Babiš obměnil orgány Českého Aeroholdingu, Čepra i Mera

Praha – Řídicí a dozorčí orgány několika státních firem se doslova otřásly v základech. Ministerstvo financí kompletně změnilo složení představenstva a dozorčí rady Českého Aeroholdingu. Jak už dříve uvedl šéf úřadu Andrej Babiš (ANO), změny by měly připravit holding na vstup na pražskou burzu cenných papírů. Ministerstvo také vyměnilo většinu členů dozorčích rad podniků Mero a Čepro. U obou navíc snížilo počet členů těchto rad z osmi na pět.

Mezi odvolanými členy představenstva Českého Aeroholdingu jsou prezident Českých aerolinií Philippe Moreels, šéf obchodu ČSA Jozef Sinčák a šéf informačních a komunikačních technologií Aeroholdingu Josef Adam. V představenstvu nově usednou konzultant Václav Řehoř, bývalá auditorka PwC Zuzana Tairová a právník z advokátní kanceláře White & Case Petr Pavelec.

Kromě změn v představenstvu obměnilo ministerstvo i dozorčí radu státní společnosti. V té zasednou ekonom Jan Švejnar, Tomáš Šabatka, Jiří Opletal, Petr Blažek a Michal Požár. „V rámci koalice jsme se domluvili, že budeme obsazovat dozorčí radu odborníky, kteří mají zkušenosti s řízením velkých firem. Máme na to personální výbor, který analyzuje kandidáty,“ avizoval v polovině června ministr financí.

Personální změny mají podle resortu Aeroholding připravit před tím, než vstoupí na pražskou burzu cenných papírů. Společnost kvůli tomu už požádala o přidělení ratingu od mezinárodní agentury Moody's. Dostala hodnocení A3. Vstupu na burzu nicméně musí podle ministerstva financí předcházet ještě změna zákona, který blokuje prodej strategických pozemků pražského letiště, jako jsou přistávací dráhy a další infrastruktura pro odbavování letadel.

Ministr financí Andrej Babiš (ANO)
Zdroj: Michal Doležal/ČTK

Podle Babiše by vláda mohla uvedením Aeroholdingu na burzu získat další peníze do státního rozpočtu. „Nechali bychom si 60 nebo 65 procent akcií, a 40 dali na burzu,“ řekl šéf státní kasy začátkem května v rozhovoru pro časopis Týden.

„Případné upsání Českého Aeroholdingu by přineslo na BCPP nový, dosud nezastoupený sektor. Akcie aerolinek jsou po světě mezi investory oblíbené, jen je potřeba počítat u jejich ceny s velkou volatilitou. Hlavními faktory, které pak cenu akcií ovlivňují, jsou samozřejmě ceny ropy a případné pády letadel či přímo teroristické útoky,“ komentoval záměr makléř České spořitelny Martin Urban.

Český Aeroholding vznikl v březnu 2011, sdružuje firmy vlastněné státem podnikající v letectví a souvisejících pozemních službách, například Letiště Praha nebo České aerolinie. Hlavním důvodem spojení byly provozní a finanční úspory. Jediným akcionářem skupiny je stát reprezentovaný ministerstvem financí.

Čepro a Mero by měly více spolupracovat

Stát provedl změny taky v orgánech Čepra a Mera, které zajišťují přepravu a prodej ropy a ropných produktů. Do každé z nyní pětičlenných dozorčích rad ministerstvo dosadilo čtyři nové zástupce. V Meru jsou to Otokar Krejsa, Ivan Souček, Petr Blažek a Stanislav Bruna, v Čepru také Krejsa, Souček a Blažek a s nimi ještě Roman Vaigel. Jak upozornil server iDNES.cz, Souček, Bruna a Krejsa v minulosti působili v petrochemickém holdingu Unipetrol.

„Hlavním úkolem nových členů dozorčích rad společností Mero a Čepro bude především hledání synergií mezi těmito společnostmi a nastavení nové strategie fungování. Ministerstvo financí chce, aby se noví členové zaměřili především na hospodaření a další rozvoj,“ sdělil mluvčí resortu Radek Ležatka. „Dnešní rozhodnutí valných hromad navazují na již dříve pronesená slova ministra financí Andreje Babiše, který zdůraznil, že bude chtít, aby stát aktivně vykonával akcionářská práva prostřednictvím zástupců v dozorčích radách,“ doplnil.

Nahrávám video
Stát změnil dozorčí rady
Zdroj: ČT24

Čepro provozuje v tuzemsku produktovody o objemu 47 000 metrů krychlových. K dispozici má 650 skladovacích nádrží s kapacitou 1,76 milionu metrů krychlových a také síť 191 čerpacích stanic EuroOil. Společnost Mero vlastní a spravuje české ropovody Družba a IKL. Její strategický význam spočívá zejména v tom, že je jediným přepravcem ropy do ČR.

