Češi jsou aktuálně vůbec největší odpůrci eura, vyplývá z posledního průzkumu Eurobarometr. Na druhou stranu není jejich vztah k této měně úplně negativní – při cestování mimo eurozónu či USA s sebou vezme euro raději než dolar více než polovina Čechů a stejná část jich zároveň považuje euro za stejně stabilní měnu jako před finanční krizí, dokládá červnový průzkum České bankovní asociace (ČBA). Přesto ani v podnikatelské sféře nepanuje ohledně data přijetí eura jasná shoda. A analytici oslovení webem ČT24 tvrdí, že ač jsou většinou pro jednotnou evropskou měnu, s jejím přijetím by se spěchat rozhodně nemělo.
Téměř tři čtvrtiny Čechů vyjádřily v dubnovém průzkumu svůj nesouhlas s eurem jakožto jedinou měnou EU. Ze států, které se zavázaly k přijetí eura při přistupování v roce 2004, je právě v Česku pro tento krok nejmenší podpora. Pro přijetí eura se v dubnovém průzkumu Eurobarometru vyjádřila pouze třetina Čechů.
Česko tak zjevně nenásleduje příklad Slovenska, které k jednotné měně přistoupilo už téměř před deseti lety (v roce 2009). Podle analytiků to však nejde srovnávat. „Souvisí to s jejich zkušenostmi se samostatnou slovenskou měnou po měnové odluce v roce 1993, kdy slovenská koruna v porovnání s českou korunou oslabila a po většinu doby své existence se nevrátila na paritu 1:1 s korunou českou,“ podotýká ekonomický analytik ČBA Miroslav Zámečník.
I když Češi euro jako domácí měnu nechtějí, jeho používání, třeba při cestách do zahraničí, se nebrání. Podle výsledků červnového průzkumu ČBA se na cesty do zemí mimo eurozónu a USA raději vybaví právě eurem (57 %) než dolarem (26 %), případně obojím (17 %). Před výměnou si navíc pečlivě hlídají kurz eura ke koruně a peníze mění podle toho, kdy kurz považují za nejvýhodnější. Což je však často oříšek. Například podle mnoha prognóz měla být nyní koruna silnější, než je, což by českým turistům utrácení v cizině zlevnilo.
Euro je podle Čechů stabilní. Věří mu
Pokud jim však po návratu domů nějaká hotovost zbude, většinou (77 %) si ji schovají pro některou další cestu. „Může to souviset s poplatky za směnu, ale také se v tom odráží skutečnost, že nemalá část Čechů považuje euro za stabilní měnu, a to i navzdory nedávné finanční krizi,“ říká Miroslav Zámečník. Podle průzkumu ČBA totiž věří ve stabilitu eura po krizi téměř polovina dotázaných.
Pokud však jde o úspory, nemůže euro koruně konkurovat. Většina Čechů – čtyři pětiny – spoří v korunách. A pokud jde o eurové půjčky domácnostem, ty se v Česku téměř vůbec nevyskytují. „Svědčí to o důvěře, kterou naše národní měna má, a o její stabilitě. A pokud jde o úvěry, tak také o tom, že úrokové sazby u korunových hypoték jsou pro klienty výhodné,“ upřesňuje Zámečník.
Firmy s eurem pracují více, neznamená to však větší podporu
Podniky využívají oproti domácnostem euro více – pro vklady i úvěry – ale to ještě neznamená větší podporu této měně. Zatímco domácnosti drží na účtech v eurech pouze maximálně tři procenta svých úspor, v případě podniků je z jejich celkových vkladů v eurech až pětina.
Pokud jde o eurové úvěry podnikům, jejich podíl se v závislosti na průběhu cyklu a na vývoji devizového kurzu v posledních deseti letech pohyboval od 18 do 28 procent. Přijetí úvěru v eurech je totiž logické řešení pro firemní sféru s inkasem v eurech a s investicemi z dovozu z eurozóny. S podporou přijetí eura jsou však na tom firmy podobně jako občané. Z posledního šetření Hospodářské komory ČR o postoji k euru tři čtvrtiny firem nejsou přesvědčeny, že otázka přijetí této měny v Česku je aktuální, nebo na tuto otázku nemají názor.
„Podniky si nepřejí, aby vláda hned zkraje svého mandátu stanovila pevný budoucí termín pro jeho přijetí. Výsledky jsou přitom podobné bez ohledu na velikost firmy a/nebo výši jejího obratu,“ říká prezident Hospodářské komory České republiky Vladimír Dlouhý. Pokud by se euro přijímalo teď, dotklo by se především malých firem a drobných podnikatelů.
„Musíme brát v potaz, že podnikatelé v naší zemi nejsou výhradně jen exportéři a pro celou řadu zejména mikro a malých podniků by znamenal přechod na euro jen čisté náklady, třeba v souvislosti se změnou účtu či banky, s úpravami v účetnictví, v dokumentech nebo ve smlouvách,“ upřesňuje Vladimír Dlouhý.
