Pokles aktivity v čínském zpracovatelském sektoru v srpnu dosáhl nejprudšího tempa za šest a půl roku, zejména kvůli slabé domácí poptávce a exportu. Vyplývá to z průzkumu společností Caixin a Markit mezi nákupními manažery. Zároveň opět výrazně klesly čínské akcie. To vše posiluje obavy z prudkého zpomalení růstu druhé největší ekonomiky světa, a pokračuje tak prudký pokles na burzách v Evropě. Index VIX, tedy index strachu, který ukazuje, jak vysoká je nejistota na trzích, naopak roste.
Index aktivity zpracovatelského sektoru za srpen klesl, a dostal se tak na nejnižší úroveň od března 2009 a už šest měsíců za sebou se nachází pod klíčovou padesátibodovou hranicí, která je předělem mezi růstem a poklesem aktivity. Srpnový pokles indexu je navíc výraznější, než očekávali analytici.
Index aktivity zpracovatelského sektoru za srpen klesl na 47,1 bodu z červencových 47,8 bodu. Analytici podle ankety agentury Reuters v průměru počítali s poklesem jen o 0,1 bodu na 47,7 bodu.
Analytik Nicholas Teo ze společnosti CMC Markets varoval, že zpomalování hospodářského růstu v Číně by mohlo podkopat naděje na oživení světové ekonomiky. „Čína už dnes není jen továrnou světa. Je to důležitý spotřebitel světové produkce a služeb. Řada podniků a odvětví závisí na čínských spotřebitelích, kteří jsou nyní ,znevýhodněni‘ z hlediska kupní síly,“ dodal.
Čínská centrální banka minulý týden nečekaně přikročila k devalvaci měny. Snížení hodnoty jüanu vyvolalo obavy ze vzniku měnové války a rovněž vedlo k obviněním, že Peking poskytuje nepoctivou výhodu čínským exportérům. Čína však devalvaci prezentuje jako tržně orientovanou reformu, která má přizpůsobit kurz jüanu situaci na trhu. Také analytici poukazují na to, že po letech vzestupu je letos čínská měna pod silným tlakem slábnoucí ekonomiky a vykazuje přirozenou tendenci k poklesu.
Analytici: Globální trhy jsou v režimu paniky
Čínské akcie opět výrazně oslabily, hlavní akciové indexy zaznamenaly nejprudší týdenní propad za více než měsíc. Hlavní index šanghajské akciové burzy Shanghai Composite odepsal 4,27 procenta a uzavřel na 3507,74 bodu. Za celý týden oslabil o 11,5 procenta. Index CSI300, který zahrnuje tři stovky největších firem obchodovaných v Šanghaji a Šen-čenu, klesl o 4,57 procenta na 3589,54 bodu. Jeho týdenní ztráta dosáhla téměř 12 procent.
Pokles čínských akcií má negativní dopady také na další asijské trhy. Hlavní index burzy v Tokiu Nikkei 225 se v pátek propadl o 2,98 procenta na 19 435,83 bodu, a dostal se tak na nejnižší úroveň od letošního května. Za celý týden si odepsal 5,3 procenta, což představuje jeho nejprudší týdenní propad od loňského dubna.
Panevropský index FTSEurofirst 300 uzavíral poklesem o 3,1 procenta na 1431,56 bodu a za týden se propadl o téměř sedm procent. Už minulý týden odepsal tři procenta. Index londýnské burzy FTSE 100 klesl o 2,8 procenta a za týden ztratil přes pět procent, nejvíce od prosince.
Americké akciové trhy ve čtvrtek prudce oslabily, indexy Dow Jones a S&P 500 utrpěly nejvýraznější pokles za jeden a půl roku. Například akcie americké technologické společnosti Apple, která vyrábí chytré telefony iPhone, oslabily o dvě procenta. Investoři tak reagovali na zprávu, že celkový prodej smartphonů v Číně ve druhém čtvrtletí poprvé v historii meziročně klesl.
