Co napoví výsledky voleb? Euro do pěti let, nebo taky nikdy

Praha – Po zavedení jednotné evropské měny volají podnikatelé i turisté. Ti první proto, že se musí často draze připojišťovat proti výkyvům měnového kurzu a že se v důsledku jeho nepříznivého vývoje může stát jejich zboží v zahraničí neprodejné, ti druzí proto, že by jim to usnadnilo cestování po Evropě. Termín, kdy se může Česko na euro těšit, však dosud nebyl stanoven. I když mnohé v tomto ohledu mohou napovědět výsledky voleb. Zatímco ODS nechce na zavedení eura tlačit, ČSSD má v termínu jasno. Již nyní ale podle ministra financí Eduarda Janoty začíná být zřejmé, že dřív než v roce 2014 Česko podmínky pro přijetí jednotné měny nesplní.

Ohledně data jsou dvě nejsilnější politické strany v souladu. Od lidovců nově zaznívá nejdřívější datum 2013. „My jsme už měli velmi blízko do eurozóny kolem roku 2006. Tehdy jsme plnili kritéria a mohli jsme pohodlně v eurozóně být. Ekonomická krize nás ale vrátila do reality, kdy se jasně ukazuje, že parametry výdajů byly nastaveny naprosto neadekvátně, byly nastaveny na tehdejší poměry ekonomického růstu a dneska jsme v úplně jiné situaci,“ upozorňuje ministr financí Eduard Janota.

Euro v roce 2013? Čirá utopie!

„Bude velký problém, pokud se nám podaří splnit kritérium tří procent v roce 2013. Já si dovolím tvrdit, že dokonce rok 2013 až 2014 jsou reálné pro tento ukazatel. Vstup do eurozóny v roce 2013 je naprostá utopie,“ míní Janota.


„Chceme-li se bavit o datu vstupu do eurozóny, tak se musíme bavit o tom, jestli jsme schopni v rámci veřejných rozpočtů udělat pořádek,“ říká Janota s tím, že ta opatření budou velmi bolestivá a k tomu se zejména v předvolebním období naprostá většina politických stran nehlásí. „Mnohé politické strany plédují pro vstup do eurozóny, ale velmi málo pro to dělají,“ varuje ministr s tím, že nikdo nám kritérium pro vstup neulehčí.

Jak vidí euro jednotlivé strany?

Nejjasněji nalinkovanou cestu do eurozóny má sociální demokracie. Jednotnou evropskou měnou bychom podle nich mohli v Česku platit už za pět let. „Naší ambicí je dosáhnout v roce 2013 deficitu veřejných rozpočtů menšího než tři procenta, což podle našeho názoru umožní už v roce 2012 vstoupit do tzv. systému ERMII a pak je reálná šance, že bychom to euro mohli zavést k 1. 1. 2015,“ uvedl ekonomický expert ČSSD Jan Mládek.

ODS zná jen možný termín přijetí eura

Podle předvolebních průzkumů druhá nejsilnější strana, kterou je ODS, zatím nové platidlo Čechům neslibuje. Zná jen teoretický termín, kdy by mohla ČR o vstup do měnové unie usilovat. Je jím rok 2015, záleží ale na tom, jak se eurozóna vypořádá se svými současnými problémy, například s hrozícím státním bankrotem Řecka, které je jejím členem. „V současné době má eurozóna své problémy a my potřebujeme dostatek času na to, abychom se mohli rozhodnout, kdy do eurozóny a zda vůbec můžeme přistoupit,“ podtrhl ekonomický expert ODS Martin Kocourek.

Na splnění Maastrichtských kritérií, která jsou vstupenkou do eurozóny, ovšem budou občanští demokraté usilovně pracovat. Dostat deficit veřejných financí pod požadovanou tříprocentní hranici chtějí dokonce o rok dřív než ČSSD – už v roce 2012.

Jak Česko plní Maastrichtská kritéria?

Veřejné finance

  • Deficit veřejných financí nesmí přesáhnout
    3 procenta HDP. NEPLNÍ
  • Veřejný dluh nesmí přesáhnout úroveň 60 procent HDP. PLNÍ

Inflační kritérium

  • Průměrná roční inflace nesmí o víc než 1,5procentního bodu převýšit referenční hodnotou, která je průměrem inflací ve třech zemích EU s nejlepší cenovou stabilitou. PLNÍ

Stabilita úrokových sazeb

  • Výnos desetiletých vládních dluhopisů musí být nejvýše 2 procentní body nad průměrem výnosů ve třech zemích EU s nejlepší cenovou stabilitou. PLNÍ

Stabilita měnového kurzu

  • Země musí být minimálně dva roky členem mechanismu směnných kurzů ERMII bez vnitřního pnutí. NEPLNÍ, NENÍ ČLENEM

Za euro chtějí bojovat i menší strany

Otevřeně po euru podobně jako ČSSD volají i některé menší politické strany. Strana zelených vždy chtěla euro v Česku co nejdřív. Teď vidí jako nejbližší možné datum 1. leden 2015. Za prioritní považuje, aby příští vláda stanovila jasný termín a ten podpořila věrohodným fiskálním programem.

Od začátku roku 2015 by nejraději jednotnou evropskou měnou platily i Věci veřejné. Tato strana je zároveň nejambicióznější v otázce sražení deficitu pod požadovanou tříprocentní hranici. Vidět by ho pod ní chtěla už v příštím roce.

Nováček na české politické scéně - TOP 09 - si dovede představit vstup Česka do eurozóny už v roce 2014. Euro podporuje, ale termín nepovažuje za důležitý. Prioritní je snížit schodek veřejných financí.

Komunisté se k euru staví vlažně

KSČM ve volebním programu žádný termín nemá, ale přijetí jednotné evropské měny akceptuje jako součást evropské integrace. Podle poslance za KSČM Jiřího Dolejše by k tomu mohlo dojít nejdřív v roce 2016, oživí-li se ekonomika a citlivě zvládne konsolidace veřejných financí.

O zavedení eura nakonec rozhodne vítěz červnových voleb a jeho snaha napravit veřejné finance, které si nyní s deficitem ve výši 5,93 procenta HDP nestojí nijak dobře. A podle dřívějšího vyjádření guvernéra České národní banky nemá smysl o žádném termínu uvažovat, dokud se je nepodaří dát do pořádku.

Eurozóna se možná brzy rozšíří o Estonsko a Lotyšsko

Eurozóna má v současnosti 16 členů. Již v příštím roce by se ale mohla dále rozrůst. K prvnímu lednu 2011 by se mohlo začít platit eurem v Estonsku, které i přes krizi plní všechna Maastrichtská kritéria. I Lotyšsko, které spolu se Španělskem a Řeckem patří k zemím, jež jsou nejvíce ohroženy vysokými rozpočtovými schodky, chce vstoupit do měnové unie co nejdříve. Jako cílové datum tamní vláda stanovila 1. leden 2014.

  • Eduard Janota autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/15/1457/145674.jpg
  • Vstup ČR do eurozóny autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1569/156831.jpg
  • Vstup ČR do eurozóny autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1569/156833.jpg
  • Mapa eurozóny autor: Markéta Sandanusová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/772/77130.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 21 hhodinami

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
před 21 hhodinami

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
11. 1. 2026

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
11. 1. 2026

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...