Chystané snižování výdajů státu vypovídá o zdravém rozumu, říká bývalý ministr financí Pilný

Nahrávám video

Bývalý ministr financí a stávající náměstek ministryně průmyslu a obchodu Ivan Pilný (ANO) neví, co přesně znamená plán ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) na snížení počtu státních zaměstnanců – kromě učitelů a příslušníků bezpečnostních složek – o 10 procent. Uvedl to v pořadu Interview ČT24. Chystaná úsporná opatření jako celek však vítá. Podle něj vypovídají o zdravém rozumu.

Snižování počtu státních zaměstnanců se může podle Pilného projevit například jako škrtání neobsazených tabulkových míst. Těch jsou na každém ministerstvu desítky nebo stovky a byla by to zřejmě nejméně bolestná varianta. Pokud by to znamenalo opravdové propouštění, šlo by o něco jiného. Zaměstnanců (státu) je tolik, že 10 procent není legrace, upozornil Pilný. 

„Asi bychom měli říci, co s nimi uděláme. Pošleme je na úřad práce, nebo jim najdeme jiné zaměstnání? Nevím přesně, co znamená snížení,“ řekl. 

Přitom zastává názor, že stát je neefektivní. „To je úplně bez debaty.“ Upozornil, že některé zákony, které poslanci přijmou, vytvářejí nová pracovní místa ve státní či veřejné správě, jež se pak musí naplnit. 

V této souvislosti zmínil i služební zákon, který považuje za nepovedený. Má podle něho dva parametry: mít diplom o vzdělání a odpracované roky. Výběrových řízení se pak nemohli zúčastnit lidé z praxe, z podnikatelského prostředí. Tedy právě ti, kteří mají zkušenost a mohli by zvýšit efektivitu státní správy, dodal. 

Zamýšlené snižování výdajů státu však Pilný schvaluje. Vypovídají podle něj o zdravém rozumu. Ministryně totiž musí udržet parametry rozpočtu, včetně deficitu (pro letošek i příští rok se počítá se schodkem maximálně 40 miliard korun). A to nejde tím, že se stále zvyšují výdaje a příjmy začnou eventuálně klesat, poznamenal. 

Narážel tím na zhoršování hospodářské situace ve světě, která bude mít nepříznivý dopad i na českou ekonomiku. O to větší, že se ji nepodařilo diverzifikovat tak, aby nebyla tolik závislá na Německu a EU. „A zejména na automobilovém průmyslu, který se momentálně dostává do velkých problémů.“

Ze své zkušenosti Pilný připomněl i značný tlak na každého ministra financí. Rostou mandatorní (povinné) výdaje  a prostor pro strážce státní kasy se značně zmenšuje. Zpochybnil například slevy na jízdném či dříve zvažované obědy zdarma pro všechny školní děti: „Pytel peněz není nekonečný.“

Upozornil, že rezervy státního rozpočtu jsou vyčerpané. „I ta poslední rezerva v  takzvaném Privatizačním fondu, který se směl využívat jen na ekologické škody nebo na vyrovnávání deficitu důchodového účtu, je už zařazena do státního rozpočtu.“

Hospodaření důchodového účtu
Zdroj: ČT24

Další část pořadu byla věnována důchodům. Pilný poznamenal, že zafixování důchodového věku (nyní na 65 let) je nesmysl, protože populace stárne a bude se muset s hranicí pohnout.  Důchodovou reformu považuje za nutnou, protože současný systém je nestabilní. 

Kritizoval také plány současné ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) na růst peněz určených na důchody. „Neřekla, jako obvykle, v kterých  oblastech se ty peníze vezmou. To není její starost, její starost je utrácet…“

Podle něho ministryně přehlíží i to, že populace stárne a rostou náklady na důchody a za zdravotnictví. „Musíme mít nějakou dlouhodobou strategii a tu paní ministryně evidentně nemá,“ dodal Pilný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
před 1 hhodinou

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
před 11 hhodinami

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
před 20 hhodinami

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
2. 7. 2026

Evropský pohled