Česko zruší mimořádná opatření vůči dovozu hovězího z Polska 25. března, chce ale záruky

Nahrávám video
Události ČT: Podmíněné zrušení mimořádných českých kontrol polského hovězího
Zdroj: ČT24

Česko zruší mimořádná opatření vůči dovozu polského hovězího masa 25. března, pokud Polsko Česku i Evropské komisi zaručí, že přijímá všechna slíbená opatření. Dohodli se na tom v Bruselu ministr zemědělství Miroslav Toman se svým polským protějškem Janem Krzysztofem Ardanowskim.

Po problémech s masem z Polska některé země, včetně České republiky a Slovenska, snížily dovoz polského hovězího masa a zpřísnily kontroly jeho kvality. Od nich Česko odmítlo ustoupit navzdory tlaku Evropské komise (EK), spor nakonec vedl k trojstrannému jednání českého ministra zemědělství Miroslava Tomana (za ČSSD) s Ardanowským a eurokomisařem pro zdraví a bezpečnost potravin Vytenisem Andriukaitisem.

„Jednání z mého pohledu dopadlo uspokojivě,“ poznamenal po pondělní schůzce ministr Toman. Polsko podle něj potvrdilo už nyní pokrok v přijímaných opatřeních, které podle českého ministra zajistí bezpečnost potravin dovážených ze země do Česka i jinam do Evropské unie.

Některé kroky už Polsko udělalo, podotkl Toman. Do 25. března by měly v zemi skončit kontroly jatek, Varšava také počítá s určitými legislativními úpravami, ale i školeními veterinářů či zemědělců, změny se také ve spolupráci s dopravci chystají ve způsobu přepravování masa.

„Myslím, že polská strana udělala velký krok,“ poznamenal český ministr. Podle něj pojedou do Polska čeští veterináři, aby si ujasnili, jak opatření v Polsku fungují. Toman se ale vyhnul odpovědi na otázku, jak dalece nyní EK tlačila na rychlé zrušení kontrol, které česká strana zdůvodňuje potřebou chránit zdraví spotřebitelů. 

Jsem rád, že se ministru povedlo dotlačit Polsko ke změnám, které byly velmi potřeba, a že polská strana pochopila vážnost situace a změny udělala, zejména v oblasti kontroly jatek a přepravy masa. V takovém případě má smysl plošné kontroly zrušit.
Tomáš Prouza
prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR

Podle mluvčí Evropské komise Ancy Panduraruové polský ministr Ardanowski a jeho tým na jednání podrobně vysvětlili všechny změny, které Polsko v souvislosti s kauzou podniká. Uvedli například, že země zpřísní postihy a více se zaměří na podvody. Polský ministr také potvrdil, že k 25. březnu Varšava předá Komisi aktualizovaný seznam prováděných kroků.

„Česká republika poté, co jej obdrží, okamžitě ukončí přijatá mimořádná opatření,“ uvedla mluvčí. Schůzka se podle ní uskutečnila v pracovní atmosféře a komisař Andriukaitis ocenil, že všechny strany sdílejí „odpovědnost za nezávadnost potravin EU“ a odhodlání nynější situaci vyřešit.

Ardanowski opět zopakoval kritiku českých opatření, která mají podle něj znaky protekcionismu, tedy opatření k ochraně vlastního trhu způsobem, který není v EU dovolený. Dodal, že polskou stranu Komise ujistila, že po předání seznamu Češi v pondělí ukončí „své neadekvátní a nadměrné kontroly“.

Polský ministr také zdůraznil, že ani na jedněch jatkách kontrolovaných v Polsku nebylo nalezeno maso, které by bylo z jakéhokoliv pohledu pro spotřebitele škodlivé. Varšava podle něj v případech, kdy jsou zjištěny nedostatky v dovozech masa ze Slovenska či Česka, nesahá k jednostranným opatřením hraničícím s „obchodní válkou“, ale snaží se spolu s partnerskými státy problém lokalizovat a vyřešit. 

Evropskou komisi ministr zemědělství Toman už před dvěma týdny ujišťoval, že se z české strany nejedná o ochranu domácího trhu z hlediska ekonomického, ale ochranu českých spotřebitelů a jistoty, že co se prodává na českém trhu, je v pořádku. 

Analytik: Problém je, že od nás vyvážíme živá zvířata a dovážíme hotové výrobky

„Lze předpokládat, že čeští spotřebitelé po kauze budou více preferovat produkci z vlastních chovů, z hlediska produkce hovězího masa jsme dlouhodobě přebytkoví, problém ale je, že od nás se odváží živá zvířata a k nám se dováží přímo produkty, nebo rozporcované maso, což je velká škoda,“ uvedl ve vysílání České televize agrární analytik Petr Havel.

A podle něj by Česku neměly hrozit sankce EU za kontroly dovozu. „Trochu jiná věc je, že česká strana mohla dobře dohledat všechny zásilky pro to, že u nás existuje systém hlášení veškerého zboží dováženého ze zahraničí, které se musí hlásit kontrolním orgánům. To ale Evropské komisi vadí a za tohle chtěla Českou republiku sankcionovat,“ poukázal analytik Havel.

Havel je ale názoru, že polská kauza poskytla české straně argument, že takováto opatření, byť jsou nad rámec povinností ukládaných evropskou legislativou, mají „v určitém okamžiku smysl“.

Kauzu otevřel novinář, který se nechal zaměstnat na jatkách

Na případ jatek, který celou kauzu odstartoval, upozornila polská televize TVN24. Její investigativní reportér se nechal zaměstnat na jatkách v Mazovském vojvodství na východě Polska a podílel se na porážkách zjevně nemocných kusů dobytka, které přivážely nákladní vozy takřka výhradně večer za tmy. Viditelně zkažené části jejich masa se potom odřezávaly a vyhazovaly. Během noci podle reportéra na jatkách zpracovali okolo patnácti kusů nemocného dobytka.

O takové maso je mezi majiteli jatek zájem, protože zdravou krávu prodávají chovatelé za 2500 zlotých (15 tisíc korun), zatímco nemocný dobytek stojí přibližně pětinu této částky. Průměrně veliký podnik zpracovávající maso podle televize vydělá na zdravých krávách 350 tisíc zlotých ročně, zatímco na nemocných může mít čistý zisk až 2,5 milionu zlotých.

Jatka už byla uzavřena. Na trh se dostalo asi 9,5 tuny masa, z toho třetina do zemí EU, napsala agentura DPA. Polské úřady nebezpečí pro zdraví a život člověka vyloučily.

Skandál podle Komise zasáhl nejméně čtrnáct zemí včetně České republiky. Od úterý 5. února pak veterináři s policií a celníky začali právě intenzivně kontrolovat kamiony s potravinami na hlavních silničních tazích v krajích sousedících s Polskem a kontroly probíhaly i v restauracích.

Od 21. února pak Česko zavedlo mimořádná opatření. Veškeré hovězí maso z Polska musí být před uvedením na trh laboratorně vyšetřeno.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
05:52Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
12:23Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 8 hhodinami

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
02:26Aktualizovánopřed 19 hhodinami

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
včeraAktualizovánovčera v 21:21

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
včera v 21:00

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
včera v 19:13

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
včeraAktualizovánovčera v 11:18
Načítání...