Reklamace: Kdy žádat vrácení peněz? Spotřebitelé stále tápou

Praha - Podle občanského zákoníku máme právo v záruční době reklamovat vady výrobku. To asi všichni víme. Jenže kdy můžeme požadovat bezplatnou opravu a kdy výměnu zboží? A v jakých případech máme právo od smlouvy odstoupit a žádat vrácení peněz? V dnešním díle Poradny zodpovíme konkrétní dotazy čtenářů.

Kristýna Davidová si v březnu letošního roku koupila u internetového obchodu tablet. Jenže do měsíce tablet začal zlobit. „Začaly se samy spouštět aplikace, sama se přetáčela obrazovka,“ popisuje závady zákaznice. Tablet tedy poslala na reklamaci s tím, aby ho prodávající opravil.

To se také stalo, reklamace byla uznána a po opravě tablet fungoval bez problémů. Jenže jen jeden den. Znovu se objevily úplně stejné vady jako před opravou a dokonce ještě jedna vada přibyla, přestal fungovat i fotoaparát. Paní Davidová tedy reklamovala podruhé a požadovala výměnu zboží. Avšak když přišel tablet zpět, spokojená nebyla. „Tablet pořád vykazuje stejné vady, fotoaparát nefunguje, aplikace se samy vypínají a zapínají a navíc se vrátil s poškrábanou folií,“ dodává paní Davidová. „Mám v této situaci právo na vrácení peněz?“ ptá se.

Podle právničky Sdružení obrany spotřebitelů Moravy a Slezska Renaty Horákové je v tomto případě rozhodující to, zda prodávající tablet opravil, nebo jej při druhé reklamaci vyměnil za jiný. „Pokud totiž prodávající zaslal stejný tablet po opravě, jednalo by se o třetí reklamaci stejné vady a paní Davidová by měla skutečně nárok na odstoupení od smlouvy a vrácení peněz,“ vysvětluje právnička. Jestliže však prodávající při druhé reklamaci tablet vyměnil za nový kus, běží od jeho výměny nová dvouletá záruční doba.

Každopádně pokud se vada projeví během prvních šesti měsíců od převzetí věci, má se za to, že vada existovala již v době převzetí, pokud prodávající neprokáže opak. „Spotřebitel má v takovém případě na výběr ze dvou možností, buď může požadovat bezplatné odstranění vad opravou, nebo chtít výměnu za nové zboží,“ upřesňuje Horáková. Pokud tedy reklamujete zboží do šesti měsíců od koupě, navrhované řešení uveďte ihned při uplatnění reklamce. Nárok na vrácení peněz má spotřebitel až v případě, že jím zvolený postup není možný, nebo v případě výskytu většího počtu odstranitelných vad současně.

Problém s reklamací řeší i paní Morávková z Chrudimi. U nábytkářské firmy si objednala rohovou kuchyň na míru. Zadání bylo jasné, kuchyňská linka měla mít podle objednávky rozměry 120 x 120 centimetrů a měla být zhotovena do měsíce. Termín firma splnila, za měsíc si paní Morávková kuchyň vyzvedla a na místě zaplatila 18 tisíc.

„Když jsem ale složila spodní skříňku, s úžasem jsem zjistila, že skříňka má o 15 centimetrů méně,“ vylíčila paní Morávková. Do firmy volala, řekli jí, ať nevyhovující skříňku reklamuje. Teprve poté se bude firma problémem zabývat. S tím ale paní Morávková nesouhlasí. K firmě nemá důvěru a nechce na nic čekat, kuchyň měla vypadat jinak a to, co nábytkář dodal, jí nevyhovuje a navíc neodpovídá objednávce. „Chtěla bych od smlouvy odstoupit a vrátit peníze, jak mám postupovat?“ ptá se.

„Paní Morávková opravdu může vady výrobky uplatnit pouze formou reklamace, jak jí sdělila firma,“ říká Horáková. I v případě zhotovení věci na zakázku zhotovitel samozřejmě odpovídá za to, že zhotovená věc má vlastnosti, které si zákazník při objednání vymínil, v tomto případě jde o míry kuchyně.

