„Domníváme se, že k 1. lednu 2016 by nemělo být umožněno přispívat do druhého pilíře. Náš zájem v žádném případě není tyto lidi poškodit,“ uvedla Michaela Marksová-Tominová, ministryně práce a sociálních věcí. Připravit chce vlastní důchodovou reformu. Ta by ale měla projít napříč politickým spektrem. Vypracuje ji proto tým, v němž by měli být koaliční i opoziční politici, demografové a ekonomové. Zohlednit by prý měli stárnutí společnosti, rostoucí počet seniorů i úbytek dětí.
Ve druhém pilíři teď spoří 84 tisíc lidí. Podle plánu ale měla reforma přilákat půl milionu klientů jen během prvního půl roku. I tak je ale ve fondech zhruba 350 milionů korun. Jakým způsobem střadatelé peníze dostanou zpět, dnes nedokáže říct žádný politik. „Zájem klientů v době, kdy nastupující vláda říká, že druhý pilíř zruší, je minimální,“ poznamenal Ondřej Kubala. Přesto ještě v prosinci vstoupilo do druhého pilíře 207 lidí.
Sloučení druhého a třetího pilíře zpečetila koaliční smlouva
Strany konec druhého pilíře avizovaly už ve svých předvolebních programech. Nejhlasitěji po jeho zrušení volala právě sociální demokracie. Její předseda Bohuslav Sobotka opakoval, že udělá všechno pro to, aby zanikl. Naopak jako náhradu chce podpořit třetí pilíř - dobrovolné důchodové připojištění. S druhým pilířem už před volbami nepočítala ani KDU-ČSL. Podle ní by si střadatelé mohli peníze vybrat, anebo převést do penzijního připojištění. A zároveň chce v penzijní reformě zohlednit počet vychovaných dětí. Naopak hnutí ANO ještě před volbami druhý pilíř rušit nechtělo. Na druhou stranu navrhovalo, aby z něj střadatelé mohli po určité době vystoupit. 6. ledna letošního roku ale sloučení druhého a třetího pilíře nakonec podepsaly všechny strany v koaliční smlouvě.
Nový kabinet se chce vrátit také k původní vyšší valorizaci penzí, a to od ledna příštího roku. Zvyšování penzí přibrzdila do konce roku 2015 někdejší Nečasova vláda, chtěla tak ušetřit a udržet schodek rozpočtu.
