Státní rozpočet vykázal koncem letošního června schodek 5,9 miliardy korun, zatímco v květnu skončil s mínusem 23,1 miliardy. Analytici si všímají dobrého výběru daní, ale upozorňují také na přílišnou eskalaci výdajů státu.
Pokud by se červnový rozpočet očistil na příjmové i výdajové straně o prostředky z EU, skončilo by hospodaření schodkem ve výši 28,8 miliardy korun (v květnu pak 51,5 miliardy). Informovalo o tom v pondělí ministerstvo financí. Na celý letošní rok je rozpočet schválen se schodkem 50 miliard korun.
Ve srovnání výsledků ke konci letošního a loňského června, byl současný horší o 10,5 miliard korun.
„Programové prohlášení vlády bude narážet na limity státního rozpočtu. Zvláště růst důchodů a výdajů na státní zaměstnance mohou ohrozit naplnění plánované bilance státního rozpočtu,“ domnívá se hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
Za první pololetí letošního roku bylo státním zaměstnancům vyplaceno 53,1 miliardy korun, což je o 14,2 procenta více než ve stejném období loňského roku, připomněl. „Výdaje na platy státních zaměstnanců se začínají vymykat kontrole a mělo by se přistoupit k redukování počtu administrativních pracovníků,“ zdůraznil Křeček.
Oproti závěru minulého měsíce je situace výrazně příznivější, připomněl ekonom Komerční banky Viktor Zeisel. „Pokračuje velmi dobrý výběr daní, nicméně na zvýšené státní výdaje ani velmi dobrá dynamika ekonomiky, která zvyšuje příjmy rozpočtu, nestačí. Zatímco příjmy státního rozpočtu přidaly 6,7 procent, výdaje vyskočily o 10,3 procent“.
Dobrou zprávou je, že se zvyšovaly i investice, oproti loňskému roku o vysokých 62,7 procent, uvedl ekonom. Začaly se totiž více čerpat evropské peníze. I tak ale zatím investiční aktivita zaostává a stát podle Zeisela letos neutratí všechny prostředky, které se předsevzal proinvestovat, dodal.
Schodkový byl už květen
Rozpočet se letos poprvé dostal do schodku právě v květnu (23,1 miliardy). Hospodaření bylo tehdy podle ministerstva ovlivněno pravidelně se opakujícími vlivy typickými pro květen.
Na straně výdajů šlo o vyplacení dvouměsíční zálohy na regionální školství ve výši 18 miliard korun, čtvrtletní dotace na obnovitelné zdroje energie, čtvrtletní výplatu státního příspěvku na důchodové pojištění a tradičně vyšší výdaje na obsluhu státního dluhu.
„Téměř vyrovnaný rozpočet v sobě skrývá slabé investiční výdaje, které ani tento měsíc nedohnaly slabý začátek roku, a výrazně tak zaostávají za schváleným plánem,“ uvedl analytik Raiffeisenbank František Táborský. Pozitivní zprávou tak je podle něj zrychlení investic financovaných z fondů EU.
Příjmy státu nadále rostou díky spotřebě domácností a vyššímu inkasu na daních, uvedla Reiffeisenbanka. Zároveň ale stoupají i výdaje na dluhovou službu kvůli rostoucím úrokovým sazbám na trhu. Další tlak na výdaje vyvinou státní zaměstnanci, kteří očekávají navýšení platů, zmínil Táborský.
Po očištění o peníze z EU by hospodaření skončilo schodkem 28,8 miliardy Kč. „Vezmeme-li přitom v úvahu, že státu rostlo daňové inkaso oproti minulému roku o 8,5 procenta, a ministryně (financí Alena) Schillerová tak měla k dispozici větší objem peněz než kdokoliv z jejích předchůdců, je takový výsledek ostudný,“ uvedl poslanec ODS a ekonomický expert strany Jan Skopeček.