Stranou změn nezůstal ani český energetický holding ČEZ, jehož dozorčí radu ministerstvo financí rovněž podstatně obměnilo (celá zpráva).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ministerstvo zahraničí: Čtvrteční let z Ammánu do Prahy byl plně hrazen státem

Cestující, které ve čtvrtek dopravilo letadlo Smartwings pronajaté státem z Ammánu do Prahy, nemuseli za dopravu nic uhradit. ČTK to řekl mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő, podle něhož byl let z Jordánska plně hrazený státem. Lidé, které ve čtvrtek po příletu oslovila redakce, ale uvedli, že museli podepsat závazek, že za let uhradí patnáct tisíc korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) ve středu tvrdil, že nikdo nic platit nebude. Ministr Petr Macinka (Motoristé) později v pátek sdělil, že Česko požádá o refundaci EU.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Společnost Levné knihy je v insolvenci. Dluží zhruba 133 milionů korun

Insolvenční návrh, podle nějž dluží zhruba 133 milionů korun, na sebe podala firma Levné knihy. Uvedla, že ji poznamenala pandemie covidu-19 a také inflace po začátku celoplošné ruské agrese na Ukrajině. Navrhuje, aby soud vyhlásil konkurs na její majetek. Městský soud v Praze zahájil insolvenční řízení v pátek 6. března.
před 9 hhodinami

Ministerstvo financí začne monitorovat výši marží u čerpacích stanic

Ministerstvo financí začne monitorovat výši marží u čerpacích stanic. Chce zabránit jejich neúměrnému zvyšování v souvislosti s vývojem cen ropy, které se zvyšují po začátku konfliktu v Íránu. Resort o kroku informoval v pátek. Podle Unie nezávislých petrolejářů jsou ohlášené kontroly zbytečné, dle ní úřadu stačí monitorovat veřejné zdroje. Unie zároveň připomněla obdobné kontroly z minulosti, které podle ní potvrdily správné fungování tuzemského trhu. Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) kontroly akceptuje, podle ní není u marží co skrývat.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Průměrná mzda loni stoupla o 7,2 procenta na 49 215 korun

Průměrná mzda v České republice v loňském roce stoupla o 7,2 procenta na 49 215 korun. Lidem tak v průměru na výplatní pásce přibylo 3316 korun. Druhým rokem po sobě se průměrná mzda zvýšila také reálně, po zohlednění inflace vzrostla o 4,6 procenta. O víc než sedm procent průměrná mzda meziročně vzrostla také v loňském čtvrtém čtvrtletí. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Krize bydlení se prohlubuje, zdražují i panelové byty

Bydlení představuje jeden z dlouhodobě skloňovaných problémů, které Česko sužují – z průzkumu Iniciativy pro dostupné bydlení a developerské společnosti Central Group vyplývá, že to tak vnímá téměř polovina obyvatel. Odborná veřejnost opakuje, že aby se růst cen minimálně zastavil, je potřeba zrychlit povolování řízení a odbourat byrokracii. Čím dál tím míň dostupné jsou i byty v panelových domech. Pomoci má nový stavební zákon, jeho podobu ale ještě na přelomu roku část expertů kritizovala.
před 20 hhodinami

Dvě desítky států USA chtějí soudní cestou zablokovat Trumpovo nové clo

Skupina 24 států USA se rozhodla zažalovat administrativu amerického prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nového globálního cla stanoveného na deset procent. Požaduje, aby soud clo zablokoval a nařídil vrácení peněz, které už byly vybrány. Informovala o tom agentura Reuters, která se odvolává na kancelář generálního prokurátora státu Oregon.
5. 3. 2026Aktualizováno5. 3. 2026

Paliva v Česku po útocích na Blízkém východě výrazně zdražila

Pohonné hmoty v Česku po nedávném zahájení bojů na Blízkém východě zdražily. Nafta se prodává za průměrných 35,10 koruny za litr, což je o 2,13 koruny více než před týdnem. Cena benzinu Natural 95 se od té doby zvýšila v průměru o 1,21 koruny na 34,68 koruny. Zhruba po dvou letech je tak průměrná cena naturalu nižší než diesel, naposledy to bylo v únoru 2024. Příčinou jsou rostoucí ceny ropy. V meziročním srovnání jsou ale paliva stále levnější, vyplývá z údajů společnosti CCS.
5. 3. 2026Aktualizováno5. 3. 2026

VideoČínská ekonomika čelí výzvám, stanovený cíl je nejskromnější za desítky let

Čína si stanovila nejméně ambiciózní cíl hospodářského růstu od roku 1991 – čtyři a půl až pět procent. Druhá největší ekonomika světa se potýká s výzvami doma i v zahraničí. Dopadá na ni slabá spotřeba, krize trhu s nemovitostmi, úbytek obyvatel i spory se Spojenými státy. Plán pro pětiletku do roku 2030 schválí zákonodárný sbor, jehož schůze začala v Pekingu. Pozornost analytiků nicméně přitahují prázdná křesla v sále. Jde o nejmenší zasedání v tomto století. 113 funkcionářů chybí a spekuluje se, pro kolik z nich si došla obávaná protikorupční komise.
5. 3. 2026
Načítání...