Lidé dluží již více než dva biliony korun, své závazky však nyní zvládají lépe než dřív

6 minut
Ředitel Nebankovního registru Rajl o vývoji dluhu
Zdroj: ČT24

Horší i lepší zpráva přišly z úvěrového trhu: objem celkového dluhu obyvatel vzrostl ke konci června meziročně o devět procent na 2,06 bilionu korun, lidé však zvládají své závazky lépe splácet. Snižuje se tak počet klientů, kteří mají se splácením výrazné problémy. Vyplývá to z údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací.

Na zadlužení se nejvíce – téměř z 80 procent – podílí dlouhodobý dluh (hypotéky a úvěry ze stavebního spoření). Zbytek připadá na krátkodobý dluh (úvěry na spotřebu). Souhrnně dluh stoupl meziročně o 168,5 miliardy korun na 2,06 bilionu korun. Pouze dvě procenta z toho jsou však ohrožena nesplácením, uvedl pro ČT výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací Jiří Rajl.

V samotném druhém čtvrtletí dluh stoupl o 50,3 miliardy, což byl nejvyšší mezičtvrtletní nárůst za poslední tři roky.

„Ve druhém čtvrtletí pokračoval vysoký zájem o úvěry na bydlení, což dokládá nadprůměrný meziroční růst jejich objemu o téměř deset procent,“ uvedla výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací Lenka Novotná. Jednou z příčin zvýšení celkového dluhu ve druhém čtvrtletí je vedle dobré ekonomické situace podle ní také obava lidí z budoucího růstu úrovně úrokových sazeb u hypoték.

Lidem se daří lépe splácet

Téměř o čtrnáct procent na 40,6 miliardy korun se však snížil objem úvěrů ohrožených nesplácením (za ohrožený dluh se považuje dluh, u kterého nebyly zaplaceny tři po sobě následující splátky nebo došlo k jeho zesplatnění). 

Za poslední dva roky se tak ohrožený dluh snížil o pětinu, když ve druhém čtvrtletí 2015 ještě přesahoval 50 miliard korun.

Struktura ohroženého dluhu je zcela opačná než struktura poskytnutého dluhu, u kterého činí dluh na bydlení zhruba 80 procent. Ukazuje se, že lidé, kteří si berou úvěry na bydlení, tak většinou činí po zralé úvaze, zatímco spotřebitelské půjčky mohou být často výsledkem impulzivního jednání, ve kterém klienti mohou přecenit své finanční možnosti. Lidé se také snaží nejprve splatit dluhy, za které ručí svojí nemovitostí, upozornil Rajl.

„Dochází k tomu, že lidé stále častěji lépe a lépe splácejí své závazky. Proto v zadlužování nevidíme v tuto chvíli žádný rizikový faktor. Otázkou je, co tak vysoké zadlužení udělá v budoucnu,“ řekl. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podle českých politiků jsou cla očekávaným kompromisem

Obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy znamená pro obchod zásadní stabilitu a předvídatelnost, uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO) konstatoval, že by díky dohodě české firmy nemusely zásadním způsobem strádat. Dohodu, kterou v neděli uzavřela šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová a americký prezident Donald Trump, uvítal také německý kancléř Friedrich Merz.
před 14 hhodinami

Obrana potřebuje sedm miliard ke splnění závazku vůči NATO. Vyhlíží proto tanky

Plánované výdaje na obranu zatím letos dosahují 1,92 procenta očekávaného HDP, spočítala ČT. Vrcholní představitelé vlády včetně ministryně obrany Jany Černochové (ODS) přitom považují dodržení závazku vůči NATO vydávat na obranu dvě procenta HDP za klíčovou prioritu. Zatím ale chybí konkrétní plán, kdy a jak kabinet případně chybějících sedm miliard do obranného rozpočtu dodá. Černochová připustila, že by požadované peníze mohla dostat po uzavření zakázky na nové tanky.
včera v 07:00

O peníze na dostupné bydlení je obří zájem, vláda stopla příjem žádostí

Vláda kvůli mimořádnému zájmu pozastavila přijímaní nových žádostí o peníze na výstavbu či rekonstrukci nájemního bydlení. Kabinet totiž pro letošní rok vyčlenil sedm miliard korun, už teď se ale sešly požadavky obcí a firem za dvacet miliard. Podle opozice by mělo jít do programu peněz víc. Kabinet se hájí tím, že finance stačí vyčlenit v rozpočtu až pro příští roky, protože reálně se vyplácejí při zahájení prací. I proto ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na letošek finance doplnit neplánuje.
včera v 06:00

Orbán pohrozil blokováním rozpočtu EU. Od Bruselu chce zmrazené peníze

Maďarská vláda nepodpoří nový sedmiletý rozpočet Evropské unie, dokud Brusel zemi neuvolní všechny zmrazené peníze z unijních fondů. V sobotu to prohlásil maďarský premiér Viktor Orbán v každoročním projevu v rumunském Sedmihradsku, kde žije maďarská menšina.
26. 7. 2025Aktualizováno26. 7. 2025

Škoda Auto zvýšila zisky, Volkswagen si pohoršil

Automobilka Škoda Auto v prvním pololetí zvýšila provozní zisk zhruba o dvanáct procent na téměř 1,29 miliardy eur (31,5 miliardy korun). Zvýšil se i celkový prodej aut. Mateřský koncern Volkswagen však zaznamenal meziroční pokles provozních zisků o třetinu, i když mírně zvýšil prodej aut na 4,36 milionu kusů z 4,34 milionu před rokem. Zároveň i kvůli dopadu amerických dovozních cel zhoršila automobilka celoroční výhled.
25. 7. 2025Aktualizováno25. 7. 2025

Dřevostavby bude možné stavět vyšší

Až osm podlaží místo čtyř budou moct mít dřevostavby od 1. srpna. Začne platit nová norma, která umožní stavět čistě dřevěné domy do osmnácti metrů a do dvaceti dvou a půl metru s nehořlavou, třeba železobetonovou spodní částí. Teď směly dřevostavby být maximálně dvanáctimetrové. Úprava normy by měla zrychlit výstavbu u bytových nebo kancelářských staveb.
25. 7. 2025

Evropská protiopatření by Američany určitě bolela, míní Horská

„Je to zhruba jedna pětina celkového exportu zboží do Ameriky. (...) Není to malá částka a je to něco, co by určitě američtí spotřebitelé pocítili a bolelo by je to,“ řekla v Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem poradkyně premiéra Petra Fialy (ODS) a hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská v souvislosti s předschváleným protiopatřením na americké zboží v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Opatření vejdou v platnost v případě, že se USA a EU nedohodnou, jednání s americkou administrativou ale dosud neskončila.
24. 7. 2025

Deště dál komplikují žně. Regenerativní pole zkouší vyzrát na klima

Časté přeháňky i vytrvalejší deště v posledních dnech komplikují farmářům sklizeň obilí a řepky. Na jižní Moravě je zatím sklizena jen zhruba třetina ploch. Každý další déšť navíc snižuje kvalitu obilí. V celém Česku zemědělci zatím sklidili necelých třináct procent jimi osetých polí, zlomek proti loňsku. Farmáři na Královéhradecku se na klimatickou změnu snaží vyzrát. Regenerativní pole se zaměřují na obnovu a oživení půdy.
24. 7. 2025
Načítání...