Co napoví výsledky voleb? Euro do pěti let, nebo taky nikdy

Praha – Po zavedení jednotné evropské měny volají podnikatelé i turisté. Ti první proto, že se musí často draze připojišťovat proti výkyvům měnového kurzu a že se v důsledku jeho nepříznivého vývoje může stát jejich zboží v zahraničí neprodejné, ti druzí proto, že by jim to usnadnilo cestování po Evropě. Termín, kdy se může Česko na euro těšit, však dosud nebyl stanoven. I když mnohé v tomto ohledu mohou napovědět výsledky voleb. Zatímco ODS nechce na zavedení eura tlačit, ČSSD má v termínu jasno. Již nyní ale podle ministra financí Eduarda Janoty začíná být zřejmé, že dřív než v roce 2014 Česko podmínky pro přijetí jednotné měny nesplní.

Ohledně data jsou dvě nejsilnější politické strany v souladu. Od lidovců nově zaznívá nejdřívější datum 2013. „My jsme už měli velmi blízko do eurozóny kolem roku 2006. Tehdy jsme plnili kritéria a mohli jsme pohodlně v eurozóně být. Ekonomická krize nás ale vrátila do reality, kdy se jasně ukazuje, že parametry výdajů byly nastaveny naprosto neadekvátně, byly nastaveny na tehdejší poměry ekonomického růstu a dneska jsme v úplně jiné situaci,“ upozorňuje ministr financí Eduard Janota.

Euro v roce 2013? Čirá utopie!

„Bude velký problém, pokud se nám podaří splnit kritérium tří procent v roce 2013. Já si dovolím tvrdit, že dokonce rok 2013 až 2014 jsou reálné pro tento ukazatel. Vstup do eurozóny v roce 2013 je naprostá utopie,“ míní Janota.


„Chceme-li se bavit o datu vstupu do eurozóny, tak se musíme bavit o tom, jestli jsme schopni v rámci veřejných rozpočtů udělat pořádek,“ říká Janota s tím, že ta opatření budou velmi bolestivá a k tomu se zejména v předvolebním období naprostá většina politických stran nehlásí. „Mnohé politické strany plédují pro vstup do eurozóny, ale velmi málo pro to dělají,“ varuje ministr s tím, že nikdo nám kritérium pro vstup neulehčí.

Jak vidí euro jednotlivé strany?

Nejjasněji nalinkovanou cestu do eurozóny má sociální demokracie. Jednotnou evropskou měnou bychom podle nich mohli v Česku platit už za pět let. „Naší ambicí je dosáhnout v roce 2013 deficitu veřejných rozpočtů menšího než tři procenta, což podle našeho názoru umožní už v roce 2012 vstoupit do tzv. systému ERMII a pak je reálná šance, že bychom to euro mohli zavést k 1. 1. 2015,“ uvedl ekonomický expert ČSSD Jan Mládek.

ODS zná jen možný termín přijetí eura

Podle předvolebních průzkumů druhá nejsilnější strana, kterou je ODS, zatím nové platidlo Čechům neslibuje. Zná jen teoretický termín, kdy by mohla ČR o vstup do měnové unie usilovat. Je jím rok 2015, záleží ale na tom, jak se eurozóna vypořádá se svými současnými problémy, například s hrozícím státním bankrotem Řecka, které je jejím členem. „V současné době má eurozóna své problémy a my potřebujeme dostatek času na to, abychom se mohli rozhodnout, kdy do eurozóny a zda vůbec můžeme přistoupit,“ podtrhl ekonomický expert ODS Martin Kocourek.

Na splnění Maastrichtských kritérií, která jsou vstupenkou do eurozóny, ovšem budou občanští demokraté usilovně pracovat. Dostat deficit veřejných financí pod požadovanou tříprocentní hranici chtějí dokonce o rok dřív než ČSSD – už v roce 2012.

Jak Česko plní Maastrichtská kritéria?

Veřejné finance

  • Deficit veřejných financí nesmí přesáhnout
    3 procenta HDP. NEPLNÍ
  • Veřejný dluh nesmí přesáhnout úroveň 60 procent HDP. PLNÍ

Inflační kritérium

  • Průměrná roční inflace nesmí o víc než 1,5procentního bodu převýšit referenční hodnotou, která je průměrem inflací ve třech zemích EU s nejlepší cenovou stabilitou. PLNÍ

Stabilita úrokových sazeb

  • Výnos desetiletých vládních dluhopisů musí být nejvýše 2 procentní body nad průměrem výnosů ve třech zemích EU s nejlepší cenovou stabilitou. PLNÍ

Stabilita měnového kurzu

  • Země musí být minimálně dva roky členem mechanismu směnných kurzů ERMII bez vnitřního pnutí. NEPLNÍ, NENÍ ČLENEM

Za euro chtějí bojovat i menší strany

Otevřeně po euru podobně jako ČSSD volají i některé menší politické strany. Strana zelených vždy chtěla euro v Česku co nejdřív. Teď vidí jako nejbližší možné datum 1. leden 2015. Za prioritní považuje, aby příští vláda stanovila jasný termín a ten podpořila věrohodným fiskálním programem.

