Ukrajina má do léta jistý ruský plyn

Kyjev – Ruský státní podnik Gazprom a jeho ukrajinský protějšek Naftogaz se dohodly na dodávkách plynu na Ukrajinu přinejmenším do poloviny roku. Podepsaly smlouvu na druhé čtvrtletí, oznámilo ukrajinské ministerstvo pro energetiku a uhelný průmysl. Cena, kterou Ukrajina za suroviny zaplatí, bude nižší než v prvním čtvrtletí a současně nižší, než by byla za zpětné dodávky z Evropské unie.

Nová smlouva Ukrajiny s dodavateli ruského plynu jí pro druhé čtvrtletí zajišťuje cenu 248 dolarů (6400 korun) za 1000 metrů krychlových. „Máme ekonomicky rozumnou tržní cenu, která je nižší než cena zpětného odběru z evropských zemí,“ uvedl ukrajinský ministr Volodymyr Demčyšyn. Ten přitom v březnu Moskvě, jež žádala 348 dolarů za 1000 metrů krychlových, právě takovým postupem pohrozil, pokud Ukrajina slevu nezíská. Nakonec v jednání uspěl i přesto, že Slovensko oznámilo, že případné ukrajinské požadavky na zpětné dodávky nebude schopné uspokojit.

  • "Podpis smlouvy mezi Ruskem a Ukrajinou je vítězstvím taktiky, kterou použila Ukrajina v poslední době. Teď tím, že nebude odebírat žádný plyn. Dosáhla tím lepší ceny i lepších podmínek," uvedl poradce v oboru plynárenství Vratislav Ludvík. 

Ukrajina chce jarní dodávky využít i k vytvoření zásob plynu na další období, současně však pokračuje v jednání s Ruskem, aby měla jisté dodávky plynu až do března příštího roku. Doufá, že se podaří dokument podepsat do půlky měsíce.

2 minuty
Ukrajina a Rusko se dohodly na dodávkách plynu
Zdroj: ČT24

Dlouhodobým problémem na Ukrajině jsou ale stále nevybudované měřicí stanice. Ty by měly ukazovat, kolik plynu z Ruska skutečně došlo. „Existuje velice silný tlak Evropy, aby toto měření vzniklo. Rusko by tím ztratilo možnost říkat Ukrajině, že krade plyn. Někteří oligarchové na Ukrajině by došli ke stejné újmě. Je to klíčová záležitost pro celý další vývoj,“ vysvětluje Ludvík.

Rusko loni v červnu přestalo Kyjevu dodávat plyn kvůli sporům o cenu a kvůli dluhům, které měla Ukrajina za předchozí ruské dodávky. Zásobování Gazprom obnovil až díky říjnové dohodě o „zimním cenovém balíku“. Podle této dohody Ukrajinci platili za plyn 329 USD za 1000 metrů krychlových a za dodávky museli platit předem. Spotřeba plynu na Ukrajině se obvykle pohybuje kolem 50 miliard krychlových metrů ročně. Zhruba polovinu spotřeby je země schopna uspokojit z vlastních zdrojů, zbytek tvoří dovoz, především z Ruska. Podle údajů ukrajinské státní společnosti Ukrtransgaz měl loni ruský plyn na celkové spotřebě podíl 36 procent a plyn z domácích zdrojů 51 procent. Zbývajících 13 procent tvořil plyn dovezený z Evropské unie. Ukrajina odebírá plyn z Polska, Slovenska a Maďarska prostřednictvím zpětných dodávek ruského plynu.

Těžba ropy se v Rusku dostala na postsovětské maximum

Těžba ropy v Rusku se v březnu meziměsíčně zvýšila o 0,6 procenta na nové postsovětské maximum 10,17 milionu barelů denně. Vyplývá to podle agentury Reuters z údajů, které dnes zveřejnilo ruské ministerstvo energetiky. Rusko je nyní největším producentem ropy na světě před Saúdskou Arábií, která je největším světovým vývozcem této strategicky důležité suroviny. Těžba ropy v Saúdské Arábii v březnu podle agentury Reuters stoupla o 250 000 barelů denně na 9,95 milionu barelů denně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 23 hhodinami

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
včera v 07:00

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
11. 1. 2026

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
11. 1. 2026

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...