Bank of England pomohla nacistům prodat české zlato

Londýn - Britská centrální banka umožnila prodej zlata, které uloupili nacisti po invazi do Československa v roce 1939. Sama to zveřejnila na svých webových stránkách. Banka zlato prodávala pod jménem Německé říšské banky, fyzicky bylo ale uloženo v Británii. Podle deníku Financial Times šlo o zlato v tehdejší hodnotě 5,6 milionu liber, tedy v dnešních cenách zhruba 736,4 milionu liber (v přepočtu asi 22 miliard korun).

Kroky britské banky odhalily až dosud nepublikované dokumenty, které přibližují činnost banky během druhé světové války. Bank of England tak sehrála mnohem aktivnější roli v jednom z nejtemnějších období historie bankovnictví, než se dosud myslelo. 

Nacisté v roce 1939 uloupili (nejen) v Československu velké množství zlata. Peníze z jeho prodeje používali k financování válečných operací.

Podle listu The Financial Times prodávala britská centrální banka zlato jménem Německé říšské banky, která ho měla z Národní banky československé. Podle zveřejněných materiálů bylo v březnu 1939 zlato přesunuto z účtu Národní banky československé do basilejské Banky pro mezinárodní vypořádání (BIS), na účet vedený jménem Německé říšské banky. BIS sloužila a dodnes slouží jako banka pro centrální banky.

Zlatý slitek
Zdroj: ČT24/Jan Langer

Klíčová role Bank of England

Desetiletí po válce se řešilo jen skandální chování právě BIS, zatímco role britské centrální banky se nijak významně nezmiňovala. Jenže Bank of England prý tehdy hrála jednu z hlavních rolí - Bance pro mezinárodní vypořádání totiž zrovna předsedala. A většina zlata, které spravovala BIS, byla uschována v podzemních sejfech v londýnském sídle Bank of England. Fakt, že má britská banka toto zlato, vyvolal pobouření v médiích v květnu 1939. Následně banka zlato jménem nacistů prodala, aniž by počkala na souhlas britské vlády.

„Došlo k další transakci zlata 1. června (1939), kdy bylo prodáno zlato v hodnotě 440 000 liber a do New Yorku bylo lodí posláno zlato za 420 000 liber z účtu číslo 19 BIS. Šlo o zlato, které do Londýna přepravila Německá říšská banka,“ uvádí dokument.

3 minuty
Komentář Ivana Kytky
Zdroj: ČT24

Dokumenty současně ukazují, že tehdejší guvernér banky Montagu Norman nechtěl sdělit kancléři Státní pokladny Johnu Simonovi podrobnosti o tom, jestli centrální banka české zlato stále drží.

Jaký osud zlatý český poklad potkal?

Bank of England dokonce jednala za zády britské vlády, která tehdy nařídila všechna československá aktiva po německé okupaci zmrazit. Část zlata putovala v roce 1939 podle spolupracovníka České televize Ivana Kytky do Spojených států. Zisk z této transakce pak šel do Německé říšské banky a britská banka si také nechala provizi. Po navrácení pokladu Československu putovala jeho část na uhrazení nákladů spojených s působením československých letců a vojáků v Británii během druhé světové války. Další část pak byla po roce 1989 vyměněna za dluhopisy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Na rekvalifikaci může přispět Úřad práce, je ale třeba přihlásit se včas

Pokud lidé chtějí získat příspěvek na část rekvalifikací nebo na digitální vzdělávací kurzy, je podle Úřadu práce právě nyní nejvyšší čas se přihlásit. Podporu je totiž možné čerpat jen na takové vzdělávací aktivity, které zájemci stihnou absolvovat do konce září. Úřad jedná o možném prodloužení – stejně tak hledá i cesty, jak takovou formu vzdělávání podporovat dlouhodobě. Rekvalifikaci může Úřad práce uhradit i celou. Na vzdělávací kurz v digitálních dovednostech přispěje až 50 tisíc – student ale musí zaplatit minimálně osmnáct procent z celkové ceny.
před 4 hhodinami

