Státním zaměstnancům opět vzrostou platy už v listopadu

Praha – Zaměstnanci veřejného sektoru dostanou přidáno už letos v listopadu. Zatím ale není jasné, o kolik si přilepší. Suma na platy by se nicméně mohla zvednout o více než původně navrhovaná tři procenta. Informoval o tom předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula po jednání se členy vlády. Také v loňském roce se zaměstnancům státu zvýšily platy už v listopadu, a to o 3,5 procenta.

Koalice se původně dohodla, že na platy státních zaměstnanců přidá v roce 2016 tři procenta. Odbory to kritizovaly. Vadilo jim, že s nimi politici o úpravě nejednali, a také upozorňovaly, že poslancům, ministrům a dalším činitelům příští rok porostou výdělky víc než o tři procenta. Odbory proto žádaly zvýšení o pět procent.

Nyní premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) na Twitteru uvedl, že ke zvýšení platů ve veřejném sektoru by mohlo dojít už v listopadu. „Chceme, aby bylo zaměstnancům přidáno více než tři procenta. Pokud to bude od listopadu, jak jsme se dohodli, tak je zřejmé, že už to bude víc než původně plánovaná tři procenta,“ reagoval odborový předák Josef Středula. O kolik procent konkrétně platy porostou, by měla vláda a odbory řešit v polovině září. Přidáno by měli dostat třeba úředníci, učitelé, policisté či hasiči; celkem se jedná o 420 000 lidí.

Definitivní dohodě o růstu platů zabránila hrozba, že by Česko mohlo vracet 7,5 miliardy korun z daně za emisní povolenky. Podle evropské směrnice by měly členské země 90 procent povolenek přidělovat zdarma; český stát ale na povolenky uvalil darovací daň ve výši 32 procent. „Nejvyšší správní soud rozhodl o tom, že v rámci darovací daně za emisní povolenky musíme vracet 7,5 miliardy korun. To je dost velký zásah do rozpočtu pro rok 2015,“ vysvětlil ministr financí Andrej Babiš (ANO).

„Dohodli jsme se, že se dohodneme,“ ujistil Babiš. Sám by preferoval tříprocentní navýšení, což by průměrný plat ve státní sféře zvýšilo o necelých 800 korun měsíčně. Ještě letos by tak musel najít v rozpočtu dodatečných 660 milionů korun (na zvýšení platů v listopadu a prosinci). „Všichni chtějí víc. Musíme být ale rozumní. Pokud to zaměstnanci veřejného sektoru dostanou, můžou být spokojeni. Inflace je nízká,“ podotkl šéf státní kasy.

Kolik by stálo zvýšení platů ve veřejném sektoru o tři procenta?

  • listopad a prosinec 2015 – 660 milionů korun
  • celý rok 2016 – 4 miliardy korun

Víc peněz na fond kulturních a sociálních potřeb

Odboráři jednali s premiérem, ministrem Babišem a ministryní práce Michaelou Marksovou (ČSSD). Podle Středuly se dohodli i na tom, že by se v příštím roce měl o půl procentního bodu zvednout fond kulturních a sociálních potřeb. Odbory původně žádaly, aby se zvýšil z jednoho na dvě procenta.

Plošné přidávání ve veřejném sektoru už dřív odmítli zástupci firem. Například prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák prosazuje, aby byl růst platů spojen s kvalitou výkonu. Opoziční politici zase namítají, že by v dobách ekonomického růstu měla vláda myslet na horší časy, neutrácet a vytvářet finanční rezervu.

„Základní problém je v tom, že výrazně roste počet státních zaměstnanců. Jen za minulý rok to bylo o 2600 víc. V posledních měsících, kdy se uváděl v život zákon o úřednících, zase vyrostly počty zaměstnanců na jednotlivých ministerstvech o stovky,“ argumentuje místopředsedkyně TOP 09 Helena Langšádlová. Podobně hovoří i šéf ODS Petr Fiala.

Růst počtu státních zaměstnanců a jejich platů by podle Langšádlové měl odpovídat poměrům v komerční sféře. „Je naprosto nezbytné, aby se náklady, které jdou na státní zaměstnance, odvíjely od komerční sféry, která generuje příjmy státu,“ míní Langšádlová. „Vláda plánuje ve veřejné správě vyšší růst platů, než je růst mezd v komerční sféře. A to není v pořádku.“ V soukromé sféře rostou letos platy průměrně o 2,5 procenta.

Nárůst mezd v soukromém sektoru (1. čtvrtletí 2015)

  1. ubytování a pohostinství 4,4 %
  2. obchod a oprava motorových vozidel 3,8 %
  3. zdravotní a sociální péče 3,5 %                                  

Pokles mezd v soukromém sektoru (1. čtvrtletí 2015)

  1. peněžnictví, pojišťovnictví 2,3 %
  2. těžba a dobývání 0,8 %
  3. výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla 0,5 %

Zdroj: MPSV

Také loni se ve veřejné sféře zvyšovaly platy už v listopadu, a to o 3,5 procenta. Ve státním rozpočtu si to vyžádalo částku 6,5 miliardy korun. „Dvouměsíční“ zvýšení platů (listopad + prosinec) pak vyšlo na miliardu.

