Český veřejný dluh v prvním čtvrtletí prudce stoupl. Rychleji se v Unii zadlužovaly jen čtyři státy

Dluh české vlády v poměru k hrubému domácímu produktu stoupl letos v prvním čtvrtletí oproti předchozímu kvartálu o 1,1 procentního bodu na 35,8 procenta. Informoval o tom evropský statistický úřad Eurostat spolu s tím, že šlo o páté nejrychlejší tempo růstu zadlužení v celé Unii za Belgií, Řeckem, Itálií a Slovinskem. 

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK Autor: Josef Horázný

Člen Národní rozpočtové rady Jan Pavel k tomu uvedl, že plánované schodky státního rozpočtu na následující tři roky ukazují, že vláda rezignovala na snahu absolutně redukovat dluh a spoléhá se pouze na silný ekonomický růst.

Dále uvedl, že pokles veřejného (vládního) dluhu ČR v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) je v posledních letech způsoben zejména silným ekonomickým růstem, a nikoliv významnějšími strukturálními reformami veřejných financí. Přitom zachování vysokého růstu HDP nemusí být podle něj do budoucna samozřejmé.

Video Studio ČT24
video

Člen rozpočtové rady Jan Pavel o zadlužení

Úkolem Národní rozpočtové rady je nezávisle hodnotit rozpočtovou politiku, plnění rozpočtových pravidel nebo vydávat zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. V jejím čele je bývalá členka bankovní rady České národní banky Eva Zamrazilová.

 Ministerstvo financí pro agenturu ČTK uvedlo, že celková míra zadlužení dlouhodobě klesá. „Pokles vládního dluhu v poměru k HDP očekává ministerstvo financí i letos,“ uvedl mluvčí resortu Michal Žurovec. Poukázal také na skutečnost, že meziročně vládní dluh v poměru k HDP v prvním čtvrtletí klesl. Loni v prvním čtvrtletí byl dluh 39,9 procenta HDP.

V absolutním vyjádření stoupl v prvním čtvrtletí vládní dluh podle údajů Českého statistického úřadu o 83,8 miliardy korun na 1,833 bilionu korun.

„Navzdory tomu, že čtvrtletní výkyvy jsou v oblasti vládního zadlužení poměrně běžné, tento byl prostě až příliš velký. Navíc se zadlužovala vláda v demisi, bez důvěry parlamentu, a to v čase nebývalé ekonomické prosperity,“ uvedl hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.

Dodal, že Česko je růstem dluhu hned za zeměmi, které mají většinou vysoce problematický stav svých veřejných financí. 

Vývoj státního dluhu za pololetí

Státní dluh v prvním pololetí vzrostl proti konci roku 2017 o zhruba 89 miliard korun na 1,714 bilionu korun. Za růstem dluhu je prodej státních pokladničních poukázek s cílem peníze investovat s větším výnosem a získat dodatečné příjmy státního rozpočtu. Uvedlo to v pátek ministerstvo financí. Dále si ministerstvo ve druhém čtvrtletí předfinancovalo většinu letošní splátky dluhopisu v hodnotě 74,4 miliardy korun. Na každého Čecha tak připadá hypoteticky dluh 161 500 Kč korun. 

MF uvedlo, že meziročně státní dluh klesl o 75,3 miliardy korun. „Pohyb nominální výše státního dluhu v průběhu jednotlivých čtvrtletí je zcela běžný jev způsobený například nesouladem rozložení většího množství aukčních dnů oproti několika splátkám státních dluhopisů v průběhu roku a nijak nevypovídá o trendu zadlužování země,“ informoval mluvčí MF Michal Žurovec.

Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.