Minimální mzda znovu vzroste. O kolik přesně, vláda zatím neví

5 minut
Události: Růst minimální mzdy
Zdroj: ČT24

Minimální mzda v Česku opět poroste. K jejímu zvýšení na úroveň 40 procent průměrného výdělku, tedy zhruba 11 200 korun, se vládní strany zavázaly v koaliční smlouvě. Na jaké výši se ustálí v příštím roce, se ale zatím kabinet neshodl, podobně jako sociální partneři. V současné době pobírá minimální mzdu 9900 korun kolem 115 tisíc Čechů. Velká jednání o její nové výši se očekávají v létě, v červenci by se měla jejím úpravám věnovat tripartita.

O kolik konkrétně by se měla minimální mzda od ledna zvýšit, se zatím vládní koalice neshodne. Podle ČSSD by měla stoupnout ze současných 9900 korun na rovných 11 tisíc. „Jestliže to navýšení by bylo takto skokové, tak je otázka, zda by nebylo vhodné to během toho roku rozdělit třeba na dvakrát,“ míní ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD).

S postupným zvyšováním by souhlasil i ministr financí a šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Navýšení o 1100 korun najednou mu přijde hodně. „Jsou sektory, kde skutečně to může být dost velký problém a samozřejmě se to následně projeví v cenách těch služeb,“ tvrdí Babiš (ANO).

Stejný názor mají vládní lidovci. „V některých skupinách některých živností toto zvýšení může být problém, například především na venkově, pokud jsou to provozovny, kde už dnes to ten podnikatel provozuje s minimálním ziskem,“ tvrdí ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Odbory: Ani 11 tisíc nepřekoná hranici chudoby

Výraznější růst minimální mzdy naopak prosazují odbory. Jakékoli menší zvýšení než o 1600 korun by podle nich bylo nedostatečné. Podle zaměstnavatelů by se zas měl brát ohled na vývoj průměrné mzdy, HDP nebo inflaci – maximálně by tak měla růst o 600 korun.

„Když zvedáte mzdy nejméně kvalifikovaným lidem, jak by k tomu přišly ty kvalifikované špičky, které táhnou firmy,“ říká prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. „Minimální mzda v této výši by nedosahovala ani toho, co je považováno za hranici chudoby pro jednotlivce,“ namítá předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Návrhy na zvyšování minimální mzdy
Zdroj: ČT24

Větší růst by uvítali i komunisté, naopak podle TOP 09 by se minimální mzda zvyšovat vůbec neměla. „Další valorizační krok je na místě. My bychom byli pro daleko rychlejší přibližování hodnotám okolních zemí,“ řekl místopředseda KSČM Jiří Dolejš. „Pokládáme to za naprosto neúnosný tlak jednak na podnikatele a jednak na tu nejslabší pracovní sílu,“ namítá bývalý ministr financí a šéf TOP 09 Miroslav Kalousek.

S minimální mzdou pro handicapované by se musel zvýšit i státní příspěvek na jejich zaměstnávání

Další debata se očekává o změnách minimální mzdy pro zdravotně postižené, která nyní činí 9300 korun. Podle Národní rady osob se zdravotním postižením by se měla vyrovnat částce, kterou dostávají zdraví lidé.  Pokud by se ale tato částka zvedala, měl by se podle zaměstnavatelů zvýšit i státní příspěvek na zaměstnávání handicapovaných.

V opačném případě by totiž část tělesně či duševně postižených lidí o práci nejspíš přišla. „Museli bychom samozřejmě velice omezit veškeré výdaje, a mezi ně by tedy samozřejmě patřily mnohdy i výdaje na mzdové náklady,“ potvrzuje ředitelka spolku Náruč Zuzana Dudáková.