Smrskflace reaguje i na demografii, lidé nechtějí velká balení, zaznělo v debatě

Ceny rostou, obaly se zmenšují. Jde o chipsy, čokolády či jogurty, jejichž objemy klesají. Za takzvanou „smrskflací“ je snaha producentů potravin promítnout zvýšené náklady do gramáže, shodli se v Událostech, komentářích agrární analytik Petr Havel a člen zemědělského výboru David Pražák (ANO). Výrobce ale k trikům mohou ponoukat i demografické změny.
včera v 08:55

Svaz: Závazné dohody k dostavbě Dukovan zatím nejsou, jde jen o sliby

Žádné závazné dohody mezi českými firmami a korejskou společností KHNP, preferovaným dodavatelem nových jaderných bloků v Dukovanech, dosud uzavřeny nebyly. Uvedl to prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza. Varoval, že účast českých firem na projektu může být velmi omezená. Šéf KHNP Whang Joo-ho v rozhovoru pro ČT na začátku roku uvedl, že předpokládá zapojení českého průmyslu do dostavby Dukovan ve „značné míře“. Deklarovaných šedesát procent dle něj platí, nebude to však hned od začátku.
19. 2. 2025Aktualizováno19. 2. 2025

PŘEHLEDNĚ: Změny v Nové zelené úsporám od 20. února

Program ministerstva životního prostředí Nová zelená úsporám (NZÚ) určený na pomoc domácnostem s energeticky úspornými renovacemi domů čekají výrazné změny. Ty se týkají pouze rodinných domů, podpora těch bytových bude pokračovat za stávajících podmínek. Příjem žádostí v podprogramech pro rodinné domy bude otevřen 20. února.
18. 2. 2025Aktualizováno18. 2. 2025

Green Deal přináší zdražování i stovky miliard na investice

Green Deal je dohoda 27 států Evropské unie o tom, jak rychle omezit pálení fosilních paliv a snížit produkci skleníkových plynů, které oteplují Zemi. Zelená dohoda pro Evropu přináší zdražení pro domácnosti, regulace pro firmy, ale také stovky miliard korun na investice. Tomu, co Green Deal vlastně obsahuje a kolik bude stát, se věnuje nový díl pořadu Bilance.
17. 2. 2025

Německé automobilky zaostávají, staly se tématem voleb

Německé automobilky budou v příštích letech propouštět, a to hlavně kvůli tomu, že v přechodu na elektromobilitu zaostávají za konkurencí. Před nadcházejícími volbami strany slibují, že odvětví pomůžou.
17. 2. 2025

Korejci zvažují obchodní loď na jaderný pohon

Jihokorejská loďařská společnost zveřejnila svoje plány na stavbu masivní kontejnerové lodi, která by nemusela řešit kolísavé ceny fosilních paliv ani se zdržovat čerpáním pohonných hmot. Nebyla by omezena ani délkou trasy, protože má být poháněna malým jaderným reaktorem. Pomoci by to mohlo i dekarbonizaci námořní dopravy.
17. 2. 2025

Rusko zůstává největším dovozcem ropy do Česka. Jeho podíl ale klesá

Největším dovozcem ropy do Česka bylo loni opět Rusko, jeho podíl ovšem postupně klesá. Celkem odtamtud loni přiteklo 2,7 milionu tun ropy, což bylo zhruba 42 procent celkového dovozu do České republiky. Zároveň šlo ale o meziroční pokles o 37 procent. Spolu s tím kleslo i využití ropovodu Družba. Stoupá naopak dovoz z dalších zemí, především z Ázerbájdžánu, podíl jeho dodávek je už těsně za Ruskem.
17. 2. 2025Aktualizováno17. 2. 2025
Načítání...