Spor mezi inspekcí a Templářskými sklepy se stupňuje

Čejkovice (Hodonínsko) – Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) ještě letos Templářským sklepům Čejkovice neudělila pověření k provádění laboratorních rozborů pro účely hodnocení a zatřiďování vína. Firma inspekci podezírá, že jedná v návaznosti na spor z minulého roku. SZPI totiž loni firmě nařídila stáhnout z trhu zhruba jeden milion litrů vína. Templářské sklepy inspekci za jednání kritizují.

Inspekce si prý zasedla na celý region

Ředitel Templářských sklepů Čejkovice Pavel Pastorek:

„V minulosti jsme pověření dostali bez problémů. Nyní jsme také vše splnili. Jednoznačně tuto událost musíme dávat do souvislosti se spory, které se SZPI vedeme.“

Testy na hodnocení a zatřiďování vín v Česku dělá zhruba 15 laboratoří. Většina z nich je podnikových. Příslušné pověření jim obnovuje právě inspekce. Čejkovice však letos toto povolení ještě nemají. Podle ředitele firmy Pavla Pastorka inspekce Čejkovicím i vinařům z regionu způsobuje nemalé problémy. Pokud laboratoř nemá příslušnou licenci, jsou její testy pouze orientační. „Nemá proto cenu rozbory provádět pro účely zatřiďování,“ uvedl Pastorek. Bez těchto rozborů ale vinaři nemohou jít se svými produkty na trh, musí je proto vozit jinam. Templářské sklepy Čejkovice podle Pastorka v minulém roce provedly kolem 800 rozborů pro externí producenty vína.

Firma se proto rozhodla, že se bude domáhat ochrany svých práv, jednak u ministerstva zemědělství opatřením proti nečinnosti, a dále stížností na chování a jednání ředitele SZPI Jakuba Šebesty. Jednání inspekce firma znovu označila za šikanózní stejně jako předchozí zásahy inspekce.

Čejkovice nemohou prodat milion litrů vína

Inspekce chce zamezit prodeji více než milionu litrů vína ročníku 2009. Prý totiž pocházejí z hroznů neznámého původu. Templářské sklepy však víno přes požadavek inspekce odmítly stáhnout z trhu. Přes tisícovku tun hroznů nakoupily Templářské sklepy od brněnské společnosti BJ VITIS s.r.o., která není pěstitelem hroznů. U těchto hroznů podle inspekce není znám jejich původ. Hrozny společnosti podle inspekce dodala další brněnská firma, DOAL STAV s.r.o.

Podle inspekce pak při výrobě vína byly do těchto hroznům neznámého původu přimíseny i další hrozny, jejichž původ je známý. Tím byly znehodnoceny. Objem vyrobeného jakostního odrůdového vína a odrůdového vína tuzemské provenience ročníku 2009 neznámého původu se tak pohybuje kolem 1,080 milionu litrů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...