New York – Ceny čínských nemovitostí se už vyšplhaly do takové výše, že na ně místní s průměrným příjmem nedosáhnou. Spolu s postupným klesáním tamní ekonomiky navíc hrozí, že Čínu postihne kolaps realitního trhu podobný tomu v Japonsku z počátku 90. let minulého století, píše server Business Insider. Řada ekonomů je však jiného názoru a tzv. japonizaci předpovídá spíše Evropě nebo USA.
Čeká Čínu kolaps ekonomiky podobný tomu japonskému?
Podle japonského ekonoma Richarda C. Kooa ohrožuje čínskou ekonomiku možné splasknutí realitní bubliny, a země by tak mohla spadnout do tzv. ztracené dekády. V tom případě by až po dvě desetiletí provázel čínskou ekonomiku jen nízký růst. Zprávy o zpomalujícím HDP přitom čínskou ekonomiku začaly trápit už na začátku tohoto roku, přičemž předtím rostla závratným tempem.
Pro čínskou vládu však bude těžký úkol zabránit dalšímu poklesu ekonomiky a zároveň neudržitelnému vývoji cen nemovitostí, když problémy v eurozóně rekordně snížily exporty ze země. Čínskou ekonomiku přitom může držet nad vodou mimo exportů a realitního trhu i tamní infrastruktura, míní Koo. Podle něj je možné se kolapsu v Číně vyhnout, pokud vláda přijme správná opatření.
16:9
- japonizace – proces podobný tomu, který se odehrával v Japonsku, především pak na počátku 90. let minulého století. Tehdy kombinace mimořádně vysokých cen realit a nízkých úrokových sazeb vedla ke zvýšené likviditě na trhu. Následovala velká vlna půjčování a obrovský příliv investic zejména do domácích a zahraničních akcií a cenných papírů. Když se pak sazby výrazně zvedly, bublina v Japonsku splaskla a akciový trh zkolaboval. Projevila se také dluhová krize a tamní vláda musela zachraňovat banky plné tzv. špatných úvěrů. Japonská ekonomika pak rostla nulovým nebo velmi nízkým tempem.
- ztracená dekáda - deset let pomalého ekonomického růstu (zhruba jedno procento ročně)
Řada ekonomů japonizaci Číny nepředpovídá
Mnozí ekonomové však s tím, že by Čínu mohla postihnout „japonizace“, zcela nesouhlasí. Na rozdíl od Japonska z 90. let má Čína nyní mnohem vyšší dolarové rezervy a například také jinou demografickou strukturu, respektive mnohem nižší podíl starších lidí a naopak více práceschopných. A odlišnosti jsou i v oblasti ekonomiky (Čína i přes zpomalení stále zůstává vysoko nad nulou), inflace (v Japonsku deflace), výdajů spotřebitelů, výrobě a jejích nákladech a dalších oblastech.
Dům v Kjótu
O „japonizaci“ se navíc už minimálně rok mluví spíše v souvislosti s eurozónou a Spojenými státy. Vzhledem k dluhu, který je trápí, a také nízkému (mnohem nižšímu než v Číně) ekonomickému růstu. „Pokud budeme jen sedět a čekat na lepší časy, nikdy nic nedokážeme. Přál bych si, aby to politici konečně pochopili. Nastupuje vlna japonizace a pravděpodobnost jejího vzniku se den ode dne a týden od týdne zvyšuje,“ prohlásil hlavní ekonom Saxo Bank Steen Jacobsen, když kritizoval současnou politiku EU.
Vývoj japonské ekonomiky
V 50. a 60. letech zaznamenávalo Japonsko velmi dynamický hospodářský růst (v průměru 10 procent ročně). V 70. letech se hospodářský růst zpomalil na průměr 4,5 procenta, ale i tak rostla japonská ekonomika rychleji než ostatní průmyslově vyspělé země. V 80. letech se růst zpomalil na průměr 2,5 procenta. Od 90. let japonská ekonomika stagnuje. V roce 2010 Japonsko přišlo na úkor Číny o pozici druhé největší světové ekonomiky (za Spojenými státy), kterou si drželo od roku 1968.
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí ČR