér Bohuslav Sobotka závěry březnového summitu lídrů evropských zemí, kteří se na prodloužení sankcí do konce roku shodli. „EU nebude chtít sankce snižovat do doby, než bude zaručeno, že se minský proces naplní a zrealizuje,“ řekl.

Debata o snížení sankcí vůči Rusku podle něj bude moci přijít na přelomu letošního a příštího roku. „Ale pouze tehdy, pokud Rusko a Ukrajina budou plnit podmínky minského procesu a pokud Rusko bude vytvářet dostatečnou podporu tomu, aby se zabránilo další eskalaci konfliktu na východě Ukrajiny,“ uvedl premiér.

Vývoz jednotlivých zemí do Ruska
Zdroj: ČT24

Exportérům slíbil, že pokud nastane politické uvolnění, bude se vláda snažit, aby exportéři pozice na ruském trhu zbytečně neztratili. Nicméně vláda podle Sobotky stále hledá možnosti, jak firmám, které se orientovaly na původně perspektivní ruský trh, pomoci proniknout na alternativní trhy a nahradit tak výpadek ruského trhu.

„Proto jsme zvýšili počet ekonomických ambasadorů a snažíme se posílit personálně některé ambasády v některých rychle rostoucích ekonomikách,“ řekl Sobotka. Ministerstvo zahraničí například chystá otevření ambasád v Kolumbii a Senegalu a plánuje se otevření kanceláří CzechTrade v Indii a Singapuru.

Singapur
Zdroj: ČT24/Thinkstock

V Rusku vláda podle premiéra není schopna firmám přímo pomoci, ale snaží se prý s Ruskem udržet alespoň minimální politický dialog. Do této snahy podle Sobotky zapadá i chystaná návštěva prezidenta Miloše Zemana v Rusku 9. května.

Místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk připomněl, že loni se export českých firem do Ruska propadl o asi tři miliardy korun, ale jen za první dva měsíce letošního roku činil meziroční výpadek sedm miliard korun. Hlavním důvodem letošního poklesu však podle Daňka nejsou sankce, ale devalvace rublu a pád cen ropy.

Celkový export zboží z ČR do Ruska loni dosáhl 113 miliard korun, což představovalo 3,1 procenta z celkového exportu ČR. Hlavní komoditou vyváženou do Ruska byly stroje a dopravní prostředky s podílem 67 procent.

Důležitou roli v podpoře českých exportních firem by měly podle Sobotky dále sehrát Česká exportní banka a pojišťovna EGAP. „Nedokážu si představit, že bychom mohli v příštích letech dělat aktivní efektivní proexportní politiku bez podpory těchto dvou klíčových institucí,“ řekl s tím, že je pro jejich zachování jako dvou samostatných institucí.

Čeští exportéři odhadují, že vývoz letos poroste

Vývoz zboží z České republiky do zahraničí by mohl letos vzrůst přibližně o pět procent zhruba na 3,3 bilionu korun z loňských 3,14 bilionu korun. Představovalo by to nový rekord ve vývozu zboží z ČR. Jde o hodnotu počítanou v takzvaném národním pojetí. Na dnešním
Exportním fóru v Mladých Bukách na Trutnovsku to ČTK řekl místopředseda Asociace
exportérů Otto Daněk.
Zda se předpoklad pětiprocentního růstu naplní, záleží podle Daňka i na vývoji rusko-ukrajinského sporu. „V obou zemích nyní dochází k dramatickému propadu českého exportu,“ uvedl Daněk. Dodal, že zatímco loni export českých firem do Ruska klesl o necelé tři miliardy, tak jen za letošní leden a únor činí propad asi sedm miliard. „Na Ukrajině je propad kolem 50 procent,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 7 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 12 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 13 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 19 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 20 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...