Koaliční vláda počítá v roce 2016 s rozpočtovým deficitem ve výši 70 miliard korun (plánovaný deficit pro letošek činí 100 miliard). V současné době probíhají jednání mezi ministrem financí a ostatními resorty o podobě jednotlivých kapitol. Ministři totiž požadují o desítky miliard víc, než jim šéf státní kasy nabídl. Jednání o rozpočtu musí vláda stihnout do konce září; od října se bude nejsledovanějším zákonem roku zabývat sněmovna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Warner Bros stále odmítá Paramount, upřednostňuje převzetí Netflixem

Správní rada americké mediální skupiny Warner Bros. Discovery (WBD) jednomyslně odmítla upravenou nabídku na převzetí od firmy Paramount Skydance za 108,4 miliardy dolarů (2,25 bilionu korun). Je podle ní horší než dohoda, kterou už má uzavřenou se společností Netflix. Warner Bros zároveň vyzval své akcionáře, aby nenabízeli Paramountu své akcie, uvedla agentura Bloomberg.
před 9 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů řešili schodek státního rozpočtu

Schodek státního rozpočtu činil loni 290,7 miliardy, uvedla v úterý ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle bývalého šéfa resortu Zbyňka Stanjury (ODS) je reálný deficit při zohlednění evropských fondů necelých 250 miliard. „Není legitimní začít měnit způsob prezentace a začít zpochybňovat to číslo, že to je ‚číslo paní Schillerové‘ – to je oficiální údaj,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) s tím, že i v minulosti se bilance státního rozpočtu uváděla tak jako nyní. Za hlavní problém rozpočtu považuje špatně naplánované příjmy a výdaje. Podle poslankyně Kovářové je dobrá zpráva, že schodek očištěný od příjmů a výdajů fondů EU by byl o 40 miliard nižší. „Celkově vláda čtyři roky hospodařila tak, že schodky dodržela, tentokrát se to nepodařilo,“ připustila.
před 14 hhodinami

Nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů, uvedla Schillerová k rozpočtu

Loňský deficit státního rozpočtu měl být podle schváleného plánu 241 miliard korun. Stát však loni utratil o 290,7 miliard korun více, než kolik vybral. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) za to mohou špatně naplánované příjmy a výdaje. Bývalý šéf resortu financí Zbyněk Stanjura (ODS) oponoval, že za to mohou evropské peníze, které dorazí později. Oproti normálu byl schodek vyšší v prosinci, což šéfka resortu financí přisuzuje investicím či výdajům kvůli plnění milníků Národního plánu obnovy. „Musí se schválit takzvaný státní závěrečný účet, než budeme schvalovat rozpočet v Poslanecké sněmovně, tam se musí navrhnout, z čeho se to bude platit, a já nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů,“ řekla v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.
před 17 hhodinami

Rozpočet loni skončil v deficitu 290,7 miliardy korun. Stanjura nesouhlasí

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v úterý představila výsledky hospodaření státu v loňském roce. Rozpočet podle ní překročil plánovaný deficit ve výši 241 miliard korun a skončil ve schodku 290,7 miliardy. Státní dluh vzrostl ke konci roku 2025 na 3,678 bilionu korun. Bývalý šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) tvrdí, že reálný deficit je 250 miliard. Dalších čtyřicet miliard jsou podle něj příjmy z EU, které přijdou až letos.
6. 1. 2026Aktualizováno6. 1. 2026

Venezuelská ropa je specifická, USA jsou ale připraveny

Obnova ropného průmyslu „vypleněného“ socialistickým režimem Venezuely by podle expertů trvala roky a vyžádala si náklady v řádu desítek miliard dolarů. Americké rafinerie jsou na zpracování specifické venezuelské suroviny připravené. Venezuela má největší zásoby takzvaného černého zlata na planetě. Analytici ale neočekávají po vojenském zásahu USA výrazné změny na trhu.
5. 1. 2026

Chceme dělat pravdivý rozpočet, řekl Nacher. Skopeček varoval před inflací

Chceme dělat pravdivý rozpočet, prohlásil v Duelu ČT24 místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO). Zkritizoval bývalého ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS), zmínil například „špatné využití windfall tax“. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) se obává, že rétorika ANO povede k nárůstu schodku veřejných financí, a varoval před inflací. Ministryně financí Alena Schillerová v neděli prohlásila, že plánovaný schodek loňského rozpočtu se překročí. Tématem diskuse byl také kritizovaný novoroční projev předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD). Moderovala Jana Peroutková.
4. 1. 2026

Pozice USA na trhu s ropou může díky Venezuele posílit, míní experti

Možnost rozhodovat o venezuelské ropě by posílila pozici Spojených států na světovém trhu, míní experti oslovení ČT24. Podle nich byly právě zásoby ropy zřejmě jedním z hlavních důvodů, proč Spojené státy vedly proti Venezuele vojenský zásah. Americký prezident Donald Trump už uvedl, že po zásahu USA ve Venezuele by v této zemi mohly znovu těžit americké společnosti.
4. 1. 2026

Madurův pád může přinést Venezuele prosperitu, záleží ale na vývoji, míní experti

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky komentovali možné dopady amerického zásahu ve Venezuele na tamní, potažmo světovou ekonomiku. Ekonom Jaromír Baxa zdůraznil, že bez zahraniční pomoci a omezení sankcí může Venezuela jen těžko pozvednout svou oslabenou ekonomiku. Politolog Matyáš Strnad poukázal na potíže s majetkovými zákony země, které odrazují potenciální investory. Václav Loula z české asociace petrolejářského průmyslu a obchodu nastínil, že v případě hladkého převzetí moci by mohly světové ceny ropy klesnout, ale v důsledku nestability mohou naopak stoupnout zhruba o pět procent. Podle všech třech je zásadní, jaký bude politický vývoj v zemi. Moderovala Vanda Kofroňová.
4. 1. 2026
Načítání...