Růst stavebnictví i průmyslu v dubnu zvolnil

Praha – Český průmysl a stavebnictví v dubnu sice zpomalily růst, ale pořád se drží na solidních hodnotách. Průmyslová výroba meziročně zpomalila na 7,7 procenta z březnových 8,4 procenta, sektor opět táhla výroba motorových vozidel. Stavebnictví v minulém měsíci meziročně stouplo o 8 procent po březnovém skoku o 11,9 procenta. Informoval o tom Český statistický úřad (ČSÚ).

Hodnota nových zakázek v průmyslovém sektoru se od loňského dubna zvedla o 14,7 procenta – zakázky ze zahraničí se zvedly o 16,4 procenta, ty tuzemské o 11,4 procenta. Meziměsíčně se dubnová průmyslová produkce zvýšila o 1,1 procenta, stavební o 1,3 procenta. Oproti loňskému dubnu ale podle statistiků ubylo stavebních povolení, snížila se orientační hodnota staveb a bylo zahájeno a dokončeno méně bytů.

„Průmysl zůstává stavebním kamenem růstu české ekonomiky. Dubnový růst překonal odhady analytiků a zařadil se k dalším indikátorům naznačujícím, že oživení české ekonomiky stojí na pevných základech,“ reagoval analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský. Hlavní ekonom Patria Finance David Marek doplnil, že podniky těží z příznivé situace na hlavních exportních trzích a postupného oživování domácí poptávky.

Michal Kozub ze společnosti Home Credit považuje za pozitivní hlavně rozprostření růstu mezi jednotlivé obory. „Neplatí totiž to, že by jedno silné odvětví táhlo celý průmysl vzhůru, zatímco ostatní by skomíraly,“ všiml si Kozub, podle něhož má průmysl velmi dobře nakročeno i do budoucna. „Růst o 7,7 procenta je sice o trochu horší výsledek než za březen, ale za poslední rok je to nadprůměrně dobrá hodnota. Hodnota nových zakázek roste o téměř 15 procent, a to ukazuje, že by ani v dalších měsících neměl průmysl spadnout do horších čísel,“ předpověděl ekonom.

Polepšil si také zahraniční obchod, hlavně vývoz do EU

Zahraniční obchod Česka skončil v dubnu podle předběžných údajů přebytkem 16,5 miliardy korun. To představuje meziroční přírůstek o 1,5 miliardy. Čísla vychází z tzv. národního pojetí výpočtu, které reflektuje změny vlastnictví mezi domácími a zahraničními subjekty, nikoliv pouze pohyb zboží přes hranice. Dříve ČSÚ používal přeshraniční metodu, nová metodika ale podle statistiků lépe odráží skutečný výkon domácí ekonomiky.

Analytiky dubnová čísla potěšila. „Příznivý je dvouciferný růst exportu, za nímž opět stojí úspěšné automobilky dobývající evropský i asijský trh. V meziročních tempech se ovšem odráží i efekt slabé koruny, která eurové a dolarové tržby navyšuje. Po zohlednění tohoto efektu již růst exportu tak dechberoucí není,“ poznamenal Petr Dufek z ČSOB.

Bilance zahraničního obchodu se státy EU skončila přebytkem 53,1 miliardy korun. „Čeští exportéři dokáží využívat zvyšující se poptávky na okolních trzích, na mimoevropských trzích již tak úspěšní nejsou. V dubnu se prohloubil schodek se státy mimo EU o čtyři miliardy na 35,6 miliardy korun,“ upozornil předseda Asociace exportérů Jiří Grund.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Čínská BYD připravila Muskovu Teslu o vedoucí pozici na trhu s elektromobily

Americkému výrobci elektromobilů Tesla vloni klesl odbyt na 1,64 milionu vozů z 1,79 milionu v předchozím roce, informovala v pátek firma. Odbyt Tesly se snížil už druhý rok za sebou. Přispěl k tomu mimo jiné pokles poptávky od zákazníků, kteří mají výhrady k politickým aktivitám jejího šéfa, miliardáře Elona Muska. Teslu tak v čele světového trhu s elektromobily nahradil čínský konkurent BYD.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Česká ekonomika vzrostla ve třetím čtvrtletí meziročně o 2,8 procenta

Česká ekonomika vzrostla v loňském třetím čtvrtletí meziročně o 2,8 procenta, což je nejrychlejší růst od druhého čtvrtletí 2022. Hrubý domácí produkt (HDP) byl proti předchozím třem měsícům vyšší o 0,8 procenta. Zpřesněný odhad zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), který tak potvrdil údaje z konce listopadu. Podle analytiků byl hospodářský růst robustnější, než se očekávalo.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Hosté speciálu Událostí, komentářů probrali výhled na rok 2026

