Vyšetřovatelé prohledali dům exmanažera Nissanu. Okolnosti jeho útěku z Japonska vyšetřuje Turecko

Japonská prokuratura ve čtvrtek provedla domovní prohlídku v tokijském domě, který před útěkem do Libanonu obýval bývalý předseda správní rady japonské automobilky Nissan Motor Carlos Ghosn. V Japonsku měl Ghosn stanout před soudem kvůli obvinění z finančních deliktů, mimo jiné z podhodnocování příjmů ve finančních výkazech.

Ghosn, který má francouzské, brazilské a libanonské občanství, odletěl před několika dny z Japonska soukromým letounem. Po příletu do Libanonu, který nemá s Japonskem uzavřenou dohodu o vydávání svých občanů, v prohlášení uvedl, že neutekl před spravedlností, ale naopak před nespravedlností a politickým pronásledováním. Jeho právníci na Nový rok oznámili, že magnát bude mít 8. ledna v Bejrútu tiskovou konferenci.

Okolnosti Ghosnova útěku vyšetřuje Turecko, protože cestou z Japonska do Libanonu přistál v Istanbulu, aniž o tom turecká pohraniční policie dostala informace; nikdo nezaregistroval jeho přílet do země ani odlet. Podle tureckého internetového portálu Hürriyet letadlo s Ghosnem na palubě přistálo na istanbulském Atatürkově letišti v pondělí brzy ráno. Turecká policie v souvislosti s tímto případem zadržela sedm lidí, mezi nimi čtyři piloty, uvedla ve čtvrtek agentura Reuters s odvoláním na turecká média. Do Bejrútu podle nich Ghosn přicestoval na francouzský pas.

Zatímco některá libanonská média přišla se zprávou, že Ghosn unikl zabalený v dřevěné bedně na hudební nástroje po koncertu zorganizovaném v jeho domě, jeho manželka to prohlásila za fikci. Odmítla však podle Reuters uvést, jakým způsobem její manžel tedy skutečně ze země vycestoval.

Zdroje blízké Ghosnovi podle Reuters uvedly, že celý útěk byl dobře naplánovaný, ale že sám exšéf automobilky Nissan nechce poskytovat podrobnosti – aby neohrozil ty, kteří mu pomohli. Plán úniku z domácího vězení údajně vznikal tři měsíce a figurovala v něm soukromá bezpečnostní firma. „Byla to velmi profesionální operace od začátku do konce,“ citovala Reuters jednoho z informátorů. 

Ghosn se po svém útěku setkal i s libanonským prezidentem Michelem Aounem. Poděkoval mu za podporu, kterou poskytl jemu a jeho manželce Carole po dobu, kterou strávil ve vazbě, uvedly zdroje. Setkání mezi Aounem a Ghosnem nebylo zveřejněné a mediální poradce prezidentovy kanceláře setkání popřel. Zdroje však uvedly, že jim specifika schůzky sdělil sám Ghosn.

Libanonští úředníci zároveň prohlásili, že nebude nutné podnikat právní kroky proti Ghosnovi, protože do země vstoupil legálně, a to na základě francouzského pasu. Exšéf Nissanu se od svého uvěznění v roce 2018 těšil podpoře Libanonu, což dokládaly i billboardy s nápisy na znamení solidarity s jeho případem: „Všichni jsme Carlos Ghosn“.

Zdroje také uvedly, že ho libanonský velvyslanec v Japonsku denně navštěvoval během jeho pobytu ve vazbě.

Kvůli obviněním z finančních deliktů byl Ghosn v Japonsku zadržen předloni v listopadu. Později byl propuštěn na kauci. Měl zakázáno vycestovat ze země, používat bez dozoru internet či kontaktovat manželku. Jeho obhájci měli u sebe jeho cestovní pasy, dva francouzské, jeden libanonský a jeden brazilský.

Nicméně po propuštění na kauci mu japonské úřady povolily, aby u sebe nosil jeden z francouzských pasů, ovšem v uzamčené schránce. Klíč měli Ghosnovi obhájci, napsala agentura Kjódó s odvoláním na nejmenovaný zdroj obeznámený se situací. Začátek soudního procesu byl v Japonsku naplánován na letošní duben. Ghosn všechna obvinění odmítá. 

Francouzské úřady ve čtvrtek uvedly, že pokud přicestuje do Francie, do Japonska ho nevydají, napsala agentura AFP.

Ghosn je architektem dlouholeté francouzsko-japonské automobilové aliance Renault-Nissan, do které se v roce 2016 zapojila také automobilka Mitsubishi. Po předloňském zatčení byl postupně odvolán z čela správních rad všech tří členských podniků aliance.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 6 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 13 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 18 hhodinami

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
21. 3. 2026

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026
Načítání...