Státy EU by mohly dotovat jádro. Jak to? – ptají se Němci

Brusel/Berlín – Evropská unie vidí v jaderné energii budoucnost. Uvažuje o tom, že povolí členským státům možnost finančně dotovat stavbu atomových elektráren. Podobný systém už několik let funguje například s fotovoltaikou a dalšími obnovitelnými zdroji. Plánu Bruselu se ale podivují zejména lidé v Německu – zemi, která má nejsilnější slovo v evropských otázkách a také v kritice jaderných elektráren. Z odporu k atomové energii vyrostlo nejsilnější hnutí v poválečné historii země, které má už čtyřicetiletou historii. V roce 2011 vláda slíbila postupný zánik všech jaderných reaktorů ve státě.

Protijaderné hnutí má v Německu pohnutou historii. Několik desítek let vyplnily statisícové demonstrace, blokády i potyčky s policí. Vše začalo před 40 lety téměř na den – 19. července 1973 se sešlo 27 aktivistů ve Wyhlu na německo-francouzských hranicích a rozhodlo se zabránit stavbě jaderné elektrárny v sousedství.

Kolem drobné skupinky posléze vyrostla odhodlaná armáda a staveniště reaktoru demonstranti na několik měsíců obsadili. Bitvu s úřady nakonec vyhráli a celý projekt elektrárny byl zrušen. Úspěch aktivistů znamenal začátek dlouhé tradice – odporu k výrobě energie pomocí jaderného štěpení. „Některých demonstrací se zúčastnilo až 120 tisíc lidí,“ říká Tobias Münchmeyer z hnutí Greenpeace.

Jednou z nejvyhrocenější událostí protiatomového hnutí byla demonstrace u města Brokdorf v roce 1976. Během incidentů účastníků s policií utrpělo zranění 250 demonstrantů i příslušníků pořádkových služeb. Jako policejní manévry vypadají záběry také z protestů u jaderného skladu v Gorlebenu. Akce se navíc stala každoroční tradicí.

Největšího úspěchu dosáhli aktivisté po havárii v japonské elektrárně Fukušima. Pod tlakem obřích demonstrací kancléřka Angela Merkelová takřka přes noc změnila na jadernou energii názor. V zemi mají postupně vychladnout všechny jaderné reaktory. Záhy po fukušimských událostech Německo vyřadilo na tři měsíce z provozu sedm jaderných reaktorů postavených před rokem 1980. Následně německá vládní koalice rozhodla, že tyto elektrárny spolu s poruchovým reaktorem v Krümmelu již nebudou znovu uvedeny do provozu. Zbylá jaderná zařízení v zemi mají být odstavena nejpozději do roku 2022. Energetická reforma a přechod na obnovitelné zdroje má stát v přepočtu astronomických 25 bilionů korun.

Za skok střemhlav do bezjaderného světa ale Němci platí jak vyšší ekologickou zátěží z tepelných elektráren, tak také i vyššími účty za elektřinu. „Náš průmysl musí používat nejdražší elektřinu v Evropě,“ zmínil Sebastian Bolay z Německé průmyslové a obchodní komory.

Evropská komise chce navíc podle Süddeutsche Zeitung evropským státům umožnit, aby energii z jádra dotovaly podobně jako například větrné parky. Rozpačitě se na úspěch svého hnutí dívají i tam, kde začalo, tedy ve Wyhlu. Přesto si většina Němců nepřipouští pochyby. Po fungujících jaderných elektrárnách si stýská pouze 8 procent z nich.

3 minuty
Reportáž Martina Jonáše
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EU odloží platnost opatření proti americkým clům

Evropská unie odloží do začátku srpna platnost protiopatření reagujících na americká cla, uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Původně měla začít platit od pondělí 14. července. Podle šéfky EK sedmadvacítka stále dává přednost vyjednávání, pokud jde o obchodní dohodu s USA.
14:01Aktualizovánopřed 34 mminutami

Fiala požádal Fica, aby neblokoval balík protiruských sankcí

Premiér Petr Fiala (ODS) dopisem požádal předsedu slovenské vlády Roberta Fica (Smer), aby na úrovni Evropské unie neblokoval připravený osmnáctý balík protiruských sankcí. Uvedl, že je to důležité nejen kvůli ukrajinským civilistům, kteří čelí stále silnějšímu ruskému bombardování, ale také vzhledem ke společné historii a bolestné zkušenosti s agresivní politikou Moskvy a okupací.
před 58 mminutami

EU a Indonésie po deseti letech jednání dosáhly shody na obchodní dohodě

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila, že po deseti letech vyjednávání dosáhla Evropská unie politické shody s Indonésií o obchodní dohodě. Obě strany tak podle šéfky Evropské komise vysílají silný signál o předvídatelném, dlouhotrvajícím partnerství založeném na důvěře a sdílených hodnotách. Indonéský prezident Prabowo Subianto hovořil „o strategickém průlomu.“
před 2 hhodinami

Snažíme se USA vysvětlit, jak cla poškodí průmysl obou stran, přiblížil Vlček

Po oznámení třicetiprocentních cel Spojenými státy pro dovoz z Evropské unie zůstává pro sedmadvacítku prioritou dohoda. Součástí strategie je podle českého ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) také věcně na číslech vysvětlovat, jak může zavedení tarifů poškodit průmysl Unie i USA. Řekl to České televizi na pracovní cestě po Asii.
před 4 hhodinami

Rozvoj fotovoltaiky po letech růstu zpomalil

Rozvoj fotovoltaiky po několika letech růstu zpomaluje. Potvrzují to nová čísla Solární asociace, podle které se letos v prvním pololetí připojilo k síti 13 tisíc elektráren s výkonem 357 megawattů. Oproti loňsku je o čtvrtinu menší. Podle asociace ovšem přijde nárůst na podzim s účinností nového zákona.
před 9 hhodinami

Program pro sedmnáctileté řidiče pod dohledem se osvědčil

Řidičský průkaz už získalo víc než pětatřicet tisíc sedmnáctiletých. Jedenáct tisíc z nich od začátku roku a zájem podle ministerstva dopravy narůstá. Program, který umožňuje nezletilým řídit pod dohledem mentora, se osvědčil i podle policie, nehodu letos zavinilo jen osm takto mladých šoférů. Žadatele neodrazují ani ceny – nejvíce zaplatí v Praze, průměrná cena kurzu zde činí 25 400 korun. Naopak nejnižší jsou v Plzeňském kraji.
před 20 hhodinami

USA uvalí na zboží z EU třicetiprocentní clo, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy od 1. srpna uvalí na zboží z Evropské unie plošná cla ve výši třicet procent, uvedla agentura Reuters. Vyplývá to z dopisu, který šéf Bílého domu adresoval předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové a zveřejnil ho na své sociální síti Truth Social.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Stát si od letiště vezme dividendu dvě miliardy korun

Stát si vezme od Letiště Praha dvě miliardy korun jako dividendu z loňského zisku letiště. Jde zhruba o osmdesát procent, zbylých 471,4 milionu korun zůstane letišti. Rozhodlo o tom ministerstvo financí, které zastupuje stát jako hlavního akcionáře firmy.
včeraAktualizovánovčera v 16:14
Načítání...