Digitální daň je podle prezidenta Zemana dobrá cesta

Sedmiprocentní digitální daň, kterou chce zavést vláda pro velké internetové firmy, jako je Facebook nebo Google, je podle prezidenta Miloše Zemana dobrá cesta. Zeman to řekl v rozhovoru pro server Blesk Zprávy. V případě sektorové daně pro operátory by byl prezident „mírně pro“. Proti této dani se již dříve vyslovil premiér Andrej Babiš (ANO), později však řekl, že když mobilní operátoři nezlevní data, je podle něho namístě uvažovat o jejich zdanění.

Prezident v neděli řekl, že když porovná ziskovou marži tuzemských operátorů s marží operátorů v Evropě, dospěje k názoru, že ti tuzemští inkasují nadprůměrný zisk, aniž se o to jakkoli přičinili. Je to podle jeho slov dáno spíše jistou zaostalostí tuzemského prostředí.

V případě digitální daně připomněl Zeman, že ji zavedlo například Rakousko a od internetových gigantů inkasovalo v přepočtu kolem pěti miliard korun. „A to už je zajímavá částka,“ podotkl. U daní pro energetické firmy by prezident velmi silně váhal, protože by se obával, že taková daň by zdražila elektřinu.

K návrhu digitální daně se v neděli vyjádřil i předseda opoziční ODS Petr Fiala. V Otázkách Václava Moravce uvedl, že sedm procent mu připadá příliš, a poukázal na to, že v jiných zemích je daň dvou- či tříprocentní. Podotkl také, že od vlády neslyšel ve prospěch zavedení daně žádné argumenty. „Vláda hledá, kde by vzala další daně, protože jí nevychází rozpočet,“ prohlásil Fiala a dodal, že digitální daň je další komplikací už tak složitého daňového systému.

Sektorová daň pro banky

V případě zvažované sektorové daně pro banky, kterou prosazuje koaliční ČSSD, Zeman nejprve připomněl, že tuzemský bankovní sektor je zdravý a na rozdíl od jiných zemí nevyžadoval během finanční krize po roce 2008 pomoc ze státního rozpočtu. „To je důvod, proč bych se k němu choval poněkud laskavěji,“ poznamenal.

Navrhoval by, aby se banky spíše snažily zvýšit úroky u svých vkladů. Je to podle něj důležitější, než například vznik zvláštního fondu, kam by banky přispívaly. „Fondů máme dost,“ poznamenal.

Premiér Babiš ve čtvrtek uvedl, že se shodl se zástupci bank na tom, že zavedení daně by mohlo zpomalit českou ekonomiku. Upřednostňuje vytvoření fondu, do kterého by banky přispívaly. Předseda koaliční ČSSD Jan Hamáček to nevidí jako systémové řešení.

ČSSD předložila návrh bankovní daně hnutí ANO na pondělní koaliční radě. Banky by podle něj měly z aktiv do 50 miliard korun platit daň 0,05 procenta. Aktiv od 50 do 100 miliard by se týkala sazba 0,1 procenta, v případě 100 až 300 miliard by to bylo 0,2 procenta. V případě aktiv přes 300 miliard by platila nejvyšší sazba 0,3 procenta. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Bitcoin letos poklesl o téměř sedm procent na 87 tisíc dolarů

Nejrozšířenější kryptoměna bitcoin letos ztratila téměř sedm procent své hodnoty a na konci roku se obchodovala kolem 87 tisíc dolarů, tedy zhruba 1,79 milionu korun. Za letošní rok přitom bitcoin dosáhl svého dosavadního maxima přes 124 tisíc dolarů (2,6 milionu korun), ale také se propadl až k 76 tisícům dolarů (1,6 milionu korun). Vyplývá to z údajů serveru Kurzy.cz.
před 11 hhodinami

