Průmyslová výroba v unii dál zrychluje

Brusel - Průmyslová výroba v eurozóně dál zrychluje, stejně jako v dubnu i v květnu vzrostla o 0,9 procenta. Meziročně je vyšší o 9,4 procenta, uvádí Eurostat. V celé evropské sedmadvacítce pak průmysl vylepšil své skóre o jedno procento. V dubnu zaznamenala průmyslová výroba v zemích eura růst o 0,9 procenta, respektive o 0,5 procenta v celé unii. Za květnový optimistický výsledek ale může především nízká srovnávací základna z předchozího roku - k úrovni před krizí má podle analytiků evropský průmysl ještě daleko.

Na první pohled je průmysl v eurozóně v poslední době charakterizován spojením stabilní růst. Už několik měsíců totiž roste průmysl každý měsíc zhruba o procento, meziročně si přilepšuje necelých 10 procent. Ovšem bližší zkoumání odhalí několik velkých „ale“.

„Současná úroveň je stále relativně hodně nízká oproti těm úrovním, kterých dosahoval průmysl před začátkem světové hospodářské krize, ve chvíli, kdy efekt nízkých srovnávacích základen vyprchá ke konci roku,“ uvedl hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš.

2 minuty
Evropský průmysl
Zdroj: ČT24

Průmysl zatím táhne například šrotovné

Průmysl je navíc podpořen dočasnými pobídkami typu šrotovného, které běží třeba ve Španělsku nebo ve Francii. Otázkou pak zůstává, co se ale stane, až na podzim skončí. Vrásky na čelé dělají ekonomům také velké rozdíly mezi jednotlivými zeměmi. „Silně stále kontrastuje konkurenceschopný sever v čele s Německem, jehož průmysl roste o 13 procent meziročně, s relativně slabým a strukturálními problémy zatíženým jihem, kde například řecká průmyslová výroba padá meziročně o šest procent,“ dodává Bureš.

Průmyslová výroba v zemích platících evropskou jednotnou měnou ve srovnání se stejným obdobím loňského roku v květnu vzrostla o 9,4 procenta a v celé EU o 8,7 procenta. V dubnu meziroční nárůst v případě eurozóny činil 9,5 procenta a v případě celé unie 7,8 procenta.

Květnový průmysl v meziměsíčním srovnání průmysl nejrychleji rostl v Irsku (7,5 procenta), Slovinsku (4,5 procenta), Polsku a Švédsku (oba 3,4 procenta). Nejrychleji naopak klesal v Lucemburku (-6,6 procenta) a Portugalsku (-0,7 procenta), které bojuje s rychle rostoucími dluhy a nedůvěrou finančních trhů. V Česku průmyslová výroba vzrostla o slabých 0,1 procenta.

  • Sešrotování automobilu autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1521/152014.jpg
  • Průmyslová výroba v EU a v eurozóně autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/18/1798/179725.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
před 1 hhodinou

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
před 2 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...