Linie mezi strážci zákona a tisícovkami demonstrantů nebyla jasná. Na straně protestujících pochodují i hasiči nebo příslušníci pobřežní stráže. Všem vadí snižování mezd a propouštění.
-
„Tato vláda neskončí, pokud Řekové nevystupňují své úsilí. Musíme se sjednotit a najít demokratické řešení této situace. Okamžitě by se měly konat volby a řešením je společnost postavená na suverenitě a hrdosti,“ zlobí se lídr opoziční strany radikální levice SYRIZA Alexis Tsipras.
Řecký premiér Samaras naopak v projevu, jímž zahájil výroční mezinárodní veletrh v Soluni. ohlásil, že šestiletý ekonomický propad v Řecku příští rok skončí a země dosáhne předkrizové a možná i vyšší úrovně prosperity do roku 2020. Samaras dále předpověděl, že letošní pokles ekonomiky bude mírnější, než se očekávalo. Podle něj to pomůže zemi splnit a překročit rozpočtové cíle, které jí zadali mezinárodní věřitelé za svou finanční pomoc.
- „Tento rok dosáhneme přebytku. Počínáme si daleko lépe, než nám určují vytyčené rozpočtové cíle. Jejich úprava tak nebude potřeba,“ uvedl Samaras.
Letos by se měl primární rozpočet, který nezahrnuje splátky úroků a jistiny dluhu, dostat namísto plánované vyrovnané bilance do přebytku, tvrdí premiér. Věřitelé by tak podle něj měli Řecko odměnit dalším zmírněním dluhové zátěže.
Tisíce lidí vyšly do ulic v řecké Soluni
Samarasovi k optimistické předpovědi nahrály příznivé páteční údaje, podle nichž řecká ekonomika ve druhém čtvrtletí vykázala slabší propad, než se čekalo. Hrubý domácí produkt meziročně klesl o 3,8 procenta, tedy nejpomalejším tempem za téměř tři roky, proti propadu o 5,6 procenta v prvním čtvrtletí. Evropská komise a Mezinárodní měnový fond (MMF) předpokládají, že v letošním roce řecká ekonomika vykáže propad o 4,2 procenta.
Dodatečná pomoc v objemu až deseti miliard eur
Řecko již dostalo od EU a MMF dva balíky úvěrové pomoci v celkové výši 240 miliard eur, tedy 6,2 bilionu korun. Řecký ministr financí Jannis Sturnaras minulý měsíc připustil, že Řecko by mohlo potřebovat dodatečnou pomoc v objemu až deseti miliard eur, což potvrzují odhady mezinárodních věřitelů.
Výměnou za poskytnutou pomoc zaváděla řecká vláda výdajové škrty, snižovala důchody a mzdy a zvyšovala daně, což prohlubovalo propad ekonomiky způsobený dluhovou krizí. Od roku 2008 se výkon řecké ekonomiky snížil o 23 procent.
