Kontroly jatek dokončíme v březnu, říká polský ministr. Chce obnovit důvěru v tamní potraviny

Nahrávám video

Polský ministr zemědělství Jan Krzysztof Ardanowski chce obnovit důvěru v polské potraviny. Řekl to v rozhovoru pro Českou televizi. Kontroly, které Česko zavedlo kvůli závadnému hovězímu z Polska, ale Varšava považuje za neadekvátní. Z osmi set jatek, která inspektoři zkontrolovali, už prohlédli přes šest set, ale žádné pochybení v kvalitě podle Ardanowského nenašli.

„Mohou se stát různé případy a je potřeba je eliminovat. To je mimo diskusi, protože stát musí zajistit, aby byly potraviny bezpečné. Proto velmi vážně vyvozujeme důsledky z různých informací, včetně těch z médií. Budeme dělat vše, abychom vytvořili důvěru v polské potraviny, a to je můj úkol jako ministra zemědělství,“ přiblížil Ardanowski.

V březnu by měly být hotové kontroly všech jatek. Prohlédnuto už bylo přes šest set míst. „Ukazuje se, že jsou nějaká pochybení, ale taková, která nemají vliv na kvalitu potravin. Nejsou důvodem k tomu, aby se jatka zavřela,“ podotkl. Jde třeba o pozdě vyplněné dokumenty, je totiž potřeba zvláštní zápis jak před porážkou, tak po ní a musí to být zapsané ve správný čas.

Případ nelegální porážky, který kauzu odstartoval, tak byl podle Ardanowského ojedinělý. „Nikde jsme nenašli nic podobného, takže můžu říct, že jsem přesvědčen, že se to jinde nedělo. Pokud bychom to zjistili i jinde, uvědomili bychom Evropu. Jsem si taky na základě kontrol jistý, že na jatkách a tam, kde se maso zpracovává, takže v místech pod kontrolou, nemáme salmonelu,“ uvedl.

Zákon zpřísňující dozor nad jatkami je podle polského ministra už připraven, ale musí ještě projít legislativním procesem a vyřešit se musí také finance. „Chceme rozšířit státní veterinární inspekci o pár tisíc pracovních míst. Nevím, jestli tolik veterinářů vůbec ve státní inspekci bude chtít pracovat,“ podotkl.

Opět ale zopakoval, že plošné kontroly polského hovězího, které přijalo Česko, jsou neadekvátní. „Jen si představte, že bych na základě toho, že se k nám teď dostalo ze Slovenska kuřecí maso se salmonelou, zkusil zavřít hranice. Mám zakázat dovoz nebo nařídit kontrolu veškerého kuřecího masa ze Slovenska?“ ptá se polský ministr. Diví se také, že se stále připomíná starý případ s technickou solí. Podotknul, že v tomto případě byli potrestáni všichni, kteří s tím měli něco společného.

Podle něj by mohla vzniknout třeba společná pracovní skupina s náměstky, aby každý den byli v kontaktu a řešili, jaké informace musí Polsko dát Česku, ale taky jaké dá Praha jim.

Spoléhá se nicméně na to, že po vysvětlení, které do Bruselu přivezou, Česko nynější restrikce zruší. „Jestli ne, Evropská komise má nástroje, kterými u členských států vymůže disciplínu. Dělá to i u nás.“

Šéf českých veterinářů: Polsko musí nastavit jiný režim

Podle ředitele české Státní veterinární správy Zbyňka Semeráda ale tuzemská mimořádná opatření nejsou nadbytečná. „Prvně informovala polská veterinární správa a nakonec i pan ministr, že mají problémy s hovězím masem. Naše opatření se týkají pouze tohoto masa. I když jsme následně zjistili problémy u drůbežího masa, tak jsme okamžitě žádná veterinární opatření nepřijali,“ podotkl.

Nahrávám video

Podle Semeráda je jasné, že není možné v tak krátkém časovém úseku projít v případě změny zákona legislativním procesem. „Ale polský ministr ubezpečil českého ministra, že přijmou taková opatření, která povedou k tomu, že Česká republika bude moci mimořádná veterinární opatření zrušit,“ dodal. Podle něj k tomu mohou vést zmíněné kontroly na jatkách, ale zpráva z těchto prověrek musí být dostatečně podrobná.

„Jde o to, aby nastavili režim na jatkách, aby se tam neděly věci, které vedly Česko k tomu, že přijalo mimořádná opatření,“ doplnil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
před 14 hhodinami

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
včera v 19:38

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
včeraAktualizovánovčera v 12:23

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
včera v 08:00

Trump vyčlení 700 milionů dolarů na obnovu uhelného průmyslu v USA

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně oznámil, že vyčlení 700 milionů dolarů (14,6 miliardy korun) na obnovu uhelného průmyslu ve Spojených státech. Finance půjdou mimo jiné na výstavbu dvou uhelných elektráren. Bude se jednat o první nové uhelné elektrárny v USA za více než deset let, napsal deník The New York Times (NYT).
4. 6. 2026

EU potvrdila fondu, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací pro Agrofert

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ve čtvrtek obdržel od Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova EU (DG Agri) potvrzení, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací firmám z holdingu Agrofert, uvedl SZIF v tiskové zprávě. Informace o pozastavení plateb ze strany Evropské komise nejsou podle fondu pravdivé. O dopise informoval také Deník N.
4. 6. 2026

Průměrná mzda v prvním čtvrtletí překročila 50 tisíc

Průměrná mzda v Česku stoupla v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 8,1 procenta na 50 282 korun. Ve srovnání s prvními třemi měsíci loňského roku to bylo o 3789 korun více. Po zohlednění inflace, která činila 1,6 procenta, vzrostla mzda reálně o 6,4 procenta, vyplývá z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Loni byla dle ČSÚ česká hodinová mzda na úrovni 57 procent průměru EU. Úřad zároveň zveřejnil data o květnové inflaci, která zpomalila na 2,1 procenta.
4. 6. 2026Aktualizováno4. 6. 2026

Novo Nordisk bude v Česku vyrábět látky pro léky na cukrovku a obezitu

Dánská firma Novo Nordisk bude v tuzemsku vyrábět látky pro novou generaci léků na cukrovku a obezitu. Do závodu v osadě Bohumil patřící pod Jevany ve Středočeském kraji investovala několik miliard korun, vyplývá z pozvánky na otevření závodu. V pátek 12. června se ho zúčastní mimo jiné předseda vlády Andrej Babiš (ANO) a prezident společnosti Novo Nordisk Mike Doustdar.
4. 6. 2026
Načítání...