  • O růstu minimální mzdy rozhoduje vláda. 1. ledna 2016 vzrostla o 700 korun na 9900 korun.
  • Minimální mzdu stanovila velká část zemí Evropské unie.
  • Třeba na sousedním Slovensku je nyní v přepočtu skoro 11 tisíc korun – zhruba na výši, kterou v Česku prosazuje ČSSD.
  • Vůbec nejnižší minimální mzdu v EU – v přepočtu necelých 6000 korun – má Bulharsko. Naopak nejvyšší Lucembursko – bezmála 52 tisíc korun měsíčně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Smrskflace reaguje i na demografii, lidé nechtějí velká balení, zaznělo v debatě

Ceny rostou, obaly se zmenšují. Jde o chipsy, čokolády či jogurty, jejichž objemy klesají. Za takzvanou „smrskflací“ je snaha producentů potravin promítnout zvýšené náklady do gramáže, shodli se v Událostech, komentářích agrární analytik Petr Havel a člen zemědělského výboru David Pražák (ANO). Výrobce ale k trikům mohou ponoukat i demografické změny.
před 20 hhodinami

Svaz: Závazné dohody k dostavbě Dukovan zatím nejsou, jde jen o sliby

Žádné závazné dohody mezi českými firmami a korejskou společností KHNP, preferovaným dodavatelem nových jaderných bloků v Dukovanech, dosud uzavřeny nebyly. Uvedl to prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza. Varoval, že účast českých firem na projektu může být velmi omezená. Šéf KHNP Whang Joo-ho v rozhovoru pro ČT na začátku roku uvedl, že předpokládá zapojení českého průmyslu do dostavby Dukovan ve „značné míře“. Deklarovaných šedesát procent dle něj platí, nebude to však hned od začátku.
19. 2. 2025Aktualizováno19. 2. 2025

PŘEHLEDNĚ: Změny v Nové zelené úsporám od 20. února

Program ministerstva životního prostředí Nová zelená úsporám (NZÚ) určený na pomoc domácnostem s energeticky úspornými renovacemi domů čekají výrazné změny. Ty se týkají pouze rodinných domů, podpora těch bytových bude pokračovat za stávajících podmínek. Příjem žádostí v podprogramech pro rodinné domy bude otevřen 20. února.
18. 2. 2025Aktualizováno18. 2. 2025

Green Deal přináší zdražování i stovky miliard na investice

Green Deal je dohoda 27 států Evropské unie o tom, jak rychle omezit pálení fosilních paliv a snížit produkci skleníkových plynů, které oteplují Zemi. Zelená dohoda pro Evropu přináší zdražení pro domácnosti, regulace pro firmy, ale také stovky miliard korun na investice. Tomu, co Green Deal vlastně obsahuje a kolik bude stát, se věnuje nový díl pořadu Bilance.
17. 2. 2025

Německé automobilky zaostávají, staly se tématem voleb

Německé automobilky budou v příštích letech propouštět, a to hlavně kvůli tomu, že v přechodu na elektromobilitu zaostávají za konkurencí. Před nadcházejícími volbami strany slibují, že odvětví pomůžou.
17. 2. 2025

Korejci zvažují obchodní loď na jaderný pohon

Jihokorejská loďařská společnost zveřejnila svoje plány na stavbu masivní kontejnerové lodi, která by nemusela řešit kolísavé ceny fosilních paliv ani se zdržovat čerpáním pohonných hmot. Nebyla by omezena ani délkou trasy, protože má být poháněna malým jaderným reaktorem. Pomoci by to mohlo i dekarbonizaci námořní dopravy.
17. 2. 2025

Rusko zůstává největším dovozcem ropy do Česka. Jeho podíl ale klesá

Největším dovozcem ropy do Česka bylo loni opět Rusko, jeho podíl ovšem postupně klesá. Celkem odtamtud loni přiteklo 2,7 milionu tun ropy, což bylo zhruba 42 procent celkového dovozu do České republiky. Zároveň šlo ale o meziroční pokles o 37 procent. Spolu s tím kleslo i využití ropovodu Družba. Stoupá naopak dovoz z dalších zemí, především z Ázerbájdžánu, podíl jeho dodávek je už těsně za Ruskem.
17. 2. 2025Aktualizováno17. 2. 2025

Prezident vetoval novelu o zvýšení platů ústavních činitelů

Prezident Petr Pavel vetoval novelu o růstu platů vrcholných politiků či soudců. Dostane ji tak k novému projednání Poslanecká sněmovna, která může především hlasy koalice veto hlavy státu přehlasovat.
17. 2. 2025Aktualizováno17. 2. 2025
Načítání...