Jak na přechod z centrálního vytápění na vlastní zdroj?

Praha - Domníváte se, že centrální vytápění bytu vás přijde moc draho a že vlastní zdroj vytápění (např. plynový kotel) by byl úspornějším řešením? Otázka je, zda odpojení od centrálního vytápění lze vůbec legálně provést a jaké bude mít (i finanční) důsledky. Není pravda, že co se děje za zdmi vašeho bytu, nemusí někoho zajímat. Právě naopak. Změna vytápění, ač se to na první pohled nezdá, se značně dotýká práv vlastníků ostatních bytových jednotek a vyžaduje také povolení úřadů.

Souhlas stavebního úřadu

Je sice pravda, že ve vztahu ke stavebnímu úřadu samotné odpojení, pokud nedochází k žádným stavebním úpravám, nevyžaduje stavební povolení ani ohlášení, je však třeba vzít v úvahu další související skutečnosti vyplývající ze stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb.). Podle § 126 odstavce 1 stavebního zákona lze stavbu užívat jen k účelu vymezenému zejména v kolaudačním rozhodnutí, v ohlášení stavby, ve veřejnoprávní smlouvě, v certifikátu autorizovaného inspektora, ve stavebním povolení, v oznámení o užívání stavby nebo v kolaudačním souhlase. V těchto dokumentech je definován účel užívání stavby, a tedy i způsob vytápění jednotlivých bytů.

V konečném důsledku je tedy odpojení od centrálního vytápění změnou v užívání stavby ve smyslu § 126 stavebního zákona, která je přípustná jen na základě písemného souhlasu, resp. rozhodnutí o změně účelu užívání vydaném stavebním úřadem. Jelikož se změna dotýká práv třetích osob (např. vlastníků ostatních bytových jednotek), stavební úřad vyrozumí osobu, která ji oznámila, že změna podléhá rozhodnutí a zároveň určí podklady nezbytné pro řízení. Nejzásadnějším z těchto podkladů je přitom souhlas vlastníků ostatních bytových jednotek v domě.

Občanskoprávní titul

Spoluvlastnické vztahy k budovám a k jednotlivým bytům upravuje tzv. zákon o vlastnictví bytů (č. 72/1994 Sb.). Rozvody tepla, teplé a studené vody, kotelny, výměníky tepla jsou uvedeny v příkladném výčtu společných částí domu, které jsou ve spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek (§ 2 písmeno g zákona o vlastnictví bytů), nejsou tedy jen vašim majetkem, o kterém byste mohli sami rozhodovat. Se změnou stavby a změnou způsobu užívání stavby musí dle § 11 odstavce 5 zákona o vlastnictví bytů souhlasit všichni vlastníci jednotek. Je tedy zapotřebí, aby odpojení od centrálního vytápění bylo jednomyslně odhlasováno na shromáždění společenství vlastníků bytových jednotek. Jedině tak lze získat občanskoprávní titul k odpojení od centrálního vytápění.

Nic není zadarmo

Jestli si myslíte, že úřady ani ostatní spoluvlastníci nemusejí přijít na to, že máte v bytě „načerno“ vlastní kotel a že jste se odpojili od centrálního vytápění, máte nejspíš pravdu. Jenže co když nebudete platit zálohy na vytápění případně na teplou vodu? Nejenže by tak váš záměr mohli sousedé snadno odhalit, ale navíc jednáte protiprávně, neboť zálohy jste povinni platit, i když jste se odpojili.

Dalším předpisem, který na odpojení od centrálního vytápění pamatuje je totiž vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj číslo 372/2001 Sb. která provádí § 78 odstavec 5 energetického zákona (č. 458/2000 Sb.). Tato vyhláška ukládá vlastníkovi odpojeného bytu povinnost platit základní složku nákladů na vytápění případně na teplou vodu, což činí 40 až 50 procent z poměrné částky, kterou by zaplatil, kdyby byl připojen (tzv. zálohy).

Říkáte si, proč bych měl platit něco dalšího, když mám svůj vlastní zdroj. Tento pohled je však velmi zjednodušený neřkuli sobecký. Uživatel odpojeného bytu nadále využívá otopnou soustavu: rozvody tepla, které vedou zdmi, teplo ve společných prostorách objektu atd., jejichž užívání se nemůže zříci. V případě vhodného umístění bytu je navíc tento byt vytápěn hlavně prostupem tepla z okolních trvale vytápěných místností, což by způsobilo, že vlastním zdrojem by si uživatel odpojený byt nevytápěl, ale pouze „dotápěl“. Povinnost podílet se na nákladech za centrálně dodávané teplo je tedy opodstatněná.

Nesmíme dále zapomenout na § 77 odstavec 5 energetického zákona, dle kterého změna způsobu dodávky nebo změna způsobu vytápění může být sice provedena, ale jen za předpokladu, že veškeré vyvolané jednorázové náklady na provedení těchto změn a rovněž takové náklady spojené s odpojením od rozvodného tepelného zařízení uhradí ten, kdo změnu nebo odpojení od rozvodného tepelného zařízení požaduje. Toto ustanovení pamatuje kromě souhlasu stavebního úřadu také na souhlas orgánů ochrany životního prostředí a soulad s územní energetickou koncepcí.

Sečteno, podtrženo, odpojit od centrálního vytápění se lze, nebude však jednoduché získat k tomu všechna potřebná povolení a souhlasy a navíc odpojení nemusí být finančně tak výhodné, jak by se na první pohled mohlo zdát.

Dvoutisícová bankovka
Zdroj: David Veis/ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 10 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Slovensko začalo regulovat prodej nafty, vyšší cena pro auta z ciziny zatím není

Na Slovensku začalo ve čtvrtek platit nařízení o omezení při prodeji nafty a o dvojích cenách tohoto paliva. Příslušné rozhodnutí kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer) ze středy, které bude platit 30 dnů, bylo zveřejněno ve sbírce zákonů. Řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou zatím ale neplatí za naftu vyšší cenu než domácí motoristé. Mluvčí ministerstva financí Pavol Kirinovič totiž řekl, že vyhláška o stanovení ceny nafty pro vozidla z ciziny začne platit až v příštích dnech, konkrétně od pondělí.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Juchelkova poradkyně řeší dotace. A vlastní firmu, jež s nimi pomáhá, píší Seznam Zprávy

Poradkyně ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) Alexandra Semancová vystupuje podle serveru Seznam Zprávy ve dvojroli. Jako poradkyně řeší pravidla rozdělování dotací a úkoluje nejvyšší úředníky, kteří jsou za ně zodpovědní. Zároveň je ale majitelkou soukromé firmy Siptrade. Ta v minulosti vybrala statisíce na provizích za to, že zajišťuje žadatelům dotace. Semancová se tak ocitla v podezření ze střetu zájmů, píší Seznam Zprávy. Ohrozit to může i proplácení části peněz z Evropské unie.
před 17 hhodinami

Velké investice do sportovišť byly zastaveny, vláda chce novou strategii

Velké investice do sportovišť včetně modernizace centra v Nymburce, kterou loni v září podpořila minulá vláda, byly pozastaveny. Novinářům to na neformálním setkání řekl ministr pro sport, zdraví a prevenci Boris Šťastný (Motoristé). Velké projekty chce v následujících měsících přehodnotit a zkoordinovat mezi jednotlivými kraji, plánuje vytvoření nové národní strategie na následujících osm až dvanáct let. Česká unie sportu (ČUS), která centrum v Nymburce vlastní a provozuje, o pozastavení projektu zatím oficiální informace nemá.
před 17 hhodinami
Načítání...