Minimální mzda v Česku opět poroste. K jejímu zvýšení na úroveň 40 procent průměrného výdělku, tedy zhruba 11 200 korun, se vládní strany zavázaly v koaliční smlouvě. Na jaké výši se ustálí v příštím roce, se ale zatím kabinet neshodl, podobně jako sociální partneři. V současné době pobírá minimální mzdu 9900 korun kolem 115 tisíc Čechů. Velká jednání o její nové výši se očekávají v létě, v červenci by se měla jejím úpravám věnovat tripartita.
O kolik konkrétně by se měla minimální mzda od ledna zvýšit, se zatím vládní koalice neshodne. Podle ČSSD by měla stoupnout ze současných 9900 korun na rovných 11 tisíc. „Jestliže to navýšení by bylo takto skokové, tak je otázka, zda by nebylo vhodné to během toho roku rozdělit třeba na dvakrát,“ míní ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD).
S postupným zvyšováním by souhlasil i ministr financí a šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Navýšení o 1100 korun najednou mu přijde hodně. „Jsou sektory, kde skutečně to může být dost velký problém a samozřejmě se to následně projeví v cenách těch služeb,“ tvrdí Babiš (ANO).
Stejný názor mají vládní lidovci. „V některých skupinách některých živností toto zvýšení může být problém, například především na venkově, pokud jsou to provozovny, kde už dnes to ten podnikatel provozuje s minimálním ziskem,“ tvrdí ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Odbory: Ani 11 tisíc nepřekoná hranici chudoby
Výraznější růst minimální mzdy naopak prosazují odbory. Jakékoli menší zvýšení než o 1600 korun by podle nich bylo nedostatečné. Podle zaměstnavatelů by se zas měl brát ohled na vývoj průměrné mzdy, HDP nebo inflaci – maximálně by tak měla růst o 600 korun.
„Když zvedáte mzdy nejméně kvalifikovaným lidem, jak by k tomu přišly ty kvalifikované špičky, které táhnou firmy,“ říká prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. „Minimální mzda v této výši by nedosahovala ani toho, co je považováno za hranici chudoby pro jednotlivce,“ namítá předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
Větší růst by uvítali i komunisté, naopak podle TOP 09 by se minimální mzda zvyšovat vůbec neměla. „Další valorizační krok je na místě. My bychom byli pro daleko rychlejší přibližování hodnotám okolních zemí,“ řekl místopředseda KSČM Jiří Dolejš. „Pokládáme to za naprosto neúnosný tlak jednak na podnikatele a jednak na tu nejslabší pracovní sílu,“ namítá bývalý ministr financí a šéf TOP 09 Miroslav Kalousek.
S minimální mzdou pro handicapované by se musel zvýšit i státní příspěvek na jejich zaměstnávání
Další debata se očekává o změnách minimální mzdy pro zdravotně postižené, která nyní činí 9300 korun. Podle Národní rady osob se zdravotním postižením by se měla vyrovnat částce, kterou dostávají zdraví lidé. Pokud by se ale tato částka zvedala, měl by se podle zaměstnavatelů zvýšit i státní příspěvek na zaměstnávání handicapovaných.
V opačném případě by totiž část tělesně či duševně postižených lidí o práci nejspíš přišla. „Museli bychom samozřejmě velice omezit veškeré výdaje, a mezi ně by tedy samozřejmě patřily mnohdy i výdaje na mzdové náklady,“ potvrzuje ředitelka spolku Náruč Zuzana Dudáková.
- O růstu minimální mzdy rozhoduje vláda. 1. ledna 2016 vzrostla o 700 korun na 9900 korun.
- Minimální mzdu stanovila velká část zemí Evropské unie.
- Třeba na sousedním Slovensku je nyní v přepočtu skoro 11 tisíc korun – zhruba na výši, kterou v Česku prosazuje ČSSD.
- Vůbec nejnižší minimální mzdu v EU – v přepočtu necelých 6000 korun – má Bulharsko. Naopak nejvyšší Lucembursko – bezmála 52 tisíc korun měsíčně.
