Vyšetřovatelé prohledali dům exmanažera Nissanu. Okolnosti jeho útěku z Japonska vyšetřuje Turecko

Japonská prokuratura ve čtvrtek provedla domovní prohlídku v tokijském domě, který před útěkem do Libanonu obýval bývalý předseda správní rady japonské automobilky Nissan Motor Carlos Ghosn. V Japonsku měl Ghosn stanout před soudem kvůli obvinění z finančních deliktů, mimo jiné z podhodnocování příjmů ve finančních výkazech.

Ghosn, který má francouzské, brazilské a libanonské občanství, odletěl před několika dny z Japonska soukromým letounem. Po příletu do Libanonu, který nemá s Japonskem uzavřenou dohodu o vydávání svých občanů, v prohlášení uvedl, že neutekl před spravedlností, ale naopak před nespravedlností a politickým pronásledováním. Jeho právníci na Nový rok oznámili, že magnát bude mít 8. ledna v Bejrútu tiskovou konferenci.

Okolnosti Ghosnova útěku vyšetřuje Turecko, protože cestou z Japonska do Libanonu přistál v Istanbulu, aniž o tom turecká pohraniční policie dostala informace; nikdo nezaregistroval jeho přílet do země ani odlet. Podle tureckého internetového portálu Hürriyet letadlo s Ghosnem na palubě přistálo na istanbulském Atatürkově letišti v pondělí brzy ráno. Turecká policie v souvislosti s tímto případem zadržela sedm lidí, mezi nimi čtyři piloty, uvedla ve čtvrtek agentura Reuters s odvoláním na turecká média. Do Bejrútu podle nich Ghosn přicestoval na francouzský pas.

Zatímco některá libanonská média přišla se zprávou, že Ghosn unikl zabalený v dřevěné bedně na hudební nástroje po koncertu zorganizovaném v jeho domě, jeho manželka to prohlásila za fikci. Odmítla však podle Reuters uvést, jakým způsobem její manžel tedy skutečně ze země vycestoval.

Zdroje blízké Ghosnovi podle Reuters uvedly, že celý útěk byl dobře naplánovaný, ale že sám exšéf automobilky Nissan nechce poskytovat podrobnosti – aby neohrozil ty, kteří mu pomohli. Plán úniku z domácího vězení údajně vznikal tři měsíce a figurovala v něm soukromá bezpečnostní firma. „Byla to velmi profesionální operace od začátku do konce,“ citovala Reuters jednoho z informátorů. 

Ghosn se po svém útěku setkal i s libanonským prezidentem Michelem Aounem. Poděkoval mu za podporu, kterou poskytl jemu a jeho manželce Carole po dobu, kterou strávil ve vazbě, uvedly zdroje. Setkání mezi Aounem a Ghosnem nebylo zveřejněné a mediální poradce prezidentovy kanceláře setkání popřel. Zdroje však uvedly, že jim specifika schůzky sdělil sám Ghosn.

Libanonští úředníci zároveň prohlásili, že nebude nutné podnikat právní kroky proti Ghosnovi, protože do země vstoupil legálně, a to na základě francouzského pasu. Exšéf Nissanu se od svého uvěznění v roce 2018 těšil podpoře Libanonu, což dokládaly i billboardy s nápisy na znamení solidarity s jeho případem: „Všichni jsme Carlos Ghosn“.

Zdroje také uvedly, že ho libanonský velvyslanec v Japonsku denně navštěvoval během jeho pobytu ve vazbě.

Kvůli obviněním z finančních deliktů byl Ghosn v Japonsku zadržen předloni v listopadu. Později byl propuštěn na kauci. Měl zakázáno vycestovat ze země, používat bez dozoru internet či kontaktovat manželku. Jeho obhájci měli u sebe jeho cestovní pasy, dva francouzské, jeden libanonský a jeden brazilský.

Nicméně po propuštění na kauci mu japonské úřady povolily, aby u sebe nosil jeden z francouzských pasů, ovšem v uzamčené schránce. Klíč měli Ghosnovi obhájci, napsala agentura Kjódó s odvoláním na nejmenovaný zdroj obeznámený se situací. Začátek soudního procesu byl v Japonsku naplánován na letošní duben. Ghosn všechna obvinění odmítá. 

Francouzské úřady ve čtvrtek uvedly, že pokud přicestuje do Francie, do Japonska ho nevydají, napsala agentura AFP.

Ghosn je architektem dlouholeté francouzsko-japonské automobilové aliance Renault-Nissan, do které se v roce 2016 zapojila také automobilka Mitsubishi. Po předloňském zatčení byl postupně odvolán z čela správních rad všech tří členských podniků aliance.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoElektroaut v Česku přibývá, v evropském srovnání ale prodeje zaostávají

Dražší paliva přivádí stále víc Čechů k elektromobilitě. Prodeje čistě elektrických vozů i hybridů rostou, na celkových prodejích se už podílí téměř sedmi procenty. V celé Evropské unii je to ale už přes dvacet procent a třeba v Norsku téměř 98 procent. Česko se tak v rámci Evropy řadí ke státům, kde se elektroauta prodávají nejméně. Zákazníky odrazuje cena elektrovozů či obava z krátké dojezdové vzdálenosti.
před 14 hhodinami

