Nečas je připraven zablokovat vznik bankovního dohledu EU

Praha - Premiér Petr Nečas prohlásil, že je připraven zablokovat vznik bankovního dohledu v Evropské unii. A to v případě, pokud nebudou vyřešeny sporné návrhy ohrožující stabilitu českého systému. O bankovní unii začnou jednat představitelé členských zemí na summitu v Bruselu už zítra.

premiér Petr Nečas

„Celkem 95 procent tuzemského bankovního trhu je ovládáno zahraničními matkami. To nás musí vést k velké opatrnosti v rámci regulace. Jde o zajištění garancí pro tuzemský sektor, proto můžeme těžko souhlasit například se vzájemným půjčováním. Kdyby byla předložena bankovní unie v současné podobě, tak bychom to bezpochyby vetovali.“

Vláda považuje za nerealistické spuštění dohledového systému od ledna 2013.

Nečas: Chceme jen zajistit stabilitu domácího bankovního sektoru

Cílem vlády je podle Nečase pouze zajistit stabilitu domácího bankovního sektoru. „Patříme jen mezi tři země OECD, které nemusely dávat peníze do bank. Vklady přesahují objem úvěrů a máme kvalitní dohled,“ uvedl Nečas. Skepticky se k jednotnému dohledu v rámci EU vyjadřuje dlouhodobě i Česká národní banka.

Podle ČSSD by se mělo Česko na bankovní unii podílet

„Pokud se nebudeme účastnit na tomto procesu integrace, tak se může stát, že budeme bokem možnosti ten vývoj ovlivnit,“ tvrdí místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek.

Asociace exportérů pak dnes vládu vyzvala, aby vstupu ČR do bankovní unie „všemi dostupnými prostředky“ zabránila. Podle asociace by začleněním Česka do bankovní unie mohlo být přímo ohroženo zdraví nejvýznamnějších tuzemských bank a většiny proexportně orientovaných společností v ČR. „Naše banky již jednou prošly očistnou kúrou, která stála daňové poplatníky více než 500 miliard korun. Nedopusťte, aby se tato situace s pravděpodobně ještě mnohem horšími ekonomickými dopady opakovala,“ uvedli exportéři.

Exportéři: Bankovní unie by mohla znamenat konec českého bankovnictví

Podle nich by pravomoc regulátora bankovního trhu měla dál zůstat v rukou České národní banky. Bankovní unie by podle exportérů prý mohla znamenat konec českého bankovnictví. 

„Pro Česko, které není členem eurozóny, je zapojení do těchto mechanismů velmi riskantní a může přinést jenom ztráty,“ říká Pavel Páral, šéfredaktor týdeníku Euro.

Evropská centrální banka by měla mít dohled nad všemi bankami v eurozóně a mohla by schvalovat bankovní licence, trestat banky a případně je i zavírat. „Vytvořit bankovní dohled je naší hlavní prioritou,“ prohlásil v minulosti předseda Evropské komise José Manuel Barroso. Podle něj by tak byly lépe zajištěny vklady a unie by měla nástroj k odvrácení krize.

Protesty před ECB
Zdroj: Ralph Orlowski/ISIFA/Getty Images

O bankovní unii budou jednat představitelé členských zemí EU na summitu v Bruselu 18. a 19. října. Aby návrh začal platit, musí ho schválit všechny země sedmadvacítky. V zákulisí Summitu se podle odborníků budou řešit hlavně problémy Řecka a Španělska. Řekové si už výrazně utahují opasky. Španělé naopak s žádostí o finanční pomoc stále otálejí. V zájmu Německa je, aby Španělé o pomoc požádali až příští měsíc. Může se tak totiž projednat v jednom balíku s úvěrovým programem pro Řecko a záchranou Kypru. Němečtí voliči by tak podle odborníků byli shovívavější k dalším zahraničním výdajům jejich vlády.

Berlín dal už dříve najevo, že s rozšířením kontroly na všechny bankovní ústavy v měnové unii nesouhlasí. Německá kancléřka Angela Merkelová na summitu EU na konci června signalizovala, že by chtěla podřídit dozoru ECB jen 25 největších bank v eurozóně. Dohled nad všemi bankami podporuje naopak francouzský prezident François Hollande.

„Ohledně bankovní unie čekám, že dojde k velice malému pokroku. Domnívám se, že i po tomto summitu přetrvají rozpory mezi Německem na straně jedné a zbytkem ekonomik na straně druhé,“ říká hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš.

Posílení supervize, díky níž by mimo jiné měla Evropská centrální banka získat podle návrhů komise nové dozorové pravomoci nad 6 000 bankami v eurozóně, by mělo být jedním z hlavních stavebních kamenů bankovní unie. K dalším by měly patřit společný garanční systém vkladů a fond na řešení problémů bank. Návrhy, jak by měly tyto další části bankovní unie vypadat, nicméně Brusel zatím nepředstavil.

Bankovní dohled

  • Od ledna příštího roku by měl vzniknout dohled nad všemi bankami, které by požádaly o pomoc záchranný fond ESM.
  • Od července by se pak dohled rozšířil na banky, které jsou důležité pro finanční systém.
  • Zbývající banky by přešly pod dohled ECB od roku 2014.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...