Už teče. Slovenský Transpetrol potvrdil obnovení dodávek ropovodem Družba

Slovenský přepravce ropy Transpetrol ve středu obnovil dodávky ruské ropy ropovodem Družba, potvrdila mediální zástupkyně Transpetrolu Ivana Koláriková Havranová. Dodávky suroviny Slovensko a další země přerušily v dubnu kvůli nadměrnému obsahu organického chloridu v ropě, který může poškodit zařízení rafinerií. Transpetrol zatím neuvedl, zda dodávky byly obnoveny v obvyklém objemu.

Podle agentury Reuters ropa začala ve středu ropovodem znovu proudit v 18 hodin našeho času.

Ropovod Družba se v Bělorusku rozděluje na dvě větve – severní vede do Polska a Německa, jižní přes Ukrajinu do Maďarska, na Slovensko a do České republiky. Podle dřívějšího vyjádření předsedy české Správy státních hmotných rezerv Pavla Švagra by čistá ropa ropovodem Družba měla do Česka dorazit nejpozději příští týden.

Transpetrol a bratislavská rafinerie Slovnaft ve společném prohlášení ještě ve středu uvedly, že ukrajinský provozovatel ropovodu Ukrtransnafta a maďarská ropná firma MOL potvrdily vyhovující kvalitu ropy směřující na slovensko-ukrajinskou hranici. Slovnaft patří do skupiny MOL.

Slovnaft krátce po dubnovém zastavení dovozu ruské ropy na Slovensko zahájil dříve naplánované revize zařízení, během kterých podnik zpracovává méně ropy. Rafinerie se proto předzásobila ropnými produkty.

Ve čtvrtek se také schází místopředseda ruské vlády Dmitrij Kozak a jeho běloruský kolega Ihar Ljašenka. O problému kontaminované ropy spolu budou jednat před páteční schůzkou obou premiérů věnovanou tomuto tématu.

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko ve čtvrtek rovněž navrhl Kazachstánu, aby začal jednat s Minskem o možných dodávkách ropy do Běloruska. Jeho země chce diverzifikovat dodávky ropy pro své rafinerie, řekl podle agentury Belta. Kazašský velvyslanec v Bělorusku řekl, že jeho země by byla ochotna ropu do Běloruska dodávat, je však nutné dohodnout se s Ruskem, přes jehož území by ropa tekla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Města plánují na příští rok deficitní rozpočty, realita může být jiná

Města po celém Česku schvalují návrhy rozpočtů pro příští rok. I tentokrát mají ta největší v plánu hospodařit většinou se schodky. U Prahy a všech sedmadvaceti statutárních měst je schválený nebo navržený deficit dohromady přes 21 miliard korun. Realita se proti schválenému rozpočtu u měst často dost liší. Radnice tak třeba peníze neutratí a končí v plusu nebo na nule. Za přebytky na účtech je opakovaně kritizuje ministerstvo financí.
před 10 hhodinami

Chudobu způsobují hlavně drahé nájmy, ukazuje analýza a hledá řešení

Hlavní příčinou chudoby v Česku nejsou nízké příjmy, ale drahé a nedostupné bydlení. Zatímco podíl lidí žijících v nájmu v posledních letech roste, počet rodin i mladých, kteří si mohou dovolit vlastní bydlení, klesá. Nájemné se ale zvyšuje výrazně rychleji než výdělky, vyplývá z analýzy Platformy pro sociální bydlení a dalších organizací. Navrhují řadu opatření, jak krizi zmírnit už v nadcházejícím volebním období.
včera v 12:00

Hosté Událostí, komentářů debatovali o klimatických cílech EU

Evropský parlament oznámil odsunutí platnosti emisních povolenek ETS 2 na rok 2028. Nový klimatický cíl je pak do roku 2040 snížit emise o devadesát procent oproti roku 1990. Z pěti procent se ale členské státy budou moci vykoupit takzvanými uhlíkovými kredity. Podle poslankyně Bereniky Peštové (ANO) jsou cíle EU příliš ambiciózní, některé protichůdné a nesplnitelné. „Evropa v současné době svými nesmyslnými cíli páchá sebevraždu, ve smyslu sebevraždy průmyslové,“ uvedla Peštová v Událostech, komentářích. Poslankyně Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) v debatě moderované Martinem Řezníčkem uvedla, že investice do zelené transformace je důležité provádět tak, aby směřovaly k perspektivním odvětvím a dekarbonizaci.
včera v 11:00

Neortodoxní, ale potřebné, říká o využití zmrazených aktiv Hulicius. Koten vidí rizika

Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou hovořil o přípravách klíčového summitu, který se uskuteční za týden. Má rozhodnout mimo jiné o financování Ukrajiny pomocí půjčky ze zmrazených ruských aktiv. Babiš si zatím není jistý, jestli by se Česko mělo podílet na finančních zárukách. Poslanec Radek Koten (SPD) v Událostech, komentářích uvedl, že takový krok by mohl negativně ovlivnit finance eurozóny a destabilizovat finanční trh. Podle náměstka ministra zahraničí v demisi Eduarda Huliciuse (KDU-ČSL) jde o „neortodoxní“ nástroj, který je ovšem potřeba. Hosté v debatě moderované Martinem Řezníčkem probrali také jednání o příměří v ruské válce na Ukrajině a výdaje na obranu.
včera v 09:22

Objem hypoték v listopadu klesl

Banky a stavební spořitelny v Česku poskytly v listopadu hypotéky za 37,1 miliardy korun, což je proti říjnu pokles o čtyři procenta. Nové úvěry bez refinancování klesly podobně na 28,1 miliardy korun. Průměrné úrokové sazby nových úvěrů zůstaly na říjnových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
včera v 06:25

Trump nařídil centralizaci regulace AI na federální úrovni

Americký prezident Donald Trump nařídil v noci na pátek centralizaci regulace umělé inteligence. To by mělo znemožnit jednotlivým americkým státům schvalovat vlastní regulace AI, píše agentura Reuters. Převedení regulace na federální úroveň požadují velké technologické firmy.
včera v 03:35

Nůžky příjmů i bohatství se dál rozevírají. A stále rychleji

Jen tisícina procenta světové populace, tedy méně než šedesát tisíc multimilionářů, vlastní třikrát více bohatství než nejchudší polovina světa, vyplývá ze Zprávy o světové nerovnosti, která je založená na datech dvou set výzkumníků ve spolupráci s Rozvojovým programem OSN. Ti zároveň zjistili, že deset procent nejbohatších lidí na světě vydělává více než zbývajících devadesát procent dohromady.
11. 12. 2025

Brno bude příští rok hospodařit s výdaji téměř 26 miliard korun

S příjmy ve výši 21,3 miliardy korun a výdaji 25,7 miliardy korun bude v příštím roce hospodařit město Brno. Rozpočet navrhuje úvěr 3,6 miliardy korun na pokrytí kapitálových výdajů. Návrh rozpočtu ve středu schválili zastupitelé. Opozice se zdržela, nikdo nebyl proti. Zelení kritizují například to, že se město zadlužuje kvůli financování stavby multifunkční arény. Ocenili nicméně přehlednost materiálu. Na letošní rok 2025 schválili loni brněnští zastupitelé rozpočet města s příjmy 19,9 miliardy a výdaji 24 miliard korun.
10. 12. 2025
Načítání...