Studie, kterou si nechalo zpracovat ministerstvo průmyslu, radí úplné prolomení limitů těžby uhlí v lomech Bílina a ČSA. Šéf resortu Jan Mládek se ale tímto doporučením řídit nechce. Zvažuje dvě možnosti - prolomení pouze v lomu Bílina - nebo také ČSA, ale jen částečně. I to by znamenalo bourání domů v Horním Jiřetíně.
Jedna ze studií radí prolomit limity. Mládek se tím řídit nechce
Jedna ze studií radí: prolomte limity (zdroj: ČT24)
Zbyněk Ortmann začal v Horním Jiřetíně podnikat před sedmnácti lety. Jenže jeho firma na zpracování odpadu funguje jen v provizoriu. Tři sta metrů odsud je totiž lom ČSA a podnikatel neví, zda se bude muset přestěhovat. Investovat do areálu se mu nevyplatí. „Za normálních okolností bychom udělali asfaltovou minimálně tu páteřní komunikaci, ale nejlépe vlastně veškeré plochy asfaltové. Teď musíme jít cestou provizoria panelů,“ vysvětluje jednatel firmy Cannoneer Group Zbyněk Ortmann.
Sedm milionů korun za nový asfalt by dal, jen kdyby věděl, že zůstane. A co s nimi bude, chtějí vědět jak místní, tak těžaři. „V tuto chvíli je pro nás nejdůležitější, aby vláda rozhodla,“ konstatuje mluvčí těžařské společnosti Severní energetická Gabriela Sáričková Benešová.
Porovnání základní projekce potřeb hnědého uhlí a variant těžeb
Podle první ze studií s názvem Dlouhodobá prognóza trhu s uhlím, kterou pro ministerstvo průmyslu (MPO) vypracovala expertní společnost Vupek Economy, jež se zabývá poradenstvím v oblasti energetiky a životního prostředí, je prolomení takzvaných těžebních limitů pro Česko
nezbytné. S výrobou energie z uhlí totiž řada podniků počítá do roku 2050 a některé i déle. „Prognózy životností výroben energie vycházejí ze skutečnosti, že hnědé uhlí v tomto státě pro uvedené období k dispozici je, pouze není zatím uvolněno k těžbě,“ konstatuje studie.
Ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) však řekl, že jde pouze o jednu z dílčích studií, která po vypořádání výhrad MPO a zapracování některých chybějících dat poslouží jako podklad k chystané Analýze potřeb uhlí pro teplárny a energetiku ČR.
- „Problematiku těžebních limitů je potřeba před rozhodnutím posoudit v mnohem širším kontextu, než se kterým tento dokument pracuje. I proto jsou zadány další studie, které zkoumají sociálně-ekonomické dopady jednotlivých variant či jejich možné dopady na životní prostředí a zdraví obyvatel. Ty budou hrát při samotném rozhodování neméně důležitou roli,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek.
Studie o socioekonomických dopadech by měla být podle dřívějších informací hotova do konce měsíce, materiál o dopadech na životní prostředí pak do srpna.
Spotřeba primárních zdrojů energie v roce 2013
Autoři aktuální studie sami přiznávají rozpor se schválenou Státní energetickou koncepcí (ASEK). Nová prognóza bere proti koncepci podle nich do úvahy mimo jiné zvýšení výchozích stavů zásob hnědého uhlí o podmíněně vytěžitelné zásoby. Na rozdíl od ASEK proto materiál počítá i krátce po roce 2040 s těžbou v lomu Nástup-Tušimice, kde těží Severočeské doly, a v lomech Sokolovské uhelné. „ASEK počítá s ukončením těžby v těchto lomech dříve, kolem roku 2037,“ připomíná materiál.
Studie však říká, že potřeby hnědého uhlí do roku 2040 jsou v základní projekci potřeb při všech variantách jeho těžeb nekryté. „Po roce 2040 se projevuje pokles schodků, tedy nedostatků, vlivem odstávek elektráren a tepláren, protože jejich provozovatelé vědí, že v té době končí tři doly: SUAS, Bílina a DNT, a proto svůj další osud neplánují. Neřeší ale situaci, jak bude krytá potřeba tepla odběratelů,“ konstatuje se v ní.
Základní varianta – schodky a přebytky potřeb HU ve variantách těžeb
Analýza tak podle svých autorů potvrdila, že zrušení limitů je pro pokrytí prokázaných potřeb hnědého uhlí nezbytná. Jejich zrušení jen na samotné Bílině pokládají pro řešení problému nedostatku této suroviny za nedostatečné, a to i přes vysoké navýšení její zásoby o tak zvané podmínečně vytěžitelné zásoby. To jsou zásoby hnědého uhlí, o jejichž využití se dříve neuvažovalo. Změnu názoru vyvolala až skutečnost dotěžování ložisek, trvající vysoká poptávka po tomto palivu a nové spalovací technologie, zmiňuje studie.
- „Vzhledem k tomu, že varianta “malá„ ČSA je jen krátkodobým řešením a je podnikatelsky nereálná, optimální průběh bilance zdrojů HU a jeho potřeb má šanci zajistit pouze varianta úplného uvolnění územně ekonomických limitů, tedy na obou lomech,“ uzavírá analýza.