Světové akcie v pátek zaznamenaly nejvýraznější pokles tohoto roku. Světový index MSCI ztrácel ke konci odpoledne asi 1,6 procenta. „Do cen evropských akcií už investoři zahrnuli řadu dobrých zpráv. A k vyvolání strachu o globální ekonomiku stačí málo,“ řekl agentuře Reuters Chris Faulkner-MacDonagh z britské společnosti Standard Life Investments.
Index VIX, tedy index strachu, který napovídá investorům, kdy investovat, totiž míří vzhůru. Stoupl o čtvrtinu a nachází se těsně pod hranicí dvaceti bodů. Tento ukazatel přitom zjednodušeně řečeno ukazuje očekávanou 30denní volatilitu (kolísavost kurzu/ceny daného instrumentu) na trzích, které jsou reprezentovány širokým indexem S&P 500. Když je na extrémně vysokých hodnotách, nad 30 bodů, jde o známku toho, že panika a nejistota na trzích jsou na maximu. Naopak pokud jsou hodnoty indexu VIX minimální, kolem hladiny 10 bodů, na trhu vládne spokojenost a investoři neočekávají u akcií žádné výrazné pohyby.
Investorům dělají vrásky na čele úrokové sazby v USA a cena ropy
Na devizových trzích pak oslaboval dolar, investoři totiž omezovali sázky na zářijové zvýšení úrokových sazeb ve Spojených státech. Euro se během čtvrtka vyšplhalo až na 1,1220 USD, nejvýše od konce června. V závěru obchodování v New Yorku se sice vrátilo pod 1,12 USD, oproti středě však vykazovalo nárůst o zhruba 0,75 procenta.
Americké akcie na závěr týdne čtvrtý den za sebou oslabily a širší index S&P 500 zaznamenal nejvyšší denní procentní ztrátu za téměř čtyři roky.
To je však dobrá zpráva pro zlato. To se již dva týdny zvedá od nejnižší hladiny po pěti a půl letech, hladiny 1080 dolarů za trojskou unci. Za tu dobu cena povyskočila k úrovni 1150 dolarů za trojskou unci.
„Strach z čínských akcií by měl i dál podporovat zlato. Navíc mu budou pomáhat těžební náklady. Ty se totiž u většiny světových producentů pohybují kolem úrovně 1 200 dolarů za unci. Jakmile je cena nižší, omezuje se produkce a nabídka zlata. A podle ekonomických zákonů má pak cena zlata tendenci šplhat zpět k úrovni 1200 dolarů za unci. Ta by se dala považovat za určitou přirozenou rovnováhu,“ vysvětluje analytička Next Finance Markéta Šichtařová, proč by se neměla cena tohoto drahého kovu propadnout na delší čas zpět pod hladinu 1100 dolarů.
Dalším faktorem neklidu na finančních trzích je cena ropy. Ta klesá. Cena ropy Brent se nachází na hladině 46,5 dolarů za barel. Navíc investoři nemohli mít radost ani ze středeční zprávy o amerických zásobách ropy. Ty podle očekávání neklesaly, ale naopak rostly o 2,6 milionu barelů na 456,2 milionu barelů.
Americkým těžařům ropy z břidlic evidentně stále nedochází dech. Počet nových vrtů se sice od loňského října zmenšil na více než polovinu, jenže těžaři si začali vybírat bohatší naleziště ropy, což jim výrazně snižuje těžební náklady. Ani nízké ceny ropy tak pro ně nejsou likvidační.
„Od maxima americké ropné produkce z břidlic z letošního dubnu těžba klesla pouze o necelých 7 %. A protože Organizace zemí vyvážející ropu OPEC nehodlá těžbu omezit, na trhu s ropou dál zřejmě uvidíme převis nabídky nad poptávkou,“ vysvětluje Šichtařová. A dodává, že sice OPEC věří, že tento nepoměr začne v dalších čtvrtletích vyrovnávat stoupající poptávka po ropě, ale staví to na tom, že s nárůstem poptávky by měl výrazně pomoci čínský průmysl. „Jenže ten má při současném napětí uvnitř čínské ekonomiky svých starostí dost,“ dodává.
