Nečas je připraven zablokovat vznik bankovního dohledu EU

Praha - Premiér Petr Nečas prohlásil, že je připraven zablokovat vznik bankovního dohledu v Evropské unii. A to v případě, pokud nebudou vyřešeny sporné návrhy ohrožující stabilitu českého systému. O bankovní unii začnou jednat představitelé členských zemí na summitu v Bruselu už zítra.

premiér Petr Nečas

„Celkem 95 procent tuzemského bankovního trhu je ovládáno zahraničními matkami. To nás musí vést k velké opatrnosti v rámci regulace. Jde o zajištění garancí pro tuzemský sektor, proto můžeme těžko souhlasit například se vzájemným půjčováním. Kdyby byla předložena bankovní unie v současné podobě, tak bychom to bezpochyby vetovali.“

Vláda považuje za nerealistické spuštění dohledového systému od ledna 2013.

Nečas: Chceme jen zajistit stabilitu domácího bankovního sektoru

Cílem vlády je podle Nečase pouze zajistit stabilitu domácího bankovního sektoru. „Patříme jen mezi tři země OECD, které nemusely dávat peníze do bank. Vklady přesahují objem úvěrů a máme kvalitní dohled,“ uvedl Nečas. Skepticky se k jednotnému dohledu v rámci EU vyjadřuje dlouhodobě i Česká národní banka.

Podle ČSSD by se mělo Česko na bankovní unii podílet

„Pokud se nebudeme účastnit na tomto procesu integrace, tak se může stát, že budeme bokem možnosti ten vývoj ovlivnit,“ tvrdí místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek.

Asociace exportérů pak dnes vládu vyzvala, aby vstupu ČR do bankovní unie „všemi dostupnými prostředky“ zabránila. Podle asociace by začleněním Česka do bankovní unie mohlo být přímo ohroženo zdraví nejvýznamnějších tuzemských bank a většiny proexportně orientovaných společností v ČR. „Naše banky již jednou prošly očistnou kúrou, která stála daňové poplatníky více než 500 miliard korun. Nedopusťte, aby se tato situace s pravděpodobně ještě mnohem horšími ekonomickými dopady opakovala,“ uvedli exportéři.

Exportéři: Bankovní unie by mohla znamenat konec českého bankovnictví

Podle nich by pravomoc regulátora bankovního trhu měla dál zůstat v rukou České národní banky. Bankovní unie by podle exportérů prý mohla znamenat konec českého bankovnictví. 

„Pro Česko, které není členem eurozóny, je zapojení do těchto mechanismů velmi riskantní a může přinést jenom ztráty,“ říká Pavel Páral, šéfredaktor týdeníku Euro.

Evropská centrální banka by měla mít dohled nad všemi bankami v eurozóně a mohla by schvalovat bankovní licence, trestat banky a případně je i zavírat. „Vytvořit bankovní dohled je naší hlavní prioritou,“ prohlásil v minulosti předseda Evropské komise José Manuel Barroso. Podle něj by tak byly lépe zajištěny vklady a unie by měla nástroj k odvrácení krize.

Protesty před ECB
Zdroj: Ralph Orlowski/ISIFA/Getty Images

O bankovní unii budou jednat představitelé členských zemí EU na summitu v Bruselu 18. a 19. října. Aby návrh začal platit, musí ho schválit všechny země sedmadvacítky. V zákulisí Summitu se podle odborníků budou řešit hlavně problémy Řecka a Španělska. Řekové si už výrazně utahují opasky. Španělé naopak s žádostí o finanční pomoc stále otálejí. V zájmu Německa je, aby Španělé o pomoc požádali až příští měsíc. Může se tak totiž projednat v jednom balíku s úvěrovým programem pro Řecko a záchranou Kypru. Němečtí voliči by tak podle odborníků byli shovívavější k dalším zahraničním výdajům jejich vlády.

Berlín dal už dříve najevo, že s rozšířením kontroly na všechny bankovní ústavy v měnové unii nesouhlasí. Německá kancléřka Angela Merkelová na summitu EU na konci června signalizovala, že by chtěla podřídit dozoru ECB jen 25 největších bank v eurozóně. Dohled nad všemi bankami podporuje naopak francouzský prezident François Hollande.

„Ohledně bankovní unie čekám, že dojde k velice malému pokroku. Domnívám se, že i po tomto summitu přetrvají rozpory mezi Německem na straně jedné a zbytkem ekonomik na straně druhé,“ říká hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš.

Posílení supervize, díky níž by mimo jiné měla Evropská centrální banka získat podle návrhů komise nové dozorové pravomoci nad 6 000 bankami v eurozóně, by mělo být jedním z hlavních stavebních kamenů bankovní unie. K dalším by měly patřit společný garanční systém vkladů a fond na řešení problémů bank. Návrhy, jak by měly tyto další části bankovní unie vypadat, nicméně Brusel zatím nepředstavil.

Bankovní dohled

  • Od ledna příštího roku by měl vzniknout dohled nad všemi bankami, které by požádaly o pomoc záchranný fond ESM.
  • Od července by se pak dohled rozšířil na banky, které jsou důležité pro finanční systém.
  • Zbývající banky by přešly pod dohled ECB od roku 2014.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČNB ponechala základní úrokovou sazbu beze změny

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procentech. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Finanční trh stabilitu úrokových sazeb očekával.
15:19Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
včeraAktualizovánovčera v 15:26

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
včera v 11:53

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
včera v 09:08

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Cenový tlak na potraviny polevuje, ve stavebnictví však sílí

Čeští spotřebitelé stále čelí rychlému růstu cen hovězího, vajec nebo drůbeže, méně si naopak připlatí za brambory, ovoce a zeleninu. Potraviny obecně nezdražují podle Českého statistického úřadu tak rychle jako dříve. Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka by tak jejich ceny mohly být stabilnější. Tlak na ceny naopak nepolevuje ve stavebnictví, které se potýká s vysokými náklady na materiál a energie. Sektoru se také nedostává kvalifikované pracovní síly, jako jsou zedníci, tesaři nebo stavbyvedoucí. Rostou i nároky na pracovníky, kteří potřebují znát nové technologie.
16. 12. 2025

Platby za obnovitelné zdroje se zcela přesunou na stát

Stát v příštím roce převezme veškeré financování podporovaných zdrojů energie (POZE). Státní rozpočet to nově zatíží dalšími zhruba sedmnácti miliardami korun, celkově tak stát za poplatky dá více než 41 miliard korun. Schválila to vláda ANO, SPD a Motoristů, která tím chce snížit regulované ceny elektřiny. Domácnostem by toto opatření mělo regulovanou část energií oproti letošku snížit o více než patnáct procent, firmám ještě výrazněji. Dosud bylo financování POZE rozděleno mezi stát a odběratele.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Volkswagen po 24 letech uzavřel svou továrnu v Drážďanech

Továrna německé automobilky Volkswagen v Drážďanech ukončila po 24 letech provoz. Stroje se v takzvané Skleněné manufaktuře zastavily, jakmile vyrobily poslední vůz – červený Volkswagen ID.3. Automobil, na který se podepsali všichni zaměstnanci, se stane muzejním exponátem. Samotná drážďanská továrna se za padesát milionů eur (1,2 miliardy korun) změní v centrum inovací. Německá média upozornila, že to je poprvé v 88leté historii, kdy Volkswagen uzavřel některou ze svých továren v Německu.
16. 12. 2025
Načítání...