Senátor Wagenknecht se obrátil na bulharské úřady kvůli investicím ČEZu

Český senátor Lukáš Wagenknecht (za Piráty) se obrátil na bulharské státní zastupitelství kvůli investici energetické společnosti ČEZ do tamní černouhelné elektrárny Varna. Ve stejné věci přitom v červnu Piráti podali v Česku trestní oznámení na neznámého pachatele.

Piráti se domnívají, že český stát, který je majoritním (drží 70 procent akcií) vlastníkem ČEZ, přišel v souvislosti s investicí do elektrárny Varna o několik miliard korun. ČEZ už dříve uvedl, že elektrárnu prodal transparentně a vybral nejvýhodnější nabídku.

„Mají asi 30 dnů, aby se vyjádřili, jestli bude nějaký další formální postup, nebo nebude,“ řekl  Wagenknecht agentuře ČTK. „Udělali jsme to ve spolupráci s bulharským protikorupčním fondem,“ doplnil. Bulharský protikorupční fond podle něj pomohl s překladem a formálními záležitostmi, protože bulharský trestní řád se od českého trochu liší.

ČEZ podle Pirátů koupil elektrárnu Varna v roce 2006 za 5,8 miliardy korun, dalších 2,8 miliardy korun vložila firma do elektrárny jako investici. Elektrárna pak do prodeje v roce 2016 vygenerovala kumulovanou ztrátu 1,2 miliardy korun, spočítali Piráti. ČEZ přitom při prodeji elektrárny v roce 2016 utržil 1,2 miliardy Kč, celková ztráta tak podle Pirátů činí zhruba 8,5 miliardy korun. Trestní oznámení podali, protože věc neřešil premiér Andrej Babiš (ANO), i když ho k tomu vyzvali.

ČEZ: Působení v Bulharsku skončí ziskem

Mluvčí ČEZ Ladislav Kříž v červnu sdělil, že firma v transparentním prodeji vybrala nejvýhodnější nabídky jak na prodej elektrárny Varna, tak i pro bulharské distribuční aktivity. Na majetek v Bulharsku je podle něj nutné se dívat jako na celek, protože aktiva v něm se přeskupovala. Prodejní ceny při započtení všech příjmů ČEZ během působení v Bulharsku podle Kříže ukazují, že působení v Bulharsku skončí mírným ziskem. ČEZ v roce 2016 elektrárnu prodal bulharské společnosti SIGDA OOD.

Předseda pirátského poslaneckého klubu Jakub Michálek v červnu uvedl, že ČEZ se elektrárny zbavil jako šrotu, který není možné provozovat a generuje ztrátu. Následně však byla podle něj elektrárna upravena a po prodeji je opět v provozu a vytváří příjmy. Mluvčí ČEZ Kříž tehdy reagoval, že elektrárna v provozu není, pouze je schválena jako možný poskytovatel rezervy s občasnou výrobou. Uvedl také, že bulharské úřady žádost ČEZ o stejný druh provozování opakovaně zamítly.

Wagenknecht v červnu řekl, že elektrárnu Varna fakticky koupil bývalý ministr dopravy a jeho rodina a po několika měsících byla převedena jinému politikovi, který je z turecké části politického spektra a má prokazatelné vazby na Rusko. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...