Je podle vás snaha vlády zvýšit daně správným krokem k naplnění státního rozpočtu?
Zvyšování daní skutečně nepovažuji za rozumný krok. Možná z krátkodobého hlediska může vyvolat pocit, že se tím zvýší příjmy státního rozpočtu. Ale za prvé do daňového systému se vnáší nestabilita. Jestli podnikatelé po něčem volají – zahraniční i tuzemští – tak volají po stabilitě sazeb v rámci jednoho politického cyklu. To je věc první. A druhá věc je, abychom si uvědomili, že Česká republika je v opět recesi. Sice v mělké a mírné, ale když se podíváme na čísla o hrubém domácím produktu, tak vidíme, že faktor, který žene a topí ekonomiku a její růst, je spotřeba domácností. Česká ekonomika má bohužel obrovskou souvislost mezi růstem cen a zvyšováním daní.
Měla by Česká republika přijmout euro?
Nejsem proto, abychom se teď přijetím eura aktuálně zabývali. Není to aktuální. A to nejen proto, že nesplňujeme kritéria pro přijetí do eurozóny. Ale říkám to i proto, že kdykoliv v budoucnosti budeme muset spojit úvahu o případném přijetí eura o dobrou ekonomickou analýzu. Analýzu, která bude zvažovat pro a proti a která nás nakonec dovede ke konečnému rozhodnutí. A to se rozhodně v horizontu pár let konat nebude. Na druhé straně – nebuďme cyničtí k tomu, co se s eurem jako se společnou měnou děje. Nebuďme odtažití k tomu, jak vypadá stav ekonomiky v eurozóně. Koneckonců realizujeme tam 80 procent našeho vývozu. Takže je jasné, že nám to nemůže být lhostejné.
Jak hodnotíte plán Evropské centrální banky na odkup státních dluhopisů?
Je to částečné řešení nebo příspěvek k částečnému krátkodobému řešení. Nikdy to nenahradí nějaký program hlubokých strukturálních reforem. Dluhy mají být řešeny tam, kde vznikají. Takže především na úrovni jednotlivých států. Dokonce včetně toho, že si pro některé státy dovedu představit i promyšlení řízeného nebo státního bankrotu apod. Mít prostě nějaký plán B pro tuto situaci. Čili je to jedno z možných myslitelných řešení, ale rozhodně to není ani spása ani jediný faktor, který by mohl přispět ke změně nebo zlepšení situace.
Jak vidíte budoucnost Řecka v eurozóně?
Je velmi těžké říct, jak se situace v Řecku vyvine. Ale je přijatelná i myšlenka, že Řecko opustí eurozónu a prostor společné měny. Ona je to možná otázka naruby, protože já Řecko považuji od začátku za zemi – a to byl svízel projektu eura a společné evropské měny – že vůbec země jako Řecko s tak odlišnou úrovní celkového ekonomického výkonu, rozdílu v produktivitě, efektivnosti fungování hospodářství, mzdové úrovni, bylo do tzv. „klubu“ přijato. Za to si teď samozřejmě eurozóna nese ty obrovské náklady, a nejen eurozóna, ale celá unie.
Jak hodnotíte projekt bankovní unie?
Česká republika opravdu nepotřebuje takhle rozsáhlý, silný a intenzivní dohled. Takže při té hluboké ekonomické krizi či recesi jsme tady naštěstí nebyli konfrontováni nějakým rozpadem bankovního systému, finančního systému apod. Žádná toxická aktiva nebo nic podobného, žádný propad v likviditě českých bank. A bylo to právě díky dobře propracovanému národnímu a zodpovědně prováděnému dohledu.
Když se podíváme na banky, které teď mají problémy, třeba i španělské, mohl by jim bankovní dohled v něčem pomoct?
Já si nemyslím, že ani tam by to byla nějaká spása nebo záchrana. Ale rozhodně tyto banky si takovou pozornost a dohled zaslouží víc než banky české. Respektive ho potřebují, proto ta opatření vznikají a vzniká i tato debata. Ta nevzniká sama o sobě.