Růst tuzemské ekonomiky očekávají odborníci i v příštím roce

Tuzemské ekonomice se letos dařilo – ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 2,8 procenta. Celoroční růst se podle odhadů resortu financí a analytiků ustálí na hodnotě dvě a půl procenta. The Economist zařadil v prosinci Česko na šesté místo v žebříčku nejlépe prosperujících ekonomik světa. Dle ekonoma Jana Bureše je však tento seznam zkreslující. Odborníci se shodují, že hospodářský růst může pokračovat i v dalším roce. Ekonom David Marek v této souvislosti zmínil překročení tří procent.
29. 12. 2025

Cena regulované složky elektřiny pro domácnosti klesne o patnáct procent

Regulovaná část ceny elektřiny pro domácnosti od začátku příštího roku klesne o 15,1 procenta. Spotřebitelé tak oproti letošnímu roku za cenu určovanou státem ušetří v průměru 420 korun za spotřebovanou megawatthodinu (MWh). Stovky korun za megawatthodinu ušetří i větší odběratelé. Rozhodl o tom Energetický regulační úřad (ERÚ). Do nových cen už zahrnul úlevu od poplatků za podporované zdroje energie (POZE), kterou v prosinci vláda převedla pod státní rozpočet.
29. 12. 2025

„Čínská Havaj“ chce přilákat zahraniční investice nulovými cly

Na ostrově Chaj-nan už druhým týdnem funguje největší přístav volného obchodu v Číně. Původně turistická provincie se proměnila ve výrobní a logistickou základnu. Nulová cla a citelné daňové úlevy mají přilákat nové zahraniční investice. Komunistická vláda v Pekingu to prezentuje jako ukázku své podpory neomezeného byznysu. Zároveň ale zdůrazňuje, že nic nesmí ohrozit národní bezpečnost.
29. 12. 2025

Elektřina řadě lidí zlevní. I díky převodu plateb za obnovitelné zdroje na stát

Energetický trh nabízí do nového roku příznivý výhled. Řada dodavatelů avizuje zlevnění elektřiny, zejména u smluv na dobu neurčitou. Na účtech odběratelů se má pozitivně projevit i rozhodnutí převést poplatky za podporované zdroje energie na stát. Změnu odsouhlasila vláda a Energetický regulační úřad teď rozhodnutí zpracovává. U plynu se systém poplatků nemění.
29. 12. 2025

Kompenzace regionům za dostavbu Dukovan mají vyjít na patnáct miliard

Patnáct miliard korun mají stát kompenzační opatření v regionech dotčených dostavbou Jaderné elektrárny Dukovany. Většinu sumy uhradí stát, část ale i kraje a obce. Ty už připravují projekty na bydlení a infrastrukturu. S výstavbou nových bloků má totiž přijít až deset tisíc lidí.
28. 12. 2025

Automobilky v Česku mohou vyrovnat výrobní rekord. Chystají se ale na nová omezení

Automobilky v Česku letos vyrobí skoro půl druhého milionu osobních vozů. Vyrovnaly by tím loňský rekord, kdy se produkce zastavila na zhruba 1,45 milionu kusů. Rok 2026 označují zástupci odvětví za klíčový. Na firmy dopadnou evropské regulace a jejich fungování budou dál ovlivňovat třeba vysoké náklady, celní politika nebo čínská konkurence. I proto už nepředpokládají, že by dál výrazněji rostly.
28. 12. 2025

Od ledna stoupnou živnostníkům odvody, vzrostou i daně z tabáku a alkoholu

Daňové změny a úprava odvodů od ledna dopadnou hlavně na živnostníky. Minimální sociální odvody se jim mají dočasně zvýšit o 960 korun a zdravotní o zhruba 160 korun měsíčně. Důvodem je především úsporný balíček, který v minulém volebním období prosadil kabinet Petra Fialy (ODS). Koalice ANO, SPD a Motoristů chce růst poslaneckým návrhem zpomalit se zpětnou platností. Od ledna platí také změny u paušální daně a vzroste i spotřební daň na tabák a alkohol.
27. 12. 2025
Načítání...