Co napoví výsledky voleb? Euro do pěti let, nebo taky nikdy

Praha – Po zavedení jednotné evropské měny volají podnikatelé i turisté. Ti první proto, že se musí často draze připojišťovat proti výkyvům měnového kurzu a že se v důsledku jeho nepříznivého vývoje může stát jejich zboží v zahraničí neprodejné, ti druzí proto, že by jim to usnadnilo cestování po Evropě. Termín, kdy se může Česko na euro těšit, však dosud nebyl stanoven. I když mnohé v tomto ohledu mohou napovědět výsledky voleb. Zatímco ODS nechce na zavedení eura tlačit, ČSSD má v termínu jasno. Již nyní ale podle ministra financí Eduarda Janoty začíná být zřejmé, že dřív než v roce 2014 Česko podmínky pro přijetí jednotné měny nesplní.

Ohledně data jsou dvě nejsilnější politické strany v souladu. Od lidovců nově zaznívá nejdřívější datum 2013. „My jsme už měli velmi blízko do eurozóny kolem roku 2006. Tehdy jsme plnili kritéria a mohli jsme pohodlně v eurozóně být. Ekonomická krize nás ale vrátila do reality, kdy se jasně ukazuje, že parametry výdajů byly nastaveny naprosto neadekvátně, byly nastaveny na tehdejší poměry ekonomického růstu a dneska jsme v úplně jiné situaci,“ upozorňuje ministr financí Eduard Janota.

Euro v roce 2013? Čirá utopie!

„Bude velký problém, pokud se nám podaří splnit kritérium tří procent v roce 2013. Já si dovolím tvrdit, že dokonce rok 2013 až 2014 jsou reálné pro tento ukazatel. Vstup do eurozóny v roce 2013 je naprostá utopie,“ míní Janota.


„Chceme-li se bavit o datu vstupu do eurozóny, tak se musíme bavit o tom, jestli jsme schopni v rámci veřejných rozpočtů udělat pořádek,“ říká Janota s tím, že ta opatření budou velmi bolestivá a k tomu se zejména v předvolebním období naprostá většina politických stran nehlásí. „Mnohé politické strany plédují pro vstup do eurozóny, ale velmi málo pro to dělají,“ varuje ministr s tím, že nikdo nám kritérium pro vstup neulehčí.

Jak vidí euro jednotlivé strany?

Nejjasněji nalinkovanou cestu do eurozóny má sociální demokracie. Jednotnou evropskou měnou bychom podle nich mohli v Česku platit už za pět let. „Naší ambicí je dosáhnout v roce 2013 deficitu veřejných rozpočtů menšího než tři procenta, což podle našeho názoru umožní už v roce 2012 vstoupit do tzv. systému ERMII a pak je reálná šance, že bychom to euro mohli zavést k 1. 1. 2015,“ uvedl ekonomický expert ČSSD Jan Mládek.

ODS zná jen možný termín přijetí eura

Podle předvolebních průzkumů druhá nejsilnější strana, kterou je ODS, zatím nové platidlo Čechům neslibuje. Zná jen teoretický termín, kdy by mohla ČR o vstup do měnové unie usilovat. Je jím rok 2015, záleží ale na tom, jak se eurozóna vypořádá se svými současnými problémy, například s hrozícím státním bankrotem Řecka, které je jejím členem. „V současné době má eurozóna své problémy a my potřebujeme dostatek času na to, abychom se mohli rozhodnout, kdy do eurozóny a zda vůbec můžeme přistoupit,“ podtrhl ekonomický expert ODS Martin Kocourek.

Na splnění Maastrichtských kritérií, která jsou vstupenkou do eurozóny, ovšem budou občanští demokraté usilovně pracovat. Dostat deficit veřejných financí pod požadovanou tříprocentní hranici chtějí dokonce o rok dřív než ČSSD – už v roce 2012.

Jak Česko plní Maastrichtská kritéria?

Veřejné finance

  • Deficit veřejných financí nesmí přesáhnout
    3 procenta HDP. NEPLNÍ
  • Veřejný dluh nesmí přesáhnout úroveň 60 procent HDP. PLNÍ

Inflační kritérium

  • Průměrná roční inflace nesmí o víc než 1,5procentního bodu převýšit referenční hodnotou, která je průměrem inflací ve třech zemích EU s nejlepší cenovou stabilitou. PLNÍ

Stabilita úrokových sazeb

  • Výnos desetiletých vládních dluhopisů musí být nejvýše 2 procentní body nad průměrem výnosů ve třech zemích EU s nejlepší cenovou stabilitou. PLNÍ

Stabilita měnového kurzu

  • Země musí být minimálně dva roky členem mechanismu směnných kurzů ERMII bez vnitřního pnutí. NEPLNÍ, NENÍ ČLENEM

Za euro chtějí bojovat i menší strany

Otevřeně po euru podobně jako ČSSD volají i některé menší politické strany. Strana zelených vždy chtěla euro v Česku co nejdřív. Teď vidí jako nejbližší možné datum 1. leden 2015. Za prioritní považuje, aby příští vláda stanovila jasný termín a ten podpořila věrohodným fiskálním programem.

Od začátku roku 2015 by nejraději jednotnou evropskou měnou platily i Věci veřejné. Tato strana je zároveň nejambicióznější v otázce sražení deficitu pod požadovanou tříprocentní hranici. Vidět by ho pod ní chtěla už v příštím roce.

Nováček na české politické scéně - TOP 09 - si dovede představit vstup Česka do eurozóny už v roce 2014. Euro podporuje, ale termín nepovažuje za důležitý. Prioritní je snížit schodek veřejných financí.

Komunisté se k euru staví vlažně

KSČM ve volebním programu žádný termín nemá, ale přijetí jednotné evropské měny akceptuje jako součást evropské integrace. Podle poslance za KSČM Jiřího Dolejše by k tomu mohlo dojít nejdřív v roce 2016, oživí-li se ekonomika a citlivě zvládne konsolidace veřejných financí.

O zavedení eura nakonec rozhodne vítěz červnových voleb a jeho snaha napravit veřejné finance, které si nyní s deficitem ve výši 5,93 procenta HDP nestojí nijak dobře. A podle dřívějšího vyjádření guvernéra České národní banky nemá smysl o žádném termínu uvažovat, dokud se je nepodaří dát do pořádku.

Eurozóna se možná brzy rozšíří o Estonsko a Lotyšsko

Eurozóna má v současnosti 16 členů. Již v příštím roce by se ale mohla dále rozrůst. K prvnímu lednu 2011 by se mohlo začít platit eurem v Estonsku, které i přes krizi plní všechna Maastrichtská kritéria. I Lotyšsko, které spolu se Španělskem a Řeckem patří k zemím, jež jsou nejvíce ohroženy vysokými rozpočtovými schodky, chce vstoupit do měnové unie co nejdříve. Jako cílové datum tamní vláda stanovila 1. leden 2014.

  • Eduard Janota autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/15/1457/145674.jpg
  • Vstup ČR do eurozóny autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1569/156831.jpg
  • Vstup ČR do eurozóny autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1569/156833.jpg
  • Mapa eurozóny autor: Markéta Sandanusová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/772/77130.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 6 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 13 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 18 hhodinami

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
21. 3. 2026

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026
Načítání...