Bulharská ministryně je dle médií napojená na firmu, co převezme byznys ČEZu. Teď musela rezignovat

Bulharská ministryně energetiky Temenužka Petkovová rezignovala poté, co se objevily zprávy, že je napojená na vlastníky malé a prakticky neznámé firmy Inercom, která kupuje majetek české energetické společnosti ČEZ v Bulharsku. Ministryně v pátek oznámila, že předala rezignaci premiérovi, a ten podle agentury Reuters potvrdil, že ji přijme.

ČEZ ve čtvrtek oznámil, že schválil prodej bulharských aktiv společnosti Inercom Bulgaria, v pátek pak smlouvu podepsal. Transakce podléhá ještě schválení bulharského antimonopolního úřadu, informovala mluvčí ČEZ Alice Horáková. Cena transakce nebyla zveřejněna. ČEZ ale již dříve uvedl, že nabídka Inercomu je výrazně nad tržní hodnotou prodávaných aktiv stanovenou nezávislým oceněním.

Bulharský ekonomický týdeník Kapital s odkazem na své zdroje napsal, že cena obchodu je zhruba 320 milionů eur (8,1 miliardy korun).

Smlouva bude ještě prověřena

Premiér Bojko Borisov novinářům v Bruselu řekl, že rezignaci Petkovové přijme, jakékoliv možné provinění ale odmítl. Dohodu podle něj prověří nezávislé regulační orgány, které rozhodnou, zda ji schválí.

Podle bulharského listu Kapital Borisov také uvedl, že o situaci v pátek ráno mluvil s českým premiérem v demisi Andrejem Babišem (ANO). 

Když jsem s ministryní Petkovovou mluvil, řekla mi, že je zná. Chci potvrdit, že (vláda) žádným způsobem tu dohodu neovlivnila.
Bojko Borisov
bulharský premiér

 Šéf bulharské parlamentní komise pro energetiku Deljan Dobrev vyjádřil obavy, zda bude málo známý podnik schopen spravovat strategický majetek v energetickém sektoru s ročními příjmy zhruba 1,8 miliardy leva (23,3 miliardy Kč). Obavy z výběru kupce a jeho schopnosti dohodu financovat vyjádřila také opozice.

 „Znám ty lidi více než 20 let. A protože v žádném případě nechci, aby ty vztahy byly komentovány, aby byl důvod k pochybnostem o té dohodě, mluvila jsem s premiérem,“ řekla Petkovová novinářům. „To správné, co je třeba udělat, když je byť i nejmenší pochybnost o nějakém problému nebo o případném vlivu, je podle mého názoru nabídnout rezignaci premiérovi. On pak rozhodne, co dál,“ uvedla. 

ČEZ vstoupil na bulharský trh ke konci roku 2004. Jeho distribuční i prodejní společnost tam obsluhuje asi tři miliony zákazníků, zejména v západní části země. 

Společnost ČEZ se rozhodla z Bulharska odejít kvůli dlouhotrvajícím sporům s místními úřady. Kromě toho se chce soustředit na Českou republiku a střední Evropu a na obnovitelné zdroje energie v zemích, jako je Německo a Francie. Předloni ČEZ zahájil mezinárodní arbitráž proti bulharské vládě.

Společnost už loni oznámila, že našla kupce pro svou bulharskou černouhelnou elektrárnu Varna, kterou prodávala odděleně. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Schillerová bude chtít přesvědčit prezidenta k podpisu rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve sněmovně o něm jednat s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal, řekla v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se totiž zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Na to upozorňuje i Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
před 2 hhodinami

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
včera v 09:11

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
včera v 06:40

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
12. 2. 2026

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
12. 2. 2026

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
12. 2. 2026

Sněmovna podpořila základní parametry rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci v úvodním čtení podpořila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.
11. 2. 2026Aktualizováno12. 2. 2026

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
11. 2. 2026
Načítání...