Jak na přechod z centrálního vytápění na vlastní zdroj?

Praha - Domníváte se, že centrální vytápění bytu vás přijde moc draho a že vlastní zdroj vytápění (např. plynový kotel) by byl úspornějším řešením? Otázka je, zda odpojení od centrálního vytápění lze vůbec legálně provést a jaké bude mít (i finanční) důsledky. Není pravda, že co se děje za zdmi vašeho bytu, nemusí někoho zajímat. Právě naopak. Změna vytápění, ač se to na první pohled nezdá, se značně dotýká práv vlastníků ostatních bytových jednotek a vyžaduje také povolení úřadů.

Souhlas stavebního úřadu

Je sice pravda, že ve vztahu ke stavebnímu úřadu samotné odpojení, pokud nedochází k žádným stavebním úpravám, nevyžaduje stavební povolení ani ohlášení, je však třeba vzít v úvahu další související skutečnosti vyplývající ze stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb.). Podle § 126 odstavce 1 stavebního zákona lze stavbu užívat jen k účelu vymezenému zejména v kolaudačním rozhodnutí, v ohlášení stavby, ve veřejnoprávní smlouvě, v certifikátu autorizovaného inspektora, ve stavebním povolení, v oznámení o užívání stavby nebo v kolaudačním souhlase. V těchto dokumentech je definován účel užívání stavby, a tedy i způsob vytápění jednotlivých bytů.

V konečném důsledku je tedy odpojení od centrálního vytápění změnou v užívání stavby ve smyslu § 126 stavebního zákona, která je přípustná jen na základě písemného souhlasu, resp. rozhodnutí o změně účelu užívání vydaném stavebním úřadem. Jelikož se změna dotýká práv třetích osob (např. vlastníků ostatních bytových jednotek), stavební úřad vyrozumí osobu, která ji oznámila, že změna podléhá rozhodnutí a zároveň určí podklady nezbytné pro řízení. Nejzásadnějším z těchto podkladů je přitom souhlas vlastníků ostatních bytových jednotek v domě.

Občanskoprávní titul

Spoluvlastnické vztahy k budovám a k jednotlivým bytům upravuje tzv. zákon o vlastnictví bytů (č. 72/1994 Sb.). Rozvody tepla, teplé a studené vody, kotelny, výměníky tepla jsou uvedeny v příkladném výčtu společných částí domu, které jsou ve spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek (§ 2 písmeno g zákona o vlastnictví bytů), nejsou tedy jen vašim majetkem, o kterém byste mohli sami rozhodovat. Se změnou stavby a změnou způsobu užívání stavby musí dle § 11 odstavce 5 zákona o vlastnictví bytů souhlasit všichni vlastníci jednotek. Je tedy zapotřebí, aby odpojení od centrálního vytápění bylo jednomyslně odhlasováno na shromáždění společenství vlastníků bytových jednotek. Jedině tak lze získat občanskoprávní titul k odpojení od centrálního vytápění.

Nic není zadarmo

Jestli si myslíte, že úřady ani ostatní spoluvlastníci nemusejí přijít na to, že máte v bytě „načerno“ vlastní kotel a že jste se odpojili od centrálního vytápění, máte nejspíš pravdu. Jenže co když nebudete platit zálohy na vytápění případně na teplou vodu? Nejenže by tak váš záměr mohli sousedé snadno odhalit, ale navíc jednáte protiprávně, neboť zálohy jste povinni platit, i když jste se odpojili.

Dalším předpisem, který na odpojení od centrálního vytápění pamatuje je totiž vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj číslo 372/2001 Sb. která provádí § 78 odstavec 5 energetického zákona (č. 458/2000 Sb.). Tato vyhláška ukládá vlastníkovi odpojeného bytu povinnost platit základní složku nákladů na vytápění případně na teplou vodu, což činí 40 až 50 procent z poměrné částky, kterou by zaplatil, kdyby byl připojen (tzv. zálohy).

Říkáte si, proč bych měl platit něco dalšího, když mám svůj vlastní zdroj. Tento pohled je však velmi zjednodušený neřkuli sobecký. Uživatel odpojeného bytu nadále využívá otopnou soustavu: rozvody tepla, které vedou zdmi, teplo ve společných prostorách objektu atd., jejichž užívání se nemůže zříci. V případě vhodného umístění bytu je navíc tento byt vytápěn hlavně prostupem tepla z okolních trvale vytápěných místností, což by způsobilo, že vlastním zdrojem by si uživatel odpojený byt nevytápěl, ale pouze „dotápěl“. Povinnost podílet se na nákladech za centrálně dodávané teplo je tedy opodstatněná.

Nesmíme dále zapomenout na § 77 odstavec 5 energetického zákona, dle kterého změna způsobu dodávky nebo změna způsobu vytápění může být sice provedena, ale jen za předpokladu, že veškeré vyvolané jednorázové náklady na provedení těchto změn a rovněž takové náklady spojené s odpojením od rozvodného tepelného zařízení uhradí ten, kdo změnu nebo odpojení od rozvodného tepelného zařízení požaduje. Toto ustanovení pamatuje kromě souhlasu stavebního úřadu také na souhlas orgánů ochrany životního prostředí a soulad s územní energetickou koncepcí.

