Co napoví výsledky voleb? Euro do pěti let, nebo taky nikdy

Praha – Po zavedení jednotné evropské měny volají podnikatelé i turisté. Ti první proto, že se musí často draze připojišťovat proti výkyvům měnového kurzu a že se v důsledku jeho nepříznivého vývoje může stát jejich zboží v zahraničí neprodejné, ti druzí proto, že by jim to usnadnilo cestování po Evropě. Termín, kdy se může Česko na euro těšit, však dosud nebyl stanoven. I když mnohé v tomto ohledu mohou napovědět výsledky voleb. Zatímco ODS nechce na zavedení eura tlačit, ČSSD má v termínu jasno. Již nyní ale podle ministra financí Eduarda Janoty začíná být zřejmé, že dřív než v roce 2014 Česko podmínky pro přijetí jednotné měny nesplní.

Ohledně data jsou dvě nejsilnější politické strany v souladu. Od lidovců nově zaznívá nejdřívější datum 2013. „My jsme už měli velmi blízko do eurozóny kolem roku 2006. Tehdy jsme plnili kritéria a mohli jsme pohodlně v eurozóně být. Ekonomická krize nás ale vrátila do reality, kdy se jasně ukazuje, že parametry výdajů byly nastaveny naprosto neadekvátně, byly nastaveny na tehdejší poměry ekonomického růstu a dneska jsme v úplně jiné situaci,“ upozorňuje ministr financí Eduard Janota.

Euro v roce 2013? Čirá utopie!

„Bude velký problém, pokud se nám podaří splnit kritérium tří procent v roce 2013. Já si dovolím tvrdit, že dokonce rok 2013 až 2014 jsou reálné pro tento ukazatel. Vstup do eurozóny v roce 2013 je naprostá utopie,“ míní Janota.


„Chceme-li se bavit o datu vstupu do eurozóny, tak se musíme bavit o tom, jestli jsme schopni v rámci veřejných rozpočtů udělat pořádek,“ říká Janota s tím, že ta opatření budou velmi bolestivá a k tomu se zejména v předvolebním období naprostá většina politických stran nehlásí. „Mnohé politické strany plédují pro vstup do eurozóny, ale velmi málo pro to dělají,“ varuje ministr s tím, že nikdo nám kritérium pro vstup neulehčí.

Jak vidí euro jednotlivé strany?

Nejjasněji nalinkovanou cestu do eurozóny má sociální demokracie. Jednotnou evropskou měnou bychom podle nich mohli v Česku platit už za pět let. „Naší ambicí je dosáhnout v roce 2013 deficitu veřejných rozpočtů menšího než tři procenta, což podle našeho názoru umožní už v roce 2012 vstoupit do tzv. systému ERMII a pak je reálná šance, že bychom to euro mohli zavést k 1. 1. 2015,“ uvedl ekonomický expert ČSSD Jan Mládek.

ODS zná jen možný termín přijetí eura

Podle předvolebních průzkumů druhá nejsilnější strana, kterou je ODS, zatím nové platidlo Čechům neslibuje. Zná jen teoretický termín, kdy by mohla ČR o vstup do měnové unie usilovat. Je jím rok 2015, záleží ale na tom, jak se eurozóna vypořádá se svými současnými problémy, například s hrozícím státním bankrotem Řecka, které je jejím členem. „V současné době má eurozóna své problémy a my potřebujeme dostatek času na to, abychom se mohli rozhodnout, kdy do eurozóny a zda vůbec můžeme přistoupit,“ podtrhl ekonomický expert ODS Martin Kocourek.

Na splnění Maastrichtských kritérií, která jsou vstupenkou do eurozóny, ovšem budou občanští demokraté usilovně pracovat. Dostat deficit veřejných financí pod požadovanou tříprocentní hranici chtějí dokonce o rok dřív než ČSSD – už v roce 2012.

Jak Česko plní Maastrichtská kritéria?