Nároky jsou stejné, jako kdyby si spotřebitelka koupila hotovou kuchyň v klasickém obchodě, tedy stejné jako v předchozím případě. „Spotřebitel si nejprve volí mezi opravou a výměnou za nový kus,“ připomněla právnička. Záruční doba u věcí vyrobených na zakázku je také stejná jako u ostatního spotřebního zboží, tedy 24 měsíců.

Právo na vrácení peněz by paní Morávková měla také v případě, že by nábytkářská firma nedodržela zákonem stanovenou třicetidenní lhůtu na vyřízení reklamace. „Na takovou situaci se pohlíží stejně, jako by se jednalo o vadu, kterou nelze odstranit a zákazník pak má právo na zrušení smlouvy a vrácení peněz,“ sdělila Horáková.

A co byste měli mít při koupi zboží a při jeho případné reklamaci vždy na paměti? Rady pro vás jsme připravili ve spolupráci se Sdružením obrany spotřebitelů Moravy a Slezska.

  • Záruční doba na výrobek je dva roky, pokud se v této době vyskytne závada, jste oprávněni výrobek reklamovat.
  • Pokud se vada projeví během prvních šesti měsíců od převzetí věci, máte na výběr ze dvou možností, buď můžete požadovat bezplatné odstranění vady, nebo chtít výměnu za nové zboží.
  • Ve zbylé části záruční doby, která je u většiny spotřebního zboží 24 měsíců, rozlišujeme vady na vady odstranitelné a vady neodstranitelné, kritériem je i to, zda vada brání řádnému užívání. Jde-li o vadu, kterou lze odstranit, máte právo, aby byla vada odstraněna, není –li to možné, můžete požadovat výměnu věci či její součásti. Není-li ani takový postup možný, pak máte právo žádat přiměřenou slevu z ceny věci nebo od smlouvy odstoupit.
  • Jde-li o vadu, kterou nelze odstranit a která brání tomu, aby věc mohla být řádně užívána jako věc bez vady, máte právo na výměnu věci nebo můžete od smlouvy odstoupit.
  • Prodávající je povinen vaši reklamaci vyřídit do třiceti dnů, pokud se s ním nedohodnete na lhůtě delší.
  • Jestliže prodávající reklamaci nevyřídí v zákonem stanovené třicetidenní lhůtě, máte právo od kupní smlouvy odstoupit a požadovat vrácení celé kupní ceny.
  • Konkrétní problém s vaší reklamací vám mohou pomoci řešit školení poradci neziskových sdružení, například Sdružení obrany spotřebitelů Moravy a Slezska, poradny časopisu dTest nebo občanské poradny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoElektroaut v Česku přibývá, v evropském srovnání ale prodeje zaostávají

Dražší paliva přivádí stále víc Čechů k elektromobilitě. Prodeje čistě elektrických vozů i hybridů rostou, na celkových prodejích se už podílí téměř sedmi procenty. V celé Evropské unii je to ale už přes dvacet procent a třeba v Norsku téměř 98 procent. Česko se tak v rámci Evropy řadí ke státům, kde se elektroauta prodávají nejméně. Zákazníky odrazuje cena elektrovozů či obava z krátké dojezdové vzdálenosti.
před 10 hhodinami

Schodek rozpočtu oproti letošku vzroste, nepřekročí 400 miliard, říká Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ve čtvrtek třetím dnem jednala se členy vlády o návrhu státního rozpočtu na rok 2027. Setkala se s ministrem pro sport, prevenci a zdraví Borisem Šťastným (Motoristé), ministrem vnitra Lubomírem Metnarem (ANO), ministrem školství Robertem Plagou (za ANO), ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) i s ministrem dopravy Ivanem Bednárikem (za SPD). Celkovou podobu rozpočtu vláda dosud nezveřejnila, schodek bude podle Schillerové vyšší než letošních 310 miliard, ale nižší než 400 miliard.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoDohodu o provedení práce využívá milion lidí měsíčně, zaměstnavatelé je musí hlásit předem

