Protijaderné hnutí má v Německu pohnutou historii. Několik desítek let vyplnily statisícové demonstrace, blokády i potyčky s policí. Vše začalo před 40 lety téměř na den – 19. července 1973 se sešlo 27 aktivistů ve Wyhlu na německo-francouzských hranicích a rozhodlo se zabránit stavbě jaderné elektrárny v sousedství.
Kolem drobné skupinky posléze vyrostla odhodlaná armáda a staveniště reaktoru demonstranti na několik měsíců obsadili. Bitvu s úřady nakonec vyhráli a celý projekt elektrárny byl zrušen. Úspěch aktivistů znamenal začátek dlouhé tradice – odporu k výrobě energie pomocí jaderného štěpení. „Některých demonstrací se zúčastnilo až 120 tisíc lidí,“ říká Tobias Münchmeyer z hnutí Greenpeace.
Jednou z nejvyhrocenější událostí protiatomového hnutí byla demonstrace u města Brokdorf v roce 1976. Během incidentů účastníků s policií utrpělo zranění 250 demonstrantů i příslušníků pořádkových služeb. Jako policejní manévry vypadají záběry také z protestů u jaderného skladu v Gorlebenu. Akce se navíc stala každoroční tradicí.
Největšího úspěchu dosáhli aktivisté po havárii v japonské elektrárně Fukušima. Pod tlakem obřích demonstrací kancléřka Angela Merkelová takřka přes noc změnila na jadernou energii názor. V zemi mají postupně vychladnout všechny jaderné reaktory. Záhy po fukušimských událostech Německo vyřadilo na tři měsíce z provozu sedm jaderných reaktorů postavených před rokem 1980. Následně německá vládní koalice rozhodla, že tyto elektrárny spolu s poruchovým reaktorem v Krümmelu již nebudou znovu uvedeny do provozu. Zbylá jaderná zařízení v zemi mají být odstavena nejpozději do roku 2022. Energetická reforma a přechod na obnovitelné zdroje má stát v přepočtu astronomických 25 bilionů korun.
Za skok střemhlav do bezjaderného světa ale Němci platí jak vyšší ekologickou zátěží z tepelných elektráren, tak také i vyššími účty za elektřinu. „Náš průmysl musí používat nejdražší elektřinu v Evropě,“ zmínil Sebastian Bolay z Německé průmyslové a obchodní komory.
Evropská komise chce navíc podle Süddeutsche Zeitung evropským státům umožnit, aby energii z jádra dotovaly podobně jako například větrné parky. Rozpačitě se na úspěch svého hnutí dívají i tam, kde začalo, tedy ve Wyhlu. Přesto si většina Němců nepřipouští pochyby. Po fungujících jaderných elektrárnách si stýská pouze 8 procent z nich.
Reportáž Martina Jonáše