Schodek rozpočtu oproti letošku vzroste, nepřekročí 400 miliard, říká Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ve čtvrtek třetím dnem jednala se členy vlády o návrhu státního rozpočtu na rok 2027. Setkala se s ministrem pro sport, prevenci a zdraví Borisem Šťastným (Motoristé), ministrem vnitra Lubomírem Metnarem (ANO), ministrem školství Robertem Plagou (za ANO), ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) i s ministrem dopravy Ivanem Bednárikem (za SPD). Celkovou podobu rozpočtu vláda dosud nezveřejnila, schodek bude podle Schillerové vyšší než letošních 310 miliard, ale nižší než 400 miliard.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoDohodu o provedení práce využívá milion lidí měsíčně, zaměstnavatelé je musí hlásit předem

Zhruba milion lidí v tuzemsku využívá každý měsíc dohodu o provedení práce (DPP). Nejčastěji na ni pracují lidé mezi 46 a 55 lety, druhé místo patří lidem ve věku 19 až 25 let, u nichž jde často o letní brigády. Zaměstnavatelé musí „dohodáře“ už dva roky povinně hlásit, od letošního dubna v rámci jednotného měsíčního hlášení, od července pak již před jejich nástupem, což zejména v létě působí určité nesnáze. „Polovina těch lidí vůbec nepřijde. Podnikatel musí zaplatit přihlášení zaměstnance, který nikdy nenastoupí, pak přihlášení zaměstnance, který nastoupí, a zpracování jeho mzdy,“ popisuje ředitelka firmy UOL Účetnictví Jana Jáčová. DPP nejsou využívány pouze jako klasická brigáda, ale významně i v kombinaci s hlavním pracovním poměrem, podotkla Sandra Volkánová z České správy sociálního zabezpečení.
před 23 hhodinami

VideoNovela plánuje zavést bonusy za preventivní prohlídky ve výši tisíců korun

K absolvování preventivních prohlídek u lékaře motivují zdravotní pojišťovny už teď, obvykle příspěvkem na další péči nebo sport. Novela, kterou chce ministerstvo zdravotnictví předložit s účinností od roku 2028, má zavést vyplácení bonusů pacientům přímo na účet. Přesnou výši odměny návrh nezmiňuje, podle šéfa resortu Adama Vojtěcha (za ANO) se má pohybovat v jednotkách vyšších tisíců korun. „Je tam určité rozpětí v tuto chvíli, což dává i potenciál konkurence mezi zdravotními pojišťovnami,“ vysvětlil. „Nějaká míra volnosti pro jednotlivé pojišťovny by byla žádoucí,“ souhlasí s tímto přístupem ředitel VZP Ivan Duškov. Podle členky sněmovního zdravotního výboru Michaely Šebelové (STAN) funguje to, že k prohlídkám aktivně zvou lékaři, správností ministerstvem navrhované cesty si není jistá.
před 23 hhodinami

Ohledně přínosu novely stavebního zákona se zástupce developerů a architektka neshodnou

Novela stavebního zákona v horní komoře narazila a vrací se poslancům. Zástupce developerů Zdeněk Soudný přitom vidí v novele příležitost, jak řešit dlouhodobé potíže a vytvořit stabilnější prostředí pro výstavbu. Architektka z Arniky Anna Vinklárková naopak míní, že může dále prohloubit personální problémy a zároveň oslabit ochranu dalších veřejných zájmů, jako je ochrana památek, životního prostředí i práv samospráv.
včera v 19:37

Senát zamítl stavební novelu

Senátoři zamítli vládní novelu stavebního zákona. Předlohu při projednávání v horní komoře hájila ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) s tím, že Česko nepotřebuje další debaty o pomalém povolování staveb. Podle kritiků je ale norma nepřehledná, nesrozumitelná a s nepředvídatelnými dopady. Zástupci samospráv a ekologové zamítnutí novely vítají. Naopak developeři a podnikatelé ve stavebnictví to považují za špatnou zprávu.
včeraAktualizovánovčera v 17:18

Sklizeň bude letos nejhorší za patnáct let, řekl šéf Agrární komory

České zemědělství letos přijde na tržbách zhruba o 20 miliard korun, řekl na zahájení agrosalonu Země živitelka prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. V rostlinné výrobě způsobí pokles zejména nižší letošní sklizeň, kterou Doležal označil za nejhorší za posledních patnáct let. Například produkce zeleniny letos kvůli suchu klesne asi o 30 procent. Nepříznivá je i situace v živočišné výrobě, kde jen v sektoru mléka dosahují ztráty na tržbách kvůli nízké ceně mléka zhruba 20 milionů každý den.
včeraAktualizovánovčera v 16:08

Ministerstvo financí zhoršilo výhled ekonomiky kvůli válce s Íránem

Ministerstvo financí v nové ekonomické prognóze zhoršilo výhled letošního hospodářského růstu Česka na 1,9 procenta. V předchozí predikci z dubna očekávalo pro letošek růst hrubého domácího produktu (HDP) o 2,1 procenta. Důvodem pro zhoršení jsou dopady pokračujícího konfliktu na Blízkém východě. Pro příští rok ministerstvo ponechalo očekávaný hospodářský růst 2,4 procenta.
včeraAktualizovánovčera v 14:30

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.