Hosté novoročního speciálu Událostí, komentářů se zaměřili na projevy prezidenta Petra Pavla, předsedy vlády Andreje Babiše (ANO), rozdělení společnosti, politické spojování, budoucnost pro mladou generaci či hrdost a vlastenectví. Pozvání do debaty přijali novinářka a moderátorka Barbora Černošková, redaktor pro vědu a techniku z Deníku N Petr Koubský, jazykovědec Karel Oliva, zakladatel a ředitel Institutu 2050 Jan Krajhanzl, sociolog ze společnosti PAQ Research Daniel Prokop, akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich a ředitel Charity ČR Lukáš Curylo. Diskusí provázela Jana Peroutková.
před 21 hhodinami

Příběh černého uhlí se začíná uzavírat. Horníky čeká nová kapitola

Těžba černého uhlí má letos v Česku definitivně skončit. Na Karvinsku zbývá dotěžit posledních několik tisíc tun. Z šachet v regionu odejde v lednu a únoru 1600 lidí. Během prvních dvou vln propouštění odešly z dolů i stovky lidí. Většina z nich dostala odstupné a stále nepracuje. Podle některých i proto, že jim noví zaměstnavatelé často nenabízejí ani polovinu toho, na co byli zvyklí v podzemí. Jiní zkouší vlastní podnikání. Černouhelné hornictví skončí na Karvinsku po 250 letech. Jak to ovlivní trh práce, bude podle ekonomů jasnější za rok.
před 23 hhodinami

Před 35 lety lidé naplno pocítili přechod na tržní ekonomiku

Přesně před pětatřiceti lety lidé naplno pocítili přechod na tržní ekonomiku. Prvního ledna 1991 se totiž liberalizovaly ceny. Míra zdražování zákazníky obchodů překvapila. Máslo bylo do té doby všude za deset korun, cukr za osm, mléko za dvě, rohlík za třicet haléřů. Od ledna 1991 ale bylo najednou všechno jinak. Ceny se začaly lišit a navíc rychle stoupat. U základních potravin a potřeb sice vláda stanovila regulované maximální ceny, přesto očekávala, že inflace rychle poroste. Nakonec rostla ještě rychleji, než se předpokládalo. Z necelých deseti procent v roce 1990 vystřelila až nad 56 procent. Ekonomickou reformu a obnovení tržního hospodářství ale tehdy brala většina společnosti jako nutnost.
1. 1. 2026

Rok 2026 v Česku: Nová vláda, obecní volby i změny v zápisech prvňáčků

Rok 2026 přinese řadu významných událostí a změn, a to i hned ve svém prvním měsíci. Nová vláda Andreje Babiše (ANO) bude v polovině ledna žádat sněmovnu o důvěru. Budoucí prvňáčky čekají přísnější pravidla odkladů docházky a nově také půjdou k zápisu už v lednu místo tradičního dubna. V tuzemsku také s uzavřením posledního dolu na Karvinsku skončí těžba černého uhlí. Na podzim budou lidé po čtyřech letech opět volit své obecní zastupitele a třetina země vybere i nové senátory.
31. 12. 2025

Bitcoin letos poklesl o téměř sedm procent na 87 tisíc dolarů

Nejrozšířenější kryptoměna bitcoin letos ztratila téměř sedm procent své hodnoty a na konci roku se obchodovala kolem 87 tisíc dolarů, tedy zhruba 1,79 milionu korun. Za letošní rok přitom bitcoin dosáhl svého dosavadního maxima přes 124 tisíc dolarů (2,6 milionu korun), ale také se propadl až k 76 tisícům dolarů (1,6 milionu korun). Vyplývá to z údajů serveru Kurzy.cz.
30. 12. 2025

Růst tuzemské ekonomiky očekávají odborníci i v příštím roce

Tuzemské ekonomice se letos dařilo – ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 2,8 procenta. Celoroční růst se podle odhadů resortu financí a analytiků ustálí na hodnotě dvě a půl procenta. The Economist zařadil v prosinci Česko na šesté místo v žebříčku nejlépe prosperujících ekonomik světa. Dle ekonoma Jana Bureše je však tento seznam zkreslující. Odborníci se shodují, že hospodářský růst může pokračovat i v dalším roce. Ekonom David Marek v této souvislosti zmínil překročení tří procent.
29. 12. 2025
Načítání...