V Česku výrazně přibývá vysokoškoláků, hlavně z řad žen

V Česku výrazně přibývá vysokoškoláků, a to hlavně mezi ženami. Ženy také častěji než muži ovládají víc než dva cizí jazyky. Stále ale vydělávají citelně méně než muži. Jejich mediánový výdělek byl v roce 2017 nižší o víc než 4500 korun. Největší rozdíly v odměňování jsou právě mezi muži a ženami s vysokou školou, ale také mezi vyučenými. Vyplývá to ze srovnání údajů z let 2010 a 2017, které představil Český statistický úřad.

„Ve vzdělanostní struktuře jsou změny výraznější. Ubyl výrazně počet osob se základním vzděláním a vyučených bez maturity. Vzrostly počty vysokoškolsky vzdělaných, a to zejména žen,“ uvedl Marek Řezanka z oddělení pracovních sil ČSÚ.

Od roku 2010 do roku 2017 přibylo 270 tisíc vysokoškolaček a 164 tisíc vysokoškoláků. Ve věku do 35 let mají vysokou školu dvě pětiny žen a 27 procent mužů. Podíl ve prospěch mužů se začíná otáčet u lidí po pětapadesátce. Ve věku nad 65 let má titul 17 procent mužů a osm procent žen.

Zatímco lidí s vysokoškolským vzděláním přibývá, osob se základním vzděláním a vyučených ubylo. Počet mužů s výučním listem bez maturity klesl od roku 2010 do roku 2017 o 139 tisíc. „To jsou vlastně vyučení řemeslníci. Nejde posuzovat jen pozitivně, že tu máme vyšší podíly vysokoškolsky vzdělaných osob. Může tu být velký nedostatek odborně vyučených lidí. Vidíme, že ubývají – u mužů je to opravdu enormní hodnota,“ dodal Řezanka.

Průměrná roční mzda žen jako procento mzdy mužů v roce 2016
Zdroj: Eurostat

I přes rostoucí vzdělání a navyšování mezd ženy v Česku vydělávají stále méně než muži. Rozdíl se ve sledovaném období o něco snížil. V roce 2010 se mediánový výdělek lišil o 19 procent, předloni o 15 procent. I tak měly v roce 2017 ženy mediánovou částku o víc než 4500 korun nižší než muži.

Největší propast byla v odměňování u vysokoškolsky vzdělaných a vyučených. Ženy s titulem pobíraly zhruba o čtvrtinu méně než muži, vyučené o víc než čtvrtinu.

Rozdělení mezd žen a mužů v roce 2017 v ČR
Zdroj: ČSÚ

„Gender pay gap (propast v odměňování mužů a žen) v sobě obsahuje informaci o diskriminaci, ale neměří ji. Nejsme schopni ji statisticky změřit. Je potřeba si uvědomit, že je tu segregace na trhu práce,“ podotkl Marek Řezanka. Ženy obvykle pracují v oborech s nižšími výdělky. Málo jich je také ve vedoucích pozicích. Do výše výdělku se promítá pracovní pauza kvůli rodičovské a péči o děti.

Vývoj průměrné hrubé měsíční mzdy specialistů v oblasti vědy a techniky v ČR (v Kč)
Zdroj: ČSÚ
Vývoj průměrné hrubé měsíční mzdy ICT odborníků v ČR (v Kč)
Zdroj: ČSÚ

Ženy umí lépe cizí jazyky

Statistici se zaměřili i na vzdělávání po ukončení škol. Dál se nové věci učí 37 procent žen a 42 procent mužů. Muži se většinou vzdělávají kvůli práci, ženy kombinují pracovně zaměřené vzdělávání se zálibami.

Podíl jednotlivců v zemích EU, kteří mluví nejméně dvěma jazyky, podle pohlaví (v %)
Zdroj: Eurostat/ČSÚ

Ženy častěji než muži umí nejméně dva cizí jazyky. Velmi pokročilých v některé řeči je desetina mužů a žen. Zhruba pětina lidí naopak neovládá žádný další jazyk. O něco častěji jsou to muži. Největší podíl lidí má základní úroveň znalostí, a to zhruba čtvrtina.

Nejméně dvěma cizími jazyky v Česku mluví něco přes 30 procent mužů a téměř dvě pětiny žen. Česko je tak zhruba na průměru EU. Slováci jsou na tom podle statistik výrazně lépe. Podle Řezanky může být důvodem to, že na Slovensku se bere jako cizí řeč i čeština, zatímco v Česku se slovenština mezi cizí jazyky nepočítá.

Jak používají Evropané ve věku 16–74 let internet v mobilu (údaje za rok 2017, v %)
Zdroj: Eurostat/ČSÚ
Jak se používá v zemích EU internet (údaje za rok 2017)
Zdroj: Eurostat/ČSÚ
Jak ženy a muži v ČR využívají internet pro zábavu (2018, v %)
Zdroj: ČSÚ