Veřejné finance

  • Deficit veřejných financí nesmí přesáhnout
    3 procenta HDP. NEPLNÍ
  • Veřejný dluh nesmí přesáhnout úroveň 60 procent HDP. PLNÍ

Inflační kritérium

  • Průměrná roční inflace nesmí o víc než 1,5procentního bodu převýšit referenční hodnotou, která je průměrem inflací ve třech zemích EU s nejlepší cenovou stabilitou. PLNÍ

Stabilita úrokových sazeb

  • Výnos desetiletých vládních dluhopisů musí být nejvýše 2 procentní body nad průměrem výnosů ve třech zemích EU s nejlepší cenovou stabilitou. PLNÍ

Stabilita měnového kurzu

  • Země musí být minimálně dva roky členem mechanismu směnných kurzů ERMII bez vnitřního pnutí. NEPLNÍ, NENÍ ČLENEM

Za euro chtějí bojovat i menší strany

Otevřeně po euru podobně jako ČSSD volají i některé menší politické strany. Strana zelených vždy chtěla euro v Česku co nejdřív. Teď vidí jako nejbližší možné datum 1. leden 2015. Za prioritní považuje, aby příští vláda stanovila jasný termín a ten podpořila věrohodným fiskálním programem.

Od začátku roku 2015 by nejraději jednotnou evropskou měnou platily i Věci veřejné. Tato strana je zároveň nejambicióznější v otázce sražení deficitu pod požadovanou tříprocentní hranici. Vidět by ho pod ní chtěla už v příštím roce.

Nováček na české politické scéně - TOP 09 - si dovede představit vstup Česka do eurozóny už v roce 2014. Euro podporuje, ale termín nepovažuje za důležitý. Prioritní je snížit schodek veřejných financí.

Komunisté se k euru staví vlažně

KSČM ve volebním programu žádný termín nemá, ale přijetí jednotné evropské měny akceptuje jako součást evropské integrace. Podle poslance za KSČM Jiřího Dolejše by k tomu mohlo dojít nejdřív v roce 2016, oživí-li se ekonomika a citlivě zvládne konsolidace veřejných financí.

O zavedení eura nakonec rozhodne vítěz červnových voleb a jeho snaha napravit veřejné finance, které si nyní s deficitem ve výši 5,93 procenta HDP nestojí nijak dobře. A podle dřívějšího vyjádření guvernéra České národní banky nemá smysl o žádném termínu uvažovat, dokud se je nepodaří dát do pořádku.

Eurozóna se možná brzy rozšíří o Estonsko a Lotyšsko

Eurozóna má v současnosti 16 členů. Již v příštím roce by se ale mohla dále rozrůst. K prvnímu lednu 2011 by se mohlo začít platit eurem v Estonsku, které i přes krizi plní všechna Maastrichtská kritéria. I Lotyšsko, které spolu se Španělskem a Řeckem patří k zemím, jež jsou nejvíce ohroženy vysokými rozpočtovými schodky, chce vstoupit do měnové unie co nejdříve. Jako cílové datum tamní vláda stanovila 1. leden 2014.

  • Eduard Janota autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/15/1457/145674.jpg
  • Vstup ČR do eurozóny autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1569/156831.jpg
  • Vstup ČR do eurozóny autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1569/156833.jpg
  • Mapa eurozóny autor: Markéta Sandanusová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/772/77130.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa vzdělání jde méně, než je průměr OECD. Šetříme na důležitých věcech, říká sociolog

Sociolog společnosti PAQ Research Daniel Prokop vidí jako velký problém zadlužování státu. „Nejde jen o ten dluh a náklad na jeho obsluhu. Ale i že šetříme třeba na vzdělávání, kam Česko dává zhruba o padesát miliard méně, než je průměr OECD,“ řekl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Pod průměrem OECD je země podle experta i v dalších sektorech – například obraně. „Kromě toho, že máme schodek, tak navíc šetříme na důležitých věcech,“ shrnul Prokop.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Kuba chce k záchraně ekonomiky změnit trh nejvíce od roku 1959

