Česko zruší mimořádná opatření vůči dovozu hovězího z Polska 25. března, chce ale záruky

Nahrávám video

Česko zruší mimořádná opatření vůči dovozu polského hovězího masa 25. března, pokud Polsko Česku i Evropské komisi zaručí, že přijímá všechna slíbená opatření. Dohodli se na tom v Bruselu ministr zemědělství Miroslav Toman se svým polským protějškem Janem Krzysztofem Ardanowskim.

Po problémech s masem z Polska některé země, včetně České republiky a Slovenska, snížily dovoz polského hovězího masa a zpřísnily kontroly jeho kvality. Od nich Česko odmítlo ustoupit navzdory tlaku Evropské komise (EK), spor nakonec vedl k trojstrannému jednání českého ministra zemědělství Miroslava Tomana (za ČSSD) s Ardanowským a eurokomisařem pro zdraví a bezpečnost potravin Vytenisem Andriukaitisem.

„Jednání z mého pohledu dopadlo uspokojivě,“ poznamenal po pondělní schůzce ministr Toman. Polsko podle něj potvrdilo už nyní pokrok v přijímaných opatřeních, které podle českého ministra zajistí bezpečnost potravin dovážených ze země do Česka i jinam do Evropské unie.

Některé kroky už Polsko udělalo, podotkl Toman. Do 25. března by měly v zemi skončit kontroly jatek, Varšava také počítá s určitými legislativními úpravami, ale i školeními veterinářů či zemědělců, změny se také ve spolupráci s dopravci chystají ve způsobu přepravování masa.

„Myslím, že polská strana udělala velký krok,“ poznamenal český ministr. Podle něj pojedou do Polska čeští veterináři, aby si ujasnili, jak opatření v Polsku fungují. Toman se ale vyhnul odpovědi na otázku, jak dalece nyní EK tlačila na rychlé zrušení kontrol, které česká strana zdůvodňuje potřebou chránit zdraví spotřebitelů. 

Jsem rád, že se ministru povedlo dotlačit Polsko ke změnám, které byly velmi potřeba, a že polská strana pochopila vážnost situace a změny udělala, zejména v oblasti kontroly jatek a přepravy masa. V takovém případě má smysl plošné kontroly zrušit.
Tomáš Prouza
prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR

Podle mluvčí Evropské komise Ancy Panduraruové polský ministr Ardanowski a jeho tým na jednání podrobně vysvětlili všechny změny, které Polsko v souvislosti s kauzou podniká. Uvedli například, že země zpřísní postihy a více se zaměří na podvody. Polský ministr také potvrdil, že k 25. březnu Varšava předá Komisi aktualizovaný seznam prováděných kroků.

„Česká republika poté, co jej obdrží, okamžitě ukončí přijatá mimořádná opatření,“ uvedla mluvčí. Schůzka se podle ní uskutečnila v pracovní atmosféře a komisař Andriukaitis ocenil, že všechny strany sdílejí „odpovědnost za nezávadnost potravin EU“ a odhodlání nynější situaci vyřešit.

Ardanowski opět zopakoval kritiku českých opatření, která mají podle něj znaky protekcionismu, tedy opatření k ochraně vlastního trhu způsobem, který není v EU dovolený. Dodal, že polskou stranu Komise ujistila, že po předání seznamu Češi v pondělí ukončí „své neadekvátní a nadměrné kontroly“.

Polský ministr také zdůraznil, že ani na jedněch jatkách kontrolovaných v Polsku nebylo nalezeno maso, které by bylo z jakéhokoliv pohledu pro spotřebitele škodlivé. Varšava podle něj v případech, kdy jsou zjištěny nedostatky v dovozech masa ze Slovenska či Česka, nesahá k jednostranným opatřením hraničícím s „obchodní válkou“, ale snaží se spolu s partnerskými státy problém lokalizovat a vyřešit. 

Evropskou komisi ministr zemědělství Toman už před dvěma týdny ujišťoval, že se z české strany nejedná o ochranu domácího trhu z hlediska ekonomického, ale ochranu českých spotřebitelů a jistoty, že co se prodává na českém trhu, je v pořádku. 

Analytik: Problém je, že od nás vyvážíme živá zvířata a dovážíme hotové výrobky

„Lze předpokládat, že čeští spotřebitelé po kauze budou více preferovat produkci z vlastních chovů, z hlediska produkce hovězího masa jsme dlouhodobě přebytkoví, problém ale je, že od nás se odváží živá zvířata a k nám se dováží přímo produkty, nebo rozporcované maso, což je velká škoda,“ uvedl ve vysílání České televize agrární analytik Petr Havel.

A podle něj by Česku neměly hrozit sankce EU za kontroly dovozu. „Trochu jiná věc je, že česká strana mohla dobře dohledat všechny zásilky pro to, že u nás existuje systém hlášení veškerého zboží dováženého ze zahraničí, které se musí hlásit kontrolním orgánům. To ale Evropské komisi vadí a za tohle chtěla Českou republiku sankcionovat,“ poukázal analytik Havel.

Havel je ale názoru, že polská kauza poskytla české straně argument, že takováto opatření, byť jsou nad rámec povinností ukládaných evropskou legislativou, mají „v určitém okamžiku smysl“.

Kauzu otevřel novinář, který se nechal zaměstnat na jatkách

Na případ jatek, který celou kauzu odstartoval, upozornila polská televize TVN24. Její investigativní reportér se nechal zaměstnat na jatkách v Mazovském vojvodství na východě Polska a podílel se na porážkách zjevně nemocných kusů dobytka, které přivážely nákladní vozy takřka výhradně večer za tmy. Viditelně zkažené části jejich masa se potom odřezávaly a vyhazovaly. Během noci podle reportéra na jatkách zpracovali okolo patnácti kusů nemocného dobytka.

O takové maso je mezi majiteli jatek zájem, protože zdravou krávu prodávají chovatelé za 2500 zlotých (15 tisíc korun), zatímco nemocný dobytek stojí přibližně pětinu této částky. Průměrně veliký podnik zpracovávající maso podle televize vydělá na zdravých krávách 350 tisíc zlotých ročně, zatímco na nemocných může mít čistý zisk až 2,5 milionu zlotých.

Jatka už byla uzavřena. Na trh se dostalo asi 9,5 tuny masa, z toho třetina do zemí EU, napsala agentura DPA. Polské úřady nebezpečí pro zdraví a život člověka vyloučily.

Skandál podle Komise zasáhl nejméně čtrnáct zemí včetně České republiky. Od úterý 5. února pak veterináři s policií a celníky začali právě intenzivně kontrolovat kamiony s potravinami na hlavních silničních tazích v krajích sousedících s Polskem a kontroly probíhaly i v restauracích.

Od 21. února pak Česko zavedlo mimořádná opatření. Veškeré hovězí maso z Polska musí být před uvedením na trh laboratorně vyšetřeno.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 7 hhodinami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
před 10 hhodinami

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 18 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 18 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
1. 7. 2026

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí, a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
1. 7. 2026Aktualizováno1. 7. 2026

Schodek rozpočtu se v pololetí prohloubil na 183,6 miliardy korun

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Letošní červnový deficit byl tak čtvrtý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci června byl rozpočet ve schodku 152,4 miliardy korun. Rozpočtové příjmy meziročně vzrostly o čtyři procenta, tedy 40,7 miliardy korun. Výdaje se meziročně zvýšily o 6,2 procenta, o 71,9 miliardy korun.
1. 7. 2026Aktualizováno1. 7. 2026

Evropský pohled