Státním zaměstnancům opět vzrostou platy už v listopadu

Koalice se původně dohodla, že na platy státních zaměstnanců přidá v roce 2016 tři procenta. Odbory to kritizovaly. Vadilo jim, že s nimi politici o úpravě nejednali, a také upozorňovaly, že poslancům, ministrům a dalším činitelům příští rok porostou výdělky víc než o tři procenta. Odbory proto žádaly zvýšení o pět procent.

Nyní premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) na Twitteru uvedl, že ke zvýšení platů ve veřejném sektoru by mohlo dojít už v listopadu. „Chceme, aby bylo zaměstnancům přidáno více než tři procenta. Pokud to bude od listopadu, jak jsme se dohodli, tak je zřejmé, že už to bude víc než původně plánovaná tři procenta,“ reagoval odborový předák Josef Středula. O kolik procent konkrétně platy porostou, by měla vláda a odbory řešit v polovině září. Přidáno by měli dostat třeba úředníci, učitelé, policisté či hasiči; celkem se jedná o 420 000 lidí.

Definitivní dohodě o růstu platů zabránila hrozba, že by Česko mohlo vracet 7,5 miliardy korun z daně za emisní povolenky. Podle evropské směrnice by měly členské země 90 procent povolenek přidělovat zdarma; český stát ale na povolenky uvalil darovací daň ve výši 32 procent. „Nejvyšší správní soud rozhodl o tom, že v rámci darovací daně za emisní povolenky musíme vracet 7,5 miliardy korun. To je dost velký zásah do rozpočtu pro rok 2015,“ vysvětlil ministr financí Andrej Babiš (ANO).

„Dohodli jsme se, že se dohodneme,“ ujistil Babiš. Sám by preferoval tříprocentní navýšení, což by průměrný plat ve státní sféře zvýšilo o necelých 800 korun měsíčně. Ještě letos by tak musel najít v rozpočtu dodatečných 660 milionů korun (na zvýšení platů v listopadu a prosinci). „Všichni chtějí víc. Musíme být ale rozumní. Pokud to zaměstnanci veřejného sektoru dostanou, můžou být spokojeni. Inflace je nízká,“ podotkl šéf státní kasy.

Víc peněz na fond kulturních a sociálních potřeb

Odboráři jednali s premiérem, ministrem Babišem a ministryní práce Michaelou Marksovou (ČSSD). Podle Středuly se dohodli i na tom, že by se v příštím roce měl o půl procentního bodu zvednout fond kulturních a sociálních potřeb. Odbory původně žádaly, aby se zvýšil z jednoho na dvě procenta.

Plošné přidávání ve veřejném sektoru už dřív odmítli zástupci firem. Například prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák prosazuje, aby byl růst platů spojen s kvalitou výkonu. Opoziční politici zase namítají, že by v dobách ekonomického růstu měla vláda myslet na horší časy, neutrácet a vytvářet finanční rezervu.

„Základní problém je v tom, že výrazně roste počet státních zaměstnanců. Jen za minulý rok to bylo o 2600 víc. V posledních měsících, kdy se uváděl v život zákon o úřednících, zase vyrostly počty zaměstnanců na jednotlivých ministerstvech o stovky,“ argumentuje místopředsedkyně TOP 09 Helena Langšádlová. Podobně hovoří i šéf ODS Petr Fiala.

Růst počtu státních zaměstnanců a jejich platů by podle Langšádlové měl odpovídat poměrům v komerční sféře. „Je naprosto nezbytné, aby se náklady, které jdou na státní zaměstnance, odvíjely od komerční sféry, která generuje příjmy státu,“ míní Langšádlová. „Vláda plánuje ve veřejné správě vyšší růst platů, než je růst mezd v komerční sféře. A to není v pořádku.“ V soukromé sféře rostou letos platy průměrně o 2,5 procenta.

Také loni se ve veřejné sféře zvyšovaly platy už v listopadu, a to o 3,5 procenta. Ve státním rozpočtu si to vyžádalo částku 6,5 miliardy korun. „Dvouměsíční“ zvýšení platů (listopad + prosinec) pak vyšlo na miliardu.

Koaliční vláda počítá v roce 2016 s rozpočtovým deficitem ve výši 70 miliard korun (plánovaný deficit pro letošek činí 100 miliard). V současné době probíhají jednání mezi ministrem financí a ostatními resorty o podobě jednotlivých kapitol. Ministři totiž požadují o desítky miliard víc, než jim šéf státní kasy nabídl. Jednání o rozpočtu musí vláda stihnout do konce září; od října se bude nejsledovanějším zákonem roku zabývat sněmovna.