S tím však nesouhlasí například zástupci Teplárenského sdružení ČR (TSČR). „V roce 2020 počítá studie i při úplném zrušení územně ekologických limitů těžby hnědého uhlí s deficitem v řádu pěti milionů tun uhlí. Tato informace je v zásadním rozporu s informacemi z trhu. Podle interního šetření má většina členů TSČR do roku 2020 dodávky hnědého uhlí smluvně zajištěné a zásadní nedostatek hnědého uhlí nehrozí,“ řekl ředitel sdružení Martin Hájek. „Podle našich informací získával zpracovatel prognózy vstupní údaje pro svou studii od jednotlivých těžebních, teplárenských a elektrárenských společností s tím, že tyto subjekty byly srozuměny, k jakým účelům budou jejich data využita. Poskytovaly je tedy dobrovolně a s vědomím, že budou zveřejněna,“ reagoval na výtky sdružení mluvčí MPO František Kotrba.
Čtyři možné varianty budoucích případných těžeb hnědého uhlí
- Těžba hnědého uhlí v rámci stávajících územně ekologických limitů těžby.
- Těžba hnědého uhlí při zrušení územně ekologických limitů těžby jen na Bílině.
- Těžba hnědého uhlí při částečném uvolnění HU za limity na lomu ČSA (47 mil. tun) a při současným zrušením limitů těžby na lomu Bílina.
- Těžba hnědého uhlí při zrušení územně ekologických limitů těžby na ČSA i na Bílině.
MPO v lednu představilo čtyři varianty, jak s limity stanovenými v roce 1991 dále naložit. V tuto chvíli ministr Mládek přemýšlí o dvou variantách. Tou pravděpodobnější je, že se bude i po roce 2035 těžit na lomu Bílina, což by se obešlo bez bourání domů. Resort ale zvažuje i částečné změny limitů na lomu ČSA. To by znamenalo konec pro 170 domů v Horním Jiřetíně. A zbytek města by se podle jeho starosty stal neobyvatelným. „Žít de facto na pokraji jámy, která samozřejmě produkuje obrovské množství prachu, to by nebylo nic příjemného,“ konstatuje starosta Horního Jiřetína Vladimír Buřt (Strana zelených).
Při neprolomení limitů bude podle ministerstva do budoucna k dispozici 730 milionů tun uhlí, částečné prolomení v lomu Bílina by přineslo 100 až 120 milionů tun. Pokud by se prolomily i na lomu ČSA, bylo by možné využít dalších 50, při úplném prolomení až 250 milionů tun hnědého uhlí.
Nápad ministerstva průmyslu se nelíbí ani ostatní rezortům. Podle jiné studie, kterou si údajně zdarma nechalo zpracovat společností Carbounion Bohemia patřící podnikateli Petru Pauknerovi ministerstvo financí, Česko uhlí z lomu ČSA v budoucnu potřebovat nebude. „Naše analýzy říkají, že to je zbytečné. Pokud máme někde prolamovat, tak v Bílině,“ říká ministr financí a předseda strany Andrej Babiš (ANO). „Možná na Bílině, ale jenom za předpokladu, že se jasně ukáže, že Česká republika se bez tohoto uhlí neobejde,“ míní také ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Prolomení limitů požadují těžební firmy i jejich odbory. Proti prolamování se naopak bouří převážná část místních obyvatel i ekologové.
Zda limity tedy zrušit či ne, mají ministerstvu přiblížit ještě další dvě připravované studie. Definitivní rozhodnutí co oba lomy i Horní Jiřetín čeká, padne ale až na vládě. Ta by měla k závěrečnému verdiktu dospět do konce roku.
Stav zásob hnědého uhlí na dolech (v mil. tun)
Základním zdrojem pro trh hnědého uhlí je jeho tuzemská produkce, která dnes kryje 96,2 % spotřeby této suroviny. Díky tomu se ČR těší velmi nízké dovozní energetické závislosti, která patří k nejnižším mezi zeměmi EU. Ta v roce 2013 činila 27,9 %, při zahrnutí jaderného paliva mezi domácí zdroje, respektive 46,8 % při zahrnutí jaderného paliva mezi dovážené zdroje energie.
Produkci hnědého uhlí zajišťují čtyři společnosti těžbou v pěti povrchových a v jednom hlubinném dole. Severočeské doly (SD), člen Skupiny ČEZ (2 povrchové doly), Severní energetická (1 povrchový důl, jeden hlubinný důl), Vršanská uhelná (1 povrchový důl), Sokolovská uhelná (1 povrchový důl).
Produkce hnědého uhlí v Česku v posledních letech klesá. Za posledních pět let (mezi lety 2014 a 2009) činil pokles produkce 6,86 milion tun (15,2 %). Průměrný roční pokles za posledních pět let činil 1,37 milion tun. Roční spotřeba hnědého uhlí v Česku pak podle předpovědi zmíněné studie klesne do roku 2050 zhruba ze 43 milionů tun na 15,2 milionu tun.
Hnědé uhlí je, i přes dnes nevelká a klesající množství, stále vyváženou energetickou komoditou z ČR. Novým fenoménem trhu s touto surovinou se stávají její dovozy z Německa a z Polska.