Ředitel Nebankovního registru Rajl o vývoji dluhu
Na zadlužení se nejvíce – téměř z 80 procent – podílí dlouhodobý dluh (hypotéky a úvěry ze stavebního spoření). Zbytek připadá na krátkodobý dluh (úvěry na spotřebu). Souhrnně dluh stoupl meziročně o 168,5 miliardy korun na 2,06 bilionu korun. Pouze dvě procenta z toho jsou však ohrožena nesplácením, uvedl pro ČT výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací Jiří Rajl.
V samotném druhém čtvrtletí dluh stoupl o 50,3 miliardy, což byl nejvyšší mezičtvrtletní nárůst za poslední tři roky.
„Ve druhém čtvrtletí pokračoval vysoký zájem o úvěry na bydlení, což dokládá nadprůměrný meziroční růst jejich objemu o téměř deset procent,“ uvedla výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací Lenka Novotná. Jednou z příčin zvýšení celkového dluhu ve druhém čtvrtletí je vedle dobré ekonomické situace podle ní také obava lidí z budoucího růstu úrovně úrokových sazeb u hypoték.
Lidem se daří lépe splácet
Téměř o čtrnáct procent na 40,6 miliardy korun se však snížil objem úvěrů ohrožených nesplácením (za ohrožený dluh se považuje dluh, u kterého nebyly zaplaceny tři po sobě následující splátky nebo došlo k jeho zesplatnění).
Za poslední dva roky se tak ohrožený dluh snížil o pětinu, když ve druhém čtvrtletí 2015 ještě přesahoval 50 miliard korun.
Struktura ohroženého dluhu je zcela opačná než struktura poskytnutého dluhu, u kterého činí dluh na bydlení zhruba 80 procent. Ukazuje se, že lidé, kteří si berou úvěry na bydlení, tak většinou činí po zralé úvaze, zatímco spotřebitelské půjčky mohou být často výsledkem impulzivního jednání, ve kterém klienti mohou přecenit své finanční možnosti. Lidé se také snaží nejprve splatit dluhy, za které ručí svojí nemovitostí, upozornil Rajl.
„Dochází k tomu, že lidé stále častěji lépe a lépe splácejí své závazky. Proto v zadlužování nevidíme v tuto chvíli žádný rizikový faktor. Otázkou je, co tak vysoké zadlužení udělá v budoucnu,“ řekl.