Na první pohled je průmysl v eurozóně v poslední době charakterizován spojením stabilní růst. Už několik měsíců totiž roste průmysl každý měsíc zhruba o procento, meziročně si přilepšuje necelých 10 procent. Ovšem bližší zkoumání odhalí několik velkých „ale“.
„Současná úroveň je stále relativně hodně nízká oproti těm úrovním, kterých dosahoval průmysl před začátkem světové hospodářské krize, ve chvíli, kdy efekt nízkých srovnávacích základen vyprchá ke konci roku,“ uvedl hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš.
Průmysl zatím táhne například šrotovné
Průmysl je navíc podpořen dočasnými pobídkami typu šrotovného, které běží třeba ve Španělsku nebo ve Francii. Otázkou pak zůstává, co se ale stane, až na podzim skončí. Vrásky na čelé dělají ekonomům také velké rozdíly mezi jednotlivými zeměmi. „Silně stále kontrastuje konkurenceschopný sever v čele s Německem, jehož průmysl roste o 13 procent meziročně, s relativně slabým a strukturálními problémy zatíženým jihem, kde například řecká průmyslová výroba padá meziročně o šest procent,“ dodává Bureš.
Průmyslová výroba v zemích platících evropskou jednotnou měnou ve srovnání se stejným obdobím loňského roku v květnu vzrostla o 9,4 procenta a v celé EU o 8,7 procenta. V dubnu meziroční nárůst v případě eurozóny činil 9,5 procenta a v případě celé unie 7,8 procenta.
Květnový průmysl v meziměsíčním srovnání průmysl nejrychleji rostl v Irsku (7,5 procenta), Slovinsku (4,5 procenta), Polsku a Švédsku (oba 3,4 procenta). Nejrychleji naopak klesal v Lucemburku (-6,6 procenta) a Portugalsku (-0,7 procenta), které bojuje s rychle rostoucími dluhy a nedůvěrou finančních trhů. V Česku průmyslová výroba vzrostla o slabých 0,1 procenta.
