Zatímco v brněnském obchodním řetězci dá zákazník za tři kila melounu a půl kilogramu meruněk 55 korun, třeba u stánku v Čebíně stojí ten samý nákup 84 korun. U prodejce stojícího u Novomlýnských nádrží dokonce 162 korun.
Vzhledově i chuťově z tohoto testu vychází jednoznačně lépe meruňky ze stánku. Jejich přidaná hodnota je navíc to, že jsou české. Kdo už navíc u stánku u silnice zastaví, ten často i nakoupí. Lidé se nechají lehce zlákat. Jenže cena, kterou zaplatí u pokladny, je pak často rozčaruje. „Za kilo jsme dali 79 korun a za čtyři hrušky 60 korun, je to hrozně předražené,“ míní jeden ze zákazníků, který nakoupil ovoce u stánku na okraji Znojma.
- Na kvalitu ovoce dohlíží SZPI. Vůbec nejčastěji padají pokuty za to, že prodejce neuvede zemi původu nebo ji není schopen prokázat. Například 45 tisíc korun uložila inspekce za údajný český česnek, který byl ale ve skutečnosti ze Španělska.
Kontroly drůbežího z dovozu a ovoce u silnic
V tuzemsku nyní probíhají mimořádné kontroly zacílené na drůbeží dovezené z Polska
Inspektoři prověřují hlavně obsah zakázaných a nebezpečných antibiotik. Na aféru s kuřecím masem plným antibiotik upozornila polská televize TVN24. Její redaktorka strávila půl roku v převleku za dealerku léků pro zvířata. Slovenské úřady už antibiotika v polském mase potvrdily - bylo jich tam čtyřikrát víc, než je povolený limit.
Vzorky kuřete putují do brněnského ústavu pro kontrolu léčiv. Právě tam se rozhodne, jestli Polsko dovezlo do České republiky kontaminované maso, a to metodou, která je podle laborantů nezpochybnitelná. Odhalí totiž i stopové množství zakázaného antibiotika - metronidasolu. Výsledky mimořádných kontrol zveřejní Státní veterinární správa do 14 dnů.
U člověka může metronidasol při dlouhodobé konzumaci vyvolat potravinové alergie, trávicí potíže a dokonce i rakovinu. Zvířatům určeným na porážku do krmení nesmí. Ani chov tuzemských kuřat se ale bez antibiotik neobejde. „V případě, že vznikne problém, tak to antibiotikum doporučí veterinářka. Prakticky se používá jednou za dobu odchovu,“ uvedl jednatel drůbeží farmy Bohuslav Kohout.
Nadopovaná kuřata se dají poznat - alespoň dle kuchařů - podle krátkých a silných stehen. Napovědět může také celková velikost. Ta může signalizovat i nadměrný obsah vody v mase. Ta se tam dostane třeba i technikou chlazení - zatímco u nás je to vzduchem, v Polsku obvykle právě pomocí studené vody.
Spotřeba drůbežího masa v Česku stále stoupá. Nejvíc se ho do tuzemska dováží právě z Polska - jen za první tři měsíce roku přes 12 000 tun. Loni bylo ze všech kuřat, která se na českých pultech objevila, víc než 40 procent z Polska.
Nedávné aféry
- Koncem roku 2010 v sousedním Německu propukla dioxinová aféra. V krmivech zejména pro prasata a skot se našly rakovinotvorné jedy. Část masa skončila i v Česku.
- Českým trhem už také letos na jaře zahýbal skandál se zatajeným koňským masem - výrobci ho přidávali třeba do lasagní. Našlo se i v masových kuličkách v řetězci IKEA.
