Senátoři podpořili růst důchodů, ale starším penzistům chtějí přilepšit víc. Rozhodnou poslanci

Senát podpořil zvýšení průměrného starobního důchodu od příštího roku o 900 korun na 14 373 Kč měsíčně, jak navrhla vláda a schválila sněmovna. Důchodcům, kteří jsou v penzi 25 let a víc, chce ale přidat 1000 korun měsíčně. Rozhodl o tom ve čtvrtek přes nesouhlas ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD), senátoři sociální demokracie to ale podpořili. Zvýšení penzí tak bude muset znovu posoudit sněmovna.

Ministryně svůj nesouhlas se zvýšením penzí pro starší důchodce zdůvodnila nedostatkem peněz na tuto valorizaci. Podle Maláčové by to motivovalo pracující k předčasným odchodům do důchodu. Stejný návrh přijal Senát už loni, sněmovna jej ale odmítla.

Vládní novela předpokládá jednorázový doplatek k penzím nad jejich zákonnou valorizaci. Důchody se podle zákona navyšují o polovinu růstu reálných mezd a o růst cen za sledované období. Zákonná valorizace by mohla podle aktuálních odhadů představovat asi 750 korun a doplatek asi 151 až 160 korun.

Maláčová uvedla, že zvýšení bude stát rozpočet asi 5,4 miliardy korun, přičemž výdaje na celkovou valorizaci budou představovat 31,1 miliardy korun ročně.

Senátoři odmítli snahu Šárky Jelínkové z klubu KDU-ČSL, která chtěla zvýšit penzi ženám o 500 korun za každé vychované dítě. Podle Maláčové by to bylo v rozporu s evropským právem a výdaje státního rozpočtu by to zvýšilo o 16 miliard korun ročně.

Důchody se zvyšují pravidelně vždy od ledna. Letos vzrostly v průměru rovněž o 900 korun. Zákonná valorizace činila asi 600 korun. Dalších 300 korun prosadila vláda Andreje Babiše (ANO) spolu s loňskou změnou ve složení penze, která mírně oslabila zásluhovost.

Na konci loňska průměrný důchod podle údajů České správy sociálního zabezpečení činil 12 418 korun. O tři měsíce později se dostal na 13 377 korun. Zvedl se tedy o 959 korun.

Za částkou je nejen valorizace, ale i zvýšení penze o tisíc korun lidem nad 85 let a to, že noví důchodci odcházejí na odpočinek s vyšším důchodem než dřív. Starobní, invalidní a pozůstalostní penzi pobíralo kolem 2,9 milionu lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 1 hhodinou

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 2 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 12 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

Chceme racionalitu, ne obstrukce, řekl k nařízení o obalech Červený

Česko chce vyjednat změny v implementaci evropského nařízení o obalech (PPWR) tak, aby byla „zachována racionalita“, nechce dělat obstrukce. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) to uvedl po jednání s eurokomisařkou Jessikou Roswallovou. Nařízení by mělo vstoupit v účinnost 12. srpna. Zástupci českého průmyslu i obchodu jej považují za nepromyšlené a požadují dvouletý odklad. Červený upozorňuje, že zavádění je drahé. Ministr také uvedl, že chce podpořit třídění kovů, hlavně hliníku, a to i zálohováním. Kritický je naopak k plánu svého předchůdce stanovit zálohy pro plastové lahve.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

Správa železnic plánuje do roku 2033 elektrifikovat dalších 590 kilometrů tratí

Generální ředitel Správy železnic (SŽ) Tomáš Tóth v pátek představil plány na modernizaci tratí. Do roku 2033 by podle něj mělo být elektrifikováno dalších 590 kilometrů českých tratí. Systém ETCS by měl pokrýt tranzitní koridory plus dalších sedm stovek kilometrů. Brífinku se účastnil také ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD), který ocenil „prozákaznické chování“ nového vedení této státní organizace.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026
Načítání...