Sečteno, podtrženo, odpojit od centrálního vytápění se lze, nebude však jednoduché získat k tomu všechna potřebná povolení a souhlasy a navíc odpojení nemusí být finančně tak výhodné, jak by se na první pohled mohlo zdát.

Dvoutisícová bankovka
Zdroj: David Veis/ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Platy ve státní sféře porostou podle Babiše i v rozpočtovém provizoriu

Platy učitelů, policistů, vojáků, úředníků a dalších státních zaměstnanců by od ledna mohly vzrůst i přesto, že Česko bude od začátku roku v rozpočtovém provizoriu. V rozhovoru pro ČT to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Provizorium přitom umožňuje vládě utratit každý měsíc jen dvanáctinu výdajů z předchozího roku. Třeba budoucí ministr školství Robert Plaga (za ANO) plánuje tarifní platy učitelů zvýšit od ledna o sedm procent. Stejný nárůst pro ně schválila na podzim i vláda Petra Fialy (ODS).
před 7 hhodinami

Města plánují na příští rok deficitní rozpočty, realita může být jiná

Města po celém Česku schvalují návrhy rozpočtů pro příští rok. I tentokrát mají ta největší v plánu hospodařit většinou se schodky. U Prahy a všech sedmadvaceti statutárních měst je schválený nebo navržený deficit dohromady přes 21 miliard korun. Realita se proti schválenému rozpočtu u měst často dost liší. Radnice tak třeba peníze neutratí a končí v plusu nebo na nule. Za přebytky na účtech je opakovaně kritizuje ministerstvo financí.
před 21 hhodinami

Chudobu způsobují hlavně drahé nájmy, ukazuje analýza a hledá řešení

Hlavní příčinou chudoby v Česku nejsou nízké příjmy, ale drahé a nedostupné bydlení. Zatímco podíl lidí žijících v nájmu v posledních letech roste, počet rodin i mladých, kteří si mohou dovolit vlastní bydlení, klesá. Nájemné se ale zvyšuje výrazně rychleji než výdělky, vyplývá z analýzy Platformy pro sociální bydlení a dalších organizací. Navrhují řadu opatření, jak krizi zmírnit už v nadcházejícím volebním období.
12. 12. 2025

Hosté Událostí, komentářů debatovali o klimatických cílech EU

Evropský parlament oznámil odsunutí platnosti emisních povolenek ETS 2 na rok 2028. Nový klimatický cíl je pak do roku 2040 snížit emise o devadesát procent oproti roku 1990. Z pěti procent se ale členské státy budou moci vykoupit takzvanými uhlíkovými kredity. Podle poslankyně Bereniky Peštové (ANO) jsou cíle EU příliš ambiciózní, některé protichůdné a nesplnitelné. „Evropa v současné době svými nesmyslnými cíli páchá sebevraždu, ve smyslu sebevraždy průmyslové,“ uvedla Peštová v Událostech, komentářích. Poslankyně Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) v debatě moderované Martinem Řezníčkem uvedla, že investice do zelené transformace je důležité provádět tak, aby směřovaly k perspektivním odvětvím a dekarbonizaci.
12. 12. 2025

Neortodoxní, ale potřebné, říká o využití zmrazených aktiv Hulicius. Koten vidí rizika

Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou hovořil o přípravách klíčového summitu, který se uskuteční za týden. Má rozhodnout mimo jiné o financování Ukrajiny pomocí půjčky ze zmrazených ruských aktiv. Babiš si zatím není jistý, jestli by se Česko mělo podílet na finančních zárukách. Poslanec Radek Koten (SPD) v Událostech, komentářích uvedl, že takový krok by mohl negativně ovlivnit finance eurozóny a destabilizovat finanční trh. Podle náměstka ministra zahraničí v demisi Eduarda Huliciuse (KDU-ČSL) jde o „neortodoxní“ nástroj, který je ovšem potřeba. Hosté v debatě moderované Martinem Řezníčkem probrali také jednání o příměří v ruské válce na Ukrajině a výdaje na obranu.
12. 12. 2025

Objem hypoték v listopadu klesl

Banky a stavební spořitelny v Česku poskytly v listopadu hypotéky za 37,1 miliardy korun, což je proti říjnu pokles o čtyři procenta. Nové úvěry bez refinancování klesly podobně na 28,1 miliardy korun. Průměrné úrokové sazby nových úvěrů zůstaly na říjnových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
12. 12. 2025

Trump nařídil centralizaci regulace AI na federální úrovni

Americký prezident Donald Trump nařídil v noci na pátek centralizaci regulace umělé inteligence. To by mělo znemožnit jednotlivým americkým státům schvalovat vlastní regulace AI, píše agentura Reuters. Převedení regulace na federální úroveň požadují velké technologické firmy.
12. 12. 2025

Nůžky příjmů i bohatství se dál rozevírají. A stále rychleji

Jen tisícina procenta světové populace, tedy méně než šedesát tisíc multimilionářů, vlastní třikrát více bohatství než nejchudší polovina světa, vyplývá ze Zprávy o světové nerovnosti, která je založená na datech dvou set výzkumníků ve spolupráci s Rozvojovým programem OSN. Ti zároveň zjistili, že deset procent nejbohatších lidí na světě vydělává více než zbývajících devadesát procent dohromady.
11. 12. 2025
Načítání...