Zhruba milion lidí v tuzemsku využívá každý měsíc dohodu o provedení práce (DPP). Nejčastěji na ni pracují lidé mezi 46 a 55 lety, druhé místo patří lidem ve věku 19 až 25 let, u nichž jde často o letní brigády. Zaměstnavatelé musí „dohodáře“ už dva roky povinně hlásit, od letošního dubna v rámci jednotného měsíčního hlášení, od července pak již před jejich nástupem, což zejména v létě působí určité nesnáze. „Polovina těch lidí vůbec nepřijde. Podnikatel musí zaplatit přihlášení zaměstnance, který nikdy nenastoupí, pak přihlášení zaměstnance, který nastoupí, a zpracování jeho mzdy,“ popisuje ředitelka firmy UOL Účetnictví Jana Jáčová. DPP nejsou využívány pouze jako klasická brigáda, ale významně i v kombinaci s hlavním pracovním poměrem, podotkla Sandra Volkánová z České správy sociálního zabezpečení.
před 19 hhodinami

VideoNovela plánuje zavést bonusy za preventivní prohlídky ve výši tisíců korun

K absolvování preventivních prohlídek u lékaře motivují zdravotní pojišťovny už teď, obvykle příspěvkem na další péči nebo sport. Novela, kterou chce ministerstvo zdravotnictví předložit s účinností od roku 2028, má zavést vyplácení bonusů pacientům přímo na účet. Přesnou výši odměny návrh nezmiňuje, podle šéfa resortu Adama Vojtěcha (za ANO) se má pohybovat v jednotkách vyšších tisíců korun. „Je tam určité rozpětí v tuto chvíli, což dává i potenciál konkurence mezi zdravotními pojišťovnami,“ vysvětlil. „Nějaká míra volnosti pro jednotlivé pojišťovny by byla žádoucí,“ souhlasí s tímto přístupem ředitel VZP Ivan Duškov. Podle členky sněmovního zdravotního výboru Michaely Šebelové (STAN) funguje to, že k prohlídkám aktivně zvou lékaři, správností ministerstvem navrhované cesty si není jistá.
před 20 hhodinami

Ohledně přínosu novely stavebního zákona se zástupce developerů a architektka neshodnou

Novela stavebního zákona v horní komoře narazila a vrací se poslancům. Zástupce developerů Zdeněk Soudný přitom vidí v novele příležitost, jak řešit dlouhodobé potíže a vytvořit stabilnější prostředí pro výstavbu. Architektka z Arniky Anna Vinklárková naopak míní, že může dále prohloubit personální problémy a zároveň oslabit ochranu dalších veřejných zájmů, jako je ochrana památek, životního prostředí i práv samospráv.
před 21 hhodinami

Senát zamítl stavební novelu

Senátoři zamítli vládní novelu stavebního zákona. Předlohu při projednávání v horní komoře hájila ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) s tím, že Česko nepotřebuje další debaty o pomalém povolování staveb. Podle kritiků je ale norma nepřehledná, nesrozumitelná a s nepředvídatelnými dopady. Zástupci samospráv a ekologové zamítnutí novely vítají. Naopak developeři a podnikatelé ve stavebnictví to považují za špatnou zprávu.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Sklizeň bude letos nejhorší za patnáct let, řekl šéf Agrární komory

České zemědělství letos přijde na tržbách zhruba o 20 miliard korun, řekl na zahájení agrosalonu Země živitelka prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. V rostlinné výrobě způsobí pokles zejména nižší letošní sklizeň, kterou Doležal označil za nejhorší za posledních patnáct let. Například produkce zeleniny letos kvůli suchu klesne asi o 30 procent. Nepříznivá je i situace v živočišné výrobě, kde jen v sektoru mléka dosahují ztráty na tržbách kvůli nízké ceně mléka zhruba 20 milionů každý den.
včeraAktualizovánovčera v 16:08

Ministerstvo financí zhoršilo výhled ekonomiky kvůli válce s Íránem

Ministerstvo financí v nové ekonomické prognóze zhoršilo výhled letošního hospodářského růstu Česka na 1,9 procenta. V předchozí predikci z dubna očekávalo pro letošek růst hrubého domácího produktu (HDP) o 2,1 procenta. Důvodem pro zhoršení jsou dopady pokračujícího konfliktu na Blízkém východě. Pro příští rok ministerstvo ponechalo očekávaný hospodářský růst 2,4 procenta.
včeraAktualizovánovčera v 14:30

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.