Ochlazení je viditelné, schodek může ještě vzrůst, míní ekonomka Zamrazilová

Nahrávám video

Národní rozpočtová rada varuje, že schodek státního rozpočtu by nakonec mohl překročit plánovaných čtyřicet miliard korun. Rizika existují podle předsedkyně Evy Zamrazilové především v zahraničí, o možných negativních dopadech celních válek mluví i Jan Skopeček z ODS. Poslanec Jan Volný (ANO) ale věří, že obavy se nenaplní a deficit bude dodržen.

Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová vidí oproti minulému roku zhoršení ve výběru daní. „Zatím to ale nejsou nějak závažná čísla a výpadky. Pouze jsme říkali, že pokud by se hospodářský růst v posledním čtvrtletí zhoršil, příjmy by vypadaly hůře,“ vysvětluje.

Zároveň upozorňuje, že při výhledu na příští rok by měl být stát opatrný. „Ochlazování ekonomiky už je zkrátka na té příjmové straně státního rozpočtu viditelné. Jde o to, že v zahraničí jsou viditelná výrazná rizika, a pokud by se materializovala, je potřeba být opravdu obezřetní,“ doplňuje Zamrazilová.

Volný z ANO: Nedramatizoval bych

„Národní rozpočtové rady si vážím, ale více věřím ministryni financí a jejímu týmu. Rozdíl mezi tím, co říká paní předsedkyně a co říká paní Schillerová, je opravdu marginální, takže bych to tak nedramatizoval,“ nechal se slyšet místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Volný (ANO). Schodek čtyřiceti miliard je podle něj reálný.

Jan Skopeček (ODS) upozorňuje, že se Česko nachází ve zvláštní situaci. „V době slušného ekonomického růstu a nízké nezaměstnanosti se modlíme, abychom dosáhli v uvozovkách pouze čtyřicetimiliardového schodku. Schodek by měl být nulový,“ soudí místopředseda rozpočtového výboru.

Poslanec ODS souhlasí s tím, že rizika pro českou ekonomiku pochází ze zahraničí. Jde mimo jiné o hrozby obchodních válek nebo brexitu. „Rizika jsou vně České republiky a mohou pro exportně orientovanou českou ekonomiku znamenat problém,“ míní Skopeček a volá po opatrnosti v plánování příjmů pro nadcházející roky.

Volný: Spotřební daň není daň, zvyšuje se podle platů

Zdrojem příjmů pro státní rozpočet má být i chystaný vládní daňový balíček. Zvýšení spotřební daně na tvrdý alkohol a tabák o deset procent má do státní kasy přinést v příštích dvou letech až dvacet miliard korun. Podle opozice vláda porušuje svůj slib, že nebude zvyšovat daně.

Takový pohled Volný odmítá. Spotřební daň podle něj není daní v pravém slova smyslu. „Spotřební daně se zvyšují i podle toho, jak roste životní úroveň, platy a koupěschopnost obyvatel. Jsme k tomu také zavázáni Evropskou unií,“ podotýká místopředseda rozpočtového výboru.

Podstatná je podle něj i snaha snížit spotřebu alkoholu a tabáku, po čemž volá ministerstvo zdravotnictví. „U lihu se nezvyšovala daň deset let a platy a koupěschopnost stouply o čtyřicet procent,“ doplňuje Volný a připouští, že o desetiprocentním zvýšení daně na tvrdý alkohol se bude ještě diskutovat ve výboru i na plénu.

Občanští demokraté ústy Skopečka zvýšení daňového zatížení občanů odmítli. Boj se závislostmi považují pouze za záminku. „Kdyby to vláda skutečně myslela vážně, zvýší spotřební daně, ale jinde to lidem vrátí, například snížením přímých daní. To se neděje, vláda chce pouze získat další peníze na přerozdělování,“ má jasno poslanec.

Zamrazilové vyšší spotřební daně u lihu a tabáku nevadí. „Dnes si za průměrnou i minimální mzdu koupíme mnohem větší objem alkoholu než před několika lety, protože tady vůbec nebyly žádné úpravy. Snížení dostupnosti pro mladou generaci určitě není od věci,“ uzavírá Zamrazilová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
před 2 hhodinami

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
před 16 hhodinami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
včera v 20:07

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
včera v 11:38

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Evropský pohled