„Když jsem byl jako první prezident na tripartitě, tehdejší premiér Petr Nečas řekl, že se minimální mzda zvedne jen přes jeho politickou mrtvolu. A stalo se. Částečné zvýšení minimální mzdy zavedla už Rusnokova vláda, i když jen z 8 000 na 8 500 korun. I to je ale pro řadu lidí podstatné,“ konstatoval Zeman při své cestě po Karlovarském kraji.
Právě tam je průměrná mzda nejnižší v celém Česku – ve třetím čtvrtletí loňského roku činila 21 249 korun (v celé republice byla loni průměrná mzda podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí 24 836 korun).
Jak prezident poznamenal, na zvýšení minimální mzdy se dohodla i vládní koalice v Německu. Její růst prý prosazuje taky americký prezident Barack Obama.
V Česku se naposledy minimální mzda zvýšila loni v létě ze zmíněných 8 000 na 8 500 korun. Bylo to jedno z prvních rozhodnutí tehdy nově nastoupivší vlády Jiřího Rusnoka. Jelikož výši minimální mzdy nemusí schvalovat sněmovna, stačilo schválit vládní nařízení (čtete víc). Právě prezident Zeman tento krok podporoval (čtete víc).
S dalším růstem počítá i vláda, která by měla Rusnokův kabinet nahradit. Podle koaliční smlouvy by se v příštích čtyřech až deseti letech měla minimální mzda přiblížit 40 procentům mzdy průměrné, tedy na stejnou úroveň, jakou požaduje Zeman (více o koaliční smlouvě).
K tomuto plánu vznikající vládní sestavy jsou ale ekonomové skeptičtí. Pavel Kohout ze společnosti Partners se obává, že by mohl lidi s nejnižšími příjmy připravit o práci. „Zkušenosti z různých částí světa ukazují, že vyšší minimální mzda populisticky vypadá dobře hlavně pro nízkopříjmové skupiny, ale jen do té doby, než ty nízkopříjmové skupiny přijdou o práci právě kvůli jejímu zvýšení,“ podotkl Kohout.
Také odbory, které růst minimální mzdy v minulosti prosazovaly, záměr nové koalice spíše brzdí. „Lidé, kteří pracují, by sice měli mít lepší postavení než lidé, kteří berou sociální dávky, pokud ale bude vláda minimální mzdu zvyšovat ve stagnující ekonomice, nebude to mít odpovídající efekt,“ myslí si makroekonom Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Ungermann (přečtěte si, jak ekonomové hodnotí další body koaliční smlouvy).
Hlava státu hodlá rovněž navrhnout, aby se důchody valorizovaly pravidelně a všem o stejnou částku, nikoli procentuálně jako dosud. Valorizace by podle prezidenta měla být závislá na inflaci a růstu průměrné mzdy. „Procentuální navýšení přidává více těm s vyššími důchody, a rozevírají se tak nůžky mezi starodůchodci a novodůchodci,“ míní Zeman.