Už teče. Slovenský Transpetrol potvrdil obnovení dodávek ropovodem Družba

Slovenský přepravce ropy Transpetrol ve středu obnovil dodávky ruské ropy ropovodem Družba, potvrdila mediální zástupkyně Transpetrolu Ivana Koláriková Havranová. Dodávky suroviny Slovensko a další země přerušily v dubnu kvůli nadměrnému obsahu organického chloridu v ropě, který může poškodit zařízení rafinerií. Transpetrol zatím neuvedl, zda dodávky byly obnoveny v obvyklém objemu.

Podle agentury Reuters ropa začala ve středu ropovodem znovu proudit v 18 hodin našeho času.

Ropovod Družba se v Bělorusku rozděluje na dvě větve – severní vede do Polska a Německa, jižní přes Ukrajinu do Maďarska, na Slovensko a do České republiky. Podle dřívějšího vyjádření předsedy české Správy státních hmotných rezerv Pavla Švagra by čistá ropa ropovodem Družba měla do Česka dorazit nejpozději příští týden.

Transpetrol a bratislavská rafinerie Slovnaft ve společném prohlášení ještě ve středu uvedly, že ukrajinský provozovatel ropovodu Ukrtransnafta a maďarská ropná firma MOL potvrdily vyhovující kvalitu ropy směřující na slovensko-ukrajinskou hranici. Slovnaft patří do skupiny MOL.

Slovnaft krátce po dubnovém zastavení dovozu ruské ropy na Slovensko zahájil dříve naplánované revize zařízení, během kterých podnik zpracovává méně ropy. Rafinerie se proto předzásobila ropnými produkty.

Ve čtvrtek se také schází místopředseda ruské vlády Dmitrij Kozak a jeho běloruský kolega Ihar Ljašenka. O problému kontaminované ropy spolu budou jednat před páteční schůzkou obou premiérů věnovanou tomuto tématu.

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko ve čtvrtek rovněž navrhl Kazachstánu, aby začal jednat s Minskem o možných dodávkách ropy do Běloruska. Jeho země chce diverzifikovat dodávky ropy pro své rafinerie, řekl podle agentury Belta. Kazašský velvyslanec v Bělorusku řekl, že jeho země by byla ochotna ropu do Běloruska dodávat, je však nutné dohodnout se s Ruskem, přes jehož území by ropa tekla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 5 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 5 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
před 15 hhodinami

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026

Nezaměstnanost překročila v lednu pět procent

Nezaměstnanost v Česku v lednu meziměsíčně vzrostla o 0,3 procentního bodu na 5,1 procenta. Na zvýšení měl vliv každoroční sezonní nárůst i navýšení podpory v nezaměstnanosti v prvních měsících, které je platné od ledna, uvedl Úřad práce ČR. Analytici také zmiňují vliv flexinovely zákoníku práce a odliv pracovníků z průmyslu. Nezaměstnanost podle nich roste dlouhodobě.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Kabinet mění opatření proti erozi půdy

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) oznámil, že mění požadavky na opatření proti erozi zemědělské půdy. Dále chce také upravit plochu, které se povinnost bránit odnosu části půdy vlivem srážek týká. Aktuálně to je zhruba 65 procent půdy v Česku. Někteří zemědělci upozorňují, že to je jeden z nejpřísnějších standardů v EU, kde je to průměrně 40 procent. Asociace soukromého zemědělství to vysvětluje tím, že v Česku je výrazně vyšší podíl velkých ploch v erozně ohrožených lokalitách.
9. 2. 2026
Načítání...