Vyšetřovatelé prohledali dům exmanažera Nissanu. Okolnosti jeho útěku z Japonska vyšetřuje Turecko

Japonská prokuratura ve čtvrtek provedla domovní prohlídku v tokijském domě, který před útěkem do Libanonu obýval bývalý předseda správní rady japonské automobilky Nissan Motor Carlos Ghosn. V Japonsku měl Ghosn stanout před soudem kvůli obvinění z finančních deliktů, mimo jiné z podhodnocování příjmů ve finančních výkazech.

Ghosn, který má francouzské, brazilské a libanonské občanství, odletěl před několika dny z Japonska soukromým letounem. Po příletu do Libanonu, který nemá s Japonskem uzavřenou dohodu o vydávání svých občanů, v prohlášení uvedl, že neutekl před spravedlností, ale naopak před nespravedlností a politickým pronásledováním. Jeho právníci na Nový rok oznámili, že magnát bude mít 8. ledna v Bejrútu tiskovou konferenci.

Okolnosti Ghosnova útěku vyšetřuje Turecko, protože cestou z Japonska do Libanonu přistál v Istanbulu, aniž o tom turecká pohraniční policie dostala informace; nikdo nezaregistroval jeho přílet do země ani odlet. Podle tureckého internetového portálu Hürriyet letadlo s Ghosnem na palubě přistálo na istanbulském Atatürkově letišti v pondělí brzy ráno. Turecká policie v souvislosti s tímto případem zadržela sedm lidí, mezi nimi čtyři piloty, uvedla ve čtvrtek agentura Reuters s odvoláním na turecká média. Do Bejrútu podle nich Ghosn přicestoval na francouzský pas.

Zatímco některá libanonská média přišla se zprávou, že Ghosn unikl zabalený v dřevěné bedně na hudební nástroje po koncertu zorganizovaném v jeho domě, jeho manželka to prohlásila za fikci. Odmítla však podle Reuters uvést, jakým způsobem její manžel tedy skutečně ze země vycestoval.

Zdroje blízké Ghosnovi podle Reuters uvedly, že celý útěk byl dobře naplánovaný, ale že sám exšéf automobilky Nissan nechce poskytovat podrobnosti – aby neohrozil ty, kteří mu pomohli. Plán úniku z domácího vězení údajně vznikal tři měsíce a figurovala v něm soukromá bezpečnostní firma. „Byla to velmi profesionální operace od začátku do konce,“ citovala Reuters jednoho z informátorů. 

Ghosn se po svém útěku setkal i s libanonským prezidentem Michelem Aounem. Poděkoval mu za podporu, kterou poskytl jemu a jeho manželce Carole po dobu, kterou strávil ve vazbě, uvedly zdroje. Setkání mezi Aounem a Ghosnem nebylo zveřejněné a mediální poradce prezidentovy kanceláře setkání popřel. Zdroje však uvedly, že jim specifika schůzky sdělil sám Ghosn.

Libanonští úředníci zároveň prohlásili, že nebude nutné podnikat právní kroky proti Ghosnovi, protože do země vstoupil legálně, a to na základě francouzského pasu. Exšéf Nissanu se od svého uvěznění v roce 2018 těšil podpoře Libanonu, což dokládaly i billboardy s nápisy na znamení solidarity s jeho případem: „Všichni jsme Carlos Ghosn“.

Zdroje také uvedly, že ho libanonský velvyslanec v Japonsku denně navštěvoval během jeho pobytu ve vazbě.

Kvůli obviněním z finančních deliktů byl Ghosn v Japonsku zadržen předloni v listopadu. Později byl propuštěn na kauci. Měl zakázáno vycestovat ze země, používat bez dozoru internet či kontaktovat manželku. Jeho obhájci měli u sebe jeho cestovní pasy, dva francouzské, jeden libanonský a jeden brazilský.

Nicméně po propuštění na kauci mu japonské úřady povolily, aby u sebe nosil jeden z francouzských pasů, ovšem v uzamčené schránce. Klíč měli Ghosnovi obhájci, napsala agentura Kjódó s odvoláním na nejmenovaný zdroj obeznámený se situací. Začátek soudního procesu byl v Japonsku naplánován na letošní duben. Ghosn všechna obvinění odmítá. 

Francouzské úřady ve čtvrtek uvedly, že pokud přicestuje do Francie, do Japonska ho nevydají, napsala agentura AFP.

Ghosn je architektem dlouholeté francouzsko-japonské automobilové aliance Renault-Nissan, do které se v roce 2016 zapojila také automobilka Mitsubishi. Po předloňském zatčení byl postupně odvolán z čela správních rad všech tří členských podniků aliance.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 7 hhodinami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
10:04Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
před 9 hhodinami

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 17 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 18 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
včera v 20:42

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí, a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánovčera v 19:42

Schodek rozpočtu se v pololetí prohloubil na 183,6 miliardy korun

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Letošní červnový deficit byl tak čtvrtý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci června byl rozpočet ve schodku 152,4 miliardy korun. Rozpočtové příjmy meziročně vzrostly o čtyři procenta, tedy 40,7 miliardy korun. Výdaje se meziročně zvýšily o 6,2 procenta, o 71,9 miliardy korun.
včeraAktualizovánovčera v 16:17

Evropský pohled