Kubánský parlament ve čtvrtek večer schválil sérii reforem zaměřených na podporu trhu, které počítají s privatizací státních podniků či zakládáním velkých soukromých firem. Komunistická vláda pod tlakem amerických sankcí zavádí kroky, které mají pomoci těžce strádající centrálně řízené ekonomice. Pokud se je navzdory skeptickým očekáváním některých ekonomů podaří uvést do praxe, půjde o největší proměnu kubánské ekonomiky od nástupu komunismu v roce 1959.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Regulace cen paliv by mohla skončit už před prázdninami

Státní regulace cen paliv by před prázdninami mohla skončit – na dotaz ČT to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Důvodem jsou zejména klesající ceny ropy. Regulace cen dopadla na provozovatele čerpacích stanic – první už oznámil, že kvůli opatření podal žalobu k Městskému soudu v Praze na ministerstvo financí. Další zvažují, že se připojí. Unie nezávislých petrolejářů odhaduje ztráty na 50 až 100 milionů.
před 4 hhodinami

Devatenáct zemí EU včetně Česka podpořilo dopis o zpřísnění migrační politiky

Migrační politika Evropské unie musí přinést konkrétní výsledky, které budou mít skutečný dopad na životy lidí v EU, uvedlo v dopise předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi a šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové devatenáct členských států Evropské unie včetně České republiky. Na summitu EU v Bruselu Evropská rada jednala také o příštím dlouhodobém rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Česko letos dvě procenta HDP na obranu nesplní, řekl Babiš

Česká republika tento rok nesplní závazek vůči Severoatlantické alianci vydat dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu, oznámil v pátek na svém facebookovém profilu premiér Andrej Babiš (ANO). Vyjádřil zároveň přesvědčení, že od příštího roku Česko plnit dvouprocentní závazek bude. Generální tajemník NATO Mark Rutte ve středu uvedl, že Česko dvouprocentní závazek nesplnilo ani loni, stejně jako Albánie a Slovinsko.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoV něčem jsme selhali, reaguje Žáček na nesplněný závazek NATO

Česko loni nesplnilo závazek NATO – na obranu stát nevydal dvě procenta HDP. „Ano, beru to, že jsme v něčem selhali, to přiznávám,“ řekl v pořadu Interview ČT24 člen sněmovního výboru pro obranu a místopředseda poslaneckého klubu ODS Pavel Žáček s tím, že ale „věřili, že to půjde zvládnout“. Tématem rozhovoru byla i koncepce armády, kterou po dokončení pošle vláda do výboru pro obranu. „Budeme rozebírat jednotlivé nuance, teprve zjistíme, jak se to změnilo (…) a uvidíme, jestli to bude realistické,“ nastínil Žáček. Tématem rozhovoru byl i vztah amerického prezidenta Donalda Trumpa s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Podle Žáčka se Česko kritice Spojených států nevyhne. Trump na summitu v Ankaře bude podle něj ukazovat prstem na státy, které závazek dvou procent HDP nesplnily, a tedy i na Babiše. „To opravdu nic nezmění – ani dobré vztahy,“ komentoval Žáček. Pořad moderoval Daniel Takáč.
18. 6. 2026

Česká národní banka zvýšila základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta

Bankovní rada České národní banky zvýšila ve čtvrtek základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Současně rada rozhodla o růstu diskontní sazby ve stejném rozsahu na 2,75 procenta a lombardní sazby na 4,75 procenta. Jednání se zúčastnilo všech sedm členů rady. Ještě před jejich rozhodnutím varoval premiér Andrej Babiš (ANO), že zvýšení sazeb by zásadně poškodilo životy obyvatel, podnikatelů i celou ekonomiku.
18. 6. 2026Aktualizováno18. 6. 2026

Podpora na výstavbu dostupného nájemního bydlení se sníží

Podpora na výstavbu dostupného nájemního bydlení se oproti původní podobě nastavené bývalou vládou sníží. Nově bude pokrývat 75 až 85 procent celkových nákladů na výstavbu. Přímá dotace pak bude činit patnáct až třicet procent podle kraje. Na tiskové konferenci to uvedli zástupci ministerstva pro místní rozvoj (MMR) a Státního fondu podpory investic (SFPI).
18. 6. 2026Aktualizováno18. 6. 2026
Načítání...