Od začátku roku 2015 by nejraději jednotnou evropskou měnou platily i Věci veřejné. Tato strana je zároveň nejambicióznější v otázce sražení deficitu pod požadovanou tříprocentní hranici. Vidět by ho pod ní chtěla už v příštím roce.

Nováček na české politické scéně - TOP 09 - si dovede představit vstup Česka do eurozóny už v roce 2014. Euro podporuje, ale termín nepovažuje za důležitý. Prioritní je snížit schodek veřejných financí.

Komunisté se k euru staví vlažně

KSČM ve volebním programu žádný termín nemá, ale přijetí jednotné evropské měny akceptuje jako součást evropské integrace. Podle poslance za KSČM Jiřího Dolejše by k tomu mohlo dojít nejdřív v roce 2016, oživí-li se ekonomika a citlivě zvládne konsolidace veřejných financí.

O zavedení eura nakonec rozhodne vítěz červnových voleb a jeho snaha napravit veřejné finance, které si nyní s deficitem ve výši 5,93 procenta HDP nestojí nijak dobře. A podle dřívějšího vyjádření guvernéra České národní banky nemá smysl o žádném termínu uvažovat, dokud se je nepodaří dát do pořádku.

Eurozóna se možná brzy rozšíří o Estonsko a Lotyšsko

Eurozóna má v současnosti 16 členů. Již v příštím roce by se ale mohla dále rozrůst. K prvnímu lednu 2011 by se mohlo začít platit eurem v Estonsku, které i přes krizi plní všechna Maastrichtská kritéria. I Lotyšsko, které spolu se Španělskem a Řeckem patří k zemím, jež jsou nejvíce ohroženy vysokými rozpočtovými schodky, chce vstoupit do měnové unie co nejdříve. Jako cílové datum tamní vláda stanovila 1. leden 2014.

  • Eduard Janota autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/15/1457/145674.jpg
  • Vstup ČR do eurozóny autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1569/156831.jpg
  • Vstup ČR do eurozóny autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1569/156833.jpg
  • Mapa eurozóny autor: Markéta Sandanusová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/772/77130.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČNB ponechala základní úrokovou sazbu beze změny

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procentech. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Finanční trh stabilitu úrokových sazeb očekával.
15:19Aktualizovánopřed 47 mminutami

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
včeraAktualizovánovčera v 15:26

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
včera v 11:53

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
včera v 09:08

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Cenový tlak na potraviny polevuje, ve stavebnictví však sílí

Čeští spotřebitelé stále čelí rychlému růstu cen hovězího, vajec nebo drůbeže, méně si naopak připlatí za brambory, ovoce a zeleninu. Potraviny obecně nezdražují podle Českého statistického úřadu tak rychle jako dříve. Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka by tak jejich ceny mohly být stabilnější. Tlak na ceny naopak nepolevuje ve stavebnictví, které se potýká s vysokými náklady na materiál a energie. Sektoru se také nedostává kvalifikované pracovní síly, jako jsou zedníci, tesaři nebo stavbyvedoucí. Rostou i nároky na pracovníky, kteří potřebují znát nové technologie.
16. 12. 2025

Platby za obnovitelné zdroje se zcela přesunou na stát

Stát v příštím roce převezme veškeré financování podporovaných zdrojů energie (POZE). Státní rozpočet to nově zatíží dalšími zhruba sedmnácti miliardami korun, celkově tak stát za poplatky dá více než 41 miliard korun. Schválila to vláda ANO, SPD a Motoristů, která tím chce snížit regulované ceny elektřiny. Domácnostem by toto opatření mělo regulovanou část energií oproti letošku snížit o více než patnáct procent, firmám ještě výrazněji. Dosud bylo financování POZE rozděleno mezi stát a odběratele.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Volkswagen po 24 letech uzavřel svou továrnu v Drážďanech

Továrna německé automobilky Volkswagen v Drážďanech ukončila po 24 letech provoz. Stroje se v takzvané Skleněné manufaktuře zastavily, jakmile vyrobily poslední vůz – červený Volkswagen ID.3. Automobil, na který se podepsali všichni zaměstnanci, se stane muzejním exponátem. Samotná drážďanská továrna se za padesát milionů eur (1,2 miliardy korun) změní v centrum inovací. Německá média upozornila, že to je poprvé v 88leté historii, kdy Volkswagen uzavřel některou ze svých továren v Německu.
16. 12. 2025
Načítání...