Vláda sází na jadernou energetiku, záruky ovšem nedá

Praha – Generální ředitel firmy ČEZ Daniel Beneš prohlásil, že pokud by bylo nutné odstavit Jadernou elektrárnu Dukovany již v roce 2025, považoval by to za tragédii v české energetice. Podle něj by dokonce Česku po roce 2030 mohl hrozit významný deficit výroby elektřiny, ačkoli teď je energie přebytek. Pro vládu je přitom jaderná energetika prioritou, oznámila nicméně, že státní záruky za tuto elektřinu nedá.

Na nedostatku elektřiny se podle Beneše bude podílet pokles těžby lignitu i dožití existujících hnědouhelných a černouhelných zdrojů. Navíc spotřeba poroste v průměru o 0,8 procenta ročně. Významně by mohlo nedostatek energie ovlivnit i odstavení Jaderné elektrárny Dukovany. 

Podle návrhu české energetické koncepce by se přitom v roce 2040 měla až polovina elektřiny vyrábět v jaderných reaktorech, které nahradí docházející uhlí. ČEZ proto kromě dostavby dvou reaktorů v Temelíně usiluje i o prodloužení provozu v Dukovanech. Těm za dva roky skončí licence, podle představ ČEZu by ale mohla nejstarší česká jaderná elektrárna dodávat elektřinu až do roku 2035, tedy o 20 let déle.  

Jaderná elektrárna Dukovany

  • První reaktorový blok byl uveden do provozu v květnu 1985, poslední čtvrtý blok v červenci 1987.
  • Od roku 1985 do září roku 2013 bylo na všech čtyřech blocích elektrárny vyrobeno více než 360 miliard kWh elektrické energie, což je nejvíce ze všech elektráren v České republice.
  • Elektrárna Dukovany pokrývá přibližně 20 procent spotřeby elektřiny v ČR. Ročně vyrobí více než 14 mld. kWh, což by stačilo k pokrytí spotřeby všech tuzemských domácností.

Státní záruky jsou pro státní kasu riziko

Vláda dnes zopakovala, že prioritou je pro ni právě rozvoj jaderné energetiky, zdůraznila ovšem, že bez jakéhokoliv typu státních záruk. Beneš přitom tento týden uvedl, že si nedovede představit, že firma ČEZ v současné situaci postaví dva bloky Jaderné elektrárny Temelín bez státní podpory.  

„Státní záruka za dostavbu Temelína by znamenala neměřitelné riziko pro státní rozpočet i daňové poplatníky. Vláda proto tyto úvahy zamítla,“ oznámil premiér Sobotka. „Jasně jsme řekli, že v současné době odmítáme jakýkoliv typ státní záruky. Vládě se nemůže nikdo divit po zkušenosti s podporou obnovitelných zdrojů, především solárních. To byla problematická zkušenost. Navíc vývoj na energetických trzích je maximálně nepředvídatelný, a vláda se tak těžko může zavázat na garantování cen elektřiny,“ doplnil. 

Zda a kdy se bude Jaderná elektrárna Temelín dostavovat, zatím není vůbec jisté. Soutěže o dostavbu dvou bloků Temelína se účastní Westinghouse a konsorcium MIR.1200. Dalšího uchazeče, Arevu, dříve ČEZ z tendru vyřadil. Firma se proti rozhodnutí brání u Evropské unie. Samotný tendr má tak nejistý konec. Ministr průmyslu Jan Mládek v březnu uvedl, že pravděpodobnější variantou tendru na dostavbu Jaderné elektrárny Temelín je jeho zrušení. 

Obnovitelné energie podle zákona trhu 

Rakušané, kteří tradičně vystupují proti využívání jádra, záměr české vlády vsadit na jadernou energetiku zpochybňují. Česko prý dostatečně nevyhodnotilo možnosti obnovitelných zdrojů, které by mohly nahradit uhlí. Evropská komise chce přitom od roku 2017 prosadit, aby využívání obnovitelných zdrojů fungovalo na normálním tržním principu. To znamená, že by se třeba zavedly aukce tak, aby byla cena za tyto energie skutečně tržní. Teď se v řadě států totiž obnovitelné energie dotují.   

Pravidla mají platit od počátku července. V letech 2015 a 2016 ale budou státy nový systém státní podpory prostřednictvím konkurenčního nabídkového řízení jen testovat u malé části své kapacity obnovitelných zdrojů. „Teprve od roku 2017 se bude toto konkurenční nabídkové řízení vztahovat na veškerou výrobu,“ vysvětlil evropský komisař pro hospodářskou soutěž Joaquín Almunia. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Schodek letošního rozpočtu by měl být asi 310 miliard, zjistila ČT

Sestavování letošního státního rozpočtu jde do finále. Ministryně financí Alena Schillerová potvrdila, že na rok 2026 plánuje schodek přesahující 300 miliard korun. Podle informací ČT z více zdrojů zatím koalice počítá se sumou kolem 310 miliard. Už ve čtvrtek odpoledne projednají klíčový zákon ministři na neformálním zasedání. V pondělí ho pak chce vláda schválit oficiálně a ještě týž den ho poslat sněmovně.
před 2 hhodinami

Zástupci vlády a odborů budou jednat o zvýšení platů, koalice projedná rozpočet

Zástupci vlády a odborů budou ve čtvrtek pokračovat ve vyjednávání o růstu platů ve veřejném sektoru pro letošní rok. V poledne se sejdou ve Strakově akademii. Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) i předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula uvedli, že by se dohoda ve čtvrtek mohla uzavřít. Na schůzku o platech by mělo navázat koaliční jednání o návrhu letošního státního rozpočtu.
před 4 hhodinami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 10 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
včera v 07:00

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
20. 1. 2026

Českem loni proudilo o čtvrtinu víc plynu, část šla na tranzit

Zahraniční dodávky plynu do Česka loni výrazně stouply. Podle poradenské společnosti EGU vzrostl čistý dovoz meziročně o čtvrtinu na téměř sedm miliard kubíků. Stojí za tím vyšší spotřeba, těžba ze zásobníků i rostoucí tranzit komodity na Slovensko a do Polska.
20. 1. 2026

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
20. 1. 2026Aktualizováno20. 1. 2026
Načítání...