Pokud jde o poměr hotovostních a bezhotovostních plateb, dle šetření Hospodářské komory mírně převažují firmy, které přijímají alespoň někdy hotovostní platby včetně eura (56 %). Zatímco u mikro, malých a středních podniků převládá placení v hotovosti, u velkých firem je to naopak.
Podle analytiků zřejmě proto, že se nenaplnilo to, co koncept od začátku slíbil. Euro zpočátku sice pomohlo k většímu obchodu a rychlejšímu růstu zemí eurozóny a také těsnějšímu politickému dialogu zapojených zemí. „Jak ale ukázala poslední krize, nepomohlo ale členským zemím k silnější ochraně proti vnějším šokům.
Přesto, že zavedení eura bylo podle mého názoru předčasné a euro je stále ,nedospělá‘ měna, domníváme se, že existuje reálná šance na jeho přežití,“ podotýká Dlouhý.
Pokud jde o Českou republiku, neměla by mít problém se splněním Maastrichtských kritérií a vykazuje vyšší stupeň reálné konvergence k jádru měnové unie než v případě řady periferních zemí nebo jejich oblastí, které již v eurozóně jsou, konstatuje Hospodářská komora. Co se ale přesně stane, až Česko převezme euro, a jak to ovlivní jeho ekonomický růst, se těžko odhaduje. „Osobně se ale domnívám, že v případě České republiky může být účinek převzetí eura pozitivní, pokud ovšem nenastane nová eurokrize,“ shrnuje Dlouhý.
Podle analytika Komerční banky Viktora Zeisela euroskepticismus hodně podporují politici, kteří často věci svádí na EU a zkratkovitě vysvětlují problémy v eurozóně. „Šíří se hodně mýtů. Myslím, že Česko už je nějakou dobu připraveno euro přijmout. Za mě čím dříve tím lépe,“ říká Zeisel.
Češi totiž ve skutečnosti nejsou euroskeptici, jenom nyní nevidí žádný pádný důvod, proč euro přijímat – míní hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda. „Popravdě, on ani neexistuje. S Německem jsme obchodně provázáni i bez eura mnohem intenzivněji než řada zemí eurozóny. Jsme tak díky geografické blízkosti Německu v podstatě v ekonomickém jádru Evropské unie už nyní. Přijetím eura bychom tento nadmíru příznivý stav již těžko mohli nějak zásadně vylepšit,“ vysvětluje Kovanda.
Naopak bychom podle něho na sebe vzali spoustu přímých a nepřímých, explicitních i implicitních nákladů případné další záchrany problémových zemí eurozóny, zejména jejího jižního křídla. Není tak podle něho s přijetím proč spěchat. „Eurozóna potřebuje zásadní reformu, jelikož nefunguje uspokojivě. Teprve po této reformě, bude-li úspěšná, můžeme o přijetí eura reálně uvažovat. To znamená, že dříve než v roce 2025 euro nepřijmeme, což je ekonomicky i celospolečensky dobře,“ míní Kovanda.
Nejlepší chvíle na přijetí? Až budou ekonomiky členů sladěné
I analytik finančních trhů společnosti NextFinance Jiří Cihlář souhlasí s tím, že nejlepší chvílí pro přijetí eura bude chvíle, kdy budou sladěny ekonomické kondice všech členů eurozóny – Německa, Řecka, Itálie, Česka. Euru a eurozóně podle něho výrazně ublížila poslední krize spojená s bankrotem Řecka. Ta výrazně snížila image eura. Jenže taková Itálie, která se poslední dobou potýká s problémy, by mohla být ještě větší sousto než Atény, míní.
„Z našeho pohledu by Česká republika přijetím eura, a tím prakticky k zafixování kurzu, přišla o nárazníkovou zónu v případě nepříznivého ekonomického vývoje. České ekonomice v dobách krize může pomoci slabší koruna, naopak v době přehřívání ekonomiky nám může pomoci zchlazení díky silnější koruně. O to bychom přišli při přijetí eura a navíc bychom se mohli v budoucnu obávat podílu na záchraně některých členů eurozóny,“ říká Cihlář. Jenže – na druhou stranu – sladění všech zmíněných ekonomik považuje za utopii.
A analytici poukazují i na to, že v situaci, kdy je koruna slabá, se přechod na euro většině Čechů nevyplatí – takže proč spěchat. „Bylo by vhodné dlouhodobě pracovat na posilování koruny vůči euru a až se dostaneme ke kurzu kolem 20 CZK/EUR, můžeme začít uvažovat o případném přijetí společné evropské měny,“ míní hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
Za rok bude euro za 24,60 Kč. Možná
Koruna se v minulých dnech ocitla pod výprodejním tlakem takové razance, kterou čekal málokdo. „To však nic nemění na tom, že fundamentálně má na výrazně silnější úroveň a že je tedy v současnosti podhodnocená. Je však obtížné říci, kdy její oslabování ustane,“ zamýšlí se Kovanda. Možná ale už Česko do této fáze vstoupilo v minulém týdnu.
Jak poukazuje Kovanda, proti dolaru totiž v pátek zpevnila na svoji nejsilnější úroveň od poloviny června. Americká měna oslabila vlivem horších než očekávaných zpráv z trhu práce. Ukázalo se totiž, že mzdy v USA rostly v červnu pomaleji, než trh předpokládal. To mimochodem snižuje inflační očekávání a redukuje pravděpodobnost čtyřnásobného zvýšení základní úrokové sazby v letošním roce.
Naproti tomu euro koncem minulého týdne získalo oporu v příznivém objemu německých průmyslových objednávek a ve zmírnění americké rétoriky ve věci možného zavedení cel na automobily dovážené z Evropské unie. Euro proto v pátek vůči dolaru zpevnilo na svoji nejsilnější úroveň od poloviny června. „A právě toto posílení eura vůči dolaru pomohlo k posílení vůči americké měně právě i české koruně, která se s eurem tak trochu ‚svezla‘,“ říká Kovanda.
Světová obchodní válka, která se v pátek vyostřila zavedením amerických cel na čínský dovoz, už byla v kurzu příslušných měn do značné míry započítána. „Nicméně její případná další eskalace dopadne na korunu negativně a zbrzdí zpevňování české měny,“ dodává. Česká měna by se ovšem i tak do začátku letošního podzimu měla podle něho vrátit na úrovně pod 25,50 koruny za euro. Za rok touto dobou se pak jedno euro bude prodávat za 24,60 koruny.
Itálie, Řecko, brexit – to vše ovlivňuje kurz i chuť k euru
Podle analytika Cihláře sice Česká národní banka rozhodla neplánovaně už v polovině letošního roku znovu zvýšit úrokové sazby, ale na druhé straně se nezavázala, že i v dalších měsících zrychlí tempo zvyšování sazeb. To koruně škodí.
„Koruna navíc přestává být atraktivní pro zahraniční investory. Ti přitom ke koruně ještě loni ve velkém utíkali před předpokládaným koncem intervencí. V té době se těšili na skokové posílení koruny. Toho se nyní nedočkají,“ vysvětluje Cihlář.
Koruna má proto tak podle něho během měsíce prostor jen pro mírné posílení. „Ten ale bude narážet na občasné výprodeje koruny ze strany zahraničních investorů. Sázíme na to, že koruna nejprve stáhne část svých posledních ztrát – bariéra leží na hladině 25,20 CZK/EUR. Potom předpokládáme (jen dočasné) přerušení posilování a dočasnou korekci,“ konstatuje Cihlář. Pro třetí čtvrtletí roku 2019 tak počítá s kurzem koruna na úrovni 25,90 CZK/EUR.
Impulsem pro současné oslabení koruny byla podle analytika KB Cihláře politická nestabilita v Itálii. K ní se posléze připojila i globální nejistota, když se začalo nejdříve mluvit o obchodních válkách – ty nabraly jasné kontury a začala padat konkrétní opatření. A k tomu všemu je potřeba připočíst i nejistotu ohledně brexitu.
„Začal tak výprodej rizikových aktiv a s ním i české koruny. Důvody tak nevyplývají z domácích podmínek a domácí aktéři s těmito vlivy mohou jen velmi těžko bojovat. Do toho všeho jsme zaznamenali slabší ekonomická čísla z eurozóny a tím oslabení eura. S eurem však oslabily i středoevropské měny včetně koruny,“ vysvětluje.
Další vyostření obchodních válek tak však skutečně podle něho může postihnout i korunu. „Pokud by se prezident Trump rozhodnul zavést cla na auta, v ohrožení je až 0,4 % českého HDP v nejhorším scénáři. To by jistě domácí měnou zamávalo,“ říká Cihlář.
„Očekáváme spíše zklidnění situace a postupné posilování koruny. Za rok by mohla znovu atakovat hranici 25 korun za euro,“ dodává.
Hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček míní, že vzhledem k výkonu české ekonomiky by mělo postupně docházet k posilování koruny vůči euru. Navíc Česká národní banka na rozdíl od Evropské centrální banky již téměř rok zvyšuje úrokové sazby, což by mělo přispět k rychlejšímu posilování koruny.
„Aktuální dění na trzích nám však ukazuje, že krátkodobě se jako významnější ukázaly jiné efekty. Jde hlavně o strach investorů, kteří se houfně začali stahovat z rozvíjejících se trhů a přenáší své investice do dolarových a eurových aktiv. Česká republika je velkými investičními fondy považována za rozvíjející se trh, a proto se v posledních týdnech snížila poptávka po koruně. Slabší poptávka pak nevyhnutelně vede k oslabování kurzu koruny vůči euru,“ říká Křeček.
Oproti jiným měnám na rozvíjejících se trzích si však koruna podle něho vede dobře a prozatím dochází pouze k mírnému zakolísání kurzu. „V případě eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Evropskou unií může dojít k daleko prudšímu kolísání kurzu naší měny. Nepředvídatelnost a nestabilita na trzích mají nejvážnější důsledky pro malé a otevřené ekonomiky s vlastní měnou, a právě mezi takové patří Česká republika,“ říká Křeček.
Z dlouhodobějšího pohledu by koruna opět měla začít posilovat vůči euru. „V průběhu příštího roku bychom se měli pohybovat kolem kurzu 25 CZK/EUR,